Tak tady máme první kontroverzní investiční akci současného vedení Teplárny České Budějovice a.s.. Jedná se o instalaci nové kondenzační turbíny TG6 o výkonu 12 MWe jako náhradu za stávající protitlakou turbínu TG3. Na úvod si dovolím uvést slova pana generálního ředitele:

Zdroj: oficiální webové stránky společnosti Teplárna České Budějovice a.s.

Nejsem úplně technický typ, jsem spíše ekonomicky zaměřený člověk, a tak jsem vybrané technické řešení diskutoval s lidmi, kteří se„kotly“ zabývají. Chtěl jsem slyšet důvody proč zvolit toto řešení a jak pomůže docílit výše uvedené cíle. Dostalo se mi obsáhlého vysvětlení, které mi připadá logické, ale bohužel nehovoří ve prospěch kondenzační turbíny. Hlavním technologickým důvodem instalace této turbíny je to, že instalace této kondenzační turbíny je možností jak zvýšit výkon kotle a mít kam dávat teplo v letním provozu, kdy výrazně klesá poptávka po teple a výkon teplárny je stažen na jeden z kotlů (K11 nebo K12) jehož minimální parní výkon bez stabilizace je cca 80 tun páry za hodinu a při poklesu pod tuto hodnotu je nutné v kotli kromě uhlí též spalovat drahý zemní plyn. To znamená samozřejmě větší spotřebu uhlí, protože je rozdíl, když kotel produkuje necelých 80 tun páry za hodinu, nebo když produkuje 135 tun páry za hodinu a tím i samozřejmě větší emise škodlivých látek do ovzduší. A navíc v energetice platí fyzikální zákony možná víc než v jiných oblastech, takže je to vždy něco za něco. Při kondenzační výrobě elektřiny se využije přibližně 25 – 32% tepla v palivu (v tomto případě uhlí) na výrobu elektřiny a dá se i říci, že celková tepelná účinnost tohoto druhu výroby je pouze okolo 30%, neboť teplo z kondenzátoru (místo kam je přiváděna pára vystupující z turbíny a kde kondenzuje na vodu, která je pomocí chladící vody chlazena a vracena zpět do technologického procesu, kde se jen malé procento tepla může využít například pro předehřev napájecí vody) je odvedeno do chladicích věží, kde uniká do ovzduší, bez jakéhokoliv dalšího využití. Zcela jinak je to u teplárenské (kogenerační) výroby elektřiny, kdy se sice na výrobu elektřiny použije cca 20% tepla v palivu, ale zbylé teplo po odečtení ztrát je využito na vytápění nebo technologické účely (v našem městě je to právě ta avizovaná dodávka pro podniky Budvar, Madeta, BUPAK atd., o kterou nám jde), potom tedy tepelná účinnost tohoto druhu výroby může dosáhnout až 80%, což je trochu lepší výsledek než zvolené řešení. A navíc se nabízela možnost instalovat tzv. kondenzační stupeň na konec stávající protitlaké turbíny TG4. Toto řešení by bylo řádově levnější - nemusela by se vyrábět nová turbína. Elektrický výkon v kondenzaci by byl sice maximálně poloviční, ale s pozitivním dopadem na spotřebu paliva, s menším chlazením, atd.. Pro objektivitu je nutné říci, že by to asi nebyl zrovna technologický pokrok. Omlouvám se za možná až moc technické řádky textu, ale jen jsem tím chtěl ukázat, že první hodnotící kritérium této investiční akce a to technologický pohled na věc nedopadlo pro architekty řešení moc dobře.

Volba technologie už je nyní bezpředmětná, akce jede a náklady na její dokončení a zavedení rutinního provozu budou podle odhadů 350 mil. Kč (hlasy ze zákulisí hovoří, že mnohem víc ….).

To je hodně peněz, takže mě zajímá alespoň ekonomická návratnost této investice a případný zisk z této investiční akce. Já jsem to zkusil s jednoduchými výpočty a jsem z toho mírně řečeno rozpačitý. Základní problém je totiž v tom, že podle mých informací je provoz turbíny povolen pouze v období od 15.dubna do 15.října a to navíc dle nařízení EIA maximálně 1500 hodin za rok. Pro výpočty jsem zvolil obvyklou průměrnou základní výkupní cenu v roku 2011 za 1 MWh, která se pohybuje v rozmezí 1 350,- – 1 650,- Kč. (teď možná chvíli vzhledem k situaci v Japonsku poroste, ale o zemětřesení a tsunami na teplárně předem nevěděli). Jako další vstupní parametry beru lineární účetní odpisy skupiny 3, délka odepisování podobných zařízení je 20 let, průměrná cena uhlí ze Sokolovské uhelné a.s. včetně dopravy v rozmezí 750,- – 950,- Kč, spotřeba uhlí na výrobu 1 MWh v rozmezí 0,5 – 0,8 tuny a optimisticky předpokládám zobchodovanou roční produkci ve výši 15 000 MWh každý rok, tedy žádná porucha, odstávka atd. A abych nebyl nařčen z neobjektivity, počítám s aritmetickým průměrem ceny a s nejnižší mezí spotřeby uhlí. Dovolím si pouze jednu spekulaci, protože k objektivnímu výpočtu ostatních nákladů spojených s provozem této kondenzační turbíny (chemie, voda, běžná údržba, mzdy pracovníků, správní režie atd.) bychom potřebovali dokumentaci turbíny a další konkrétní informace, které nemáme. Budeme tedy počítat s průměrným měsíčním vedlejším nákladem 100 000 Kč.

• Náklad na výrobu 1 MWh

  • Náklady na pořízení (reprezentováno účetním odpisem) ….. 1 166 Kč

( 350 000 000 / 20 ) / 15 000 )

•  

  • Spotřeba paliva na výrobu elektřiny ….. 425 Kč

( 850 x 0,5 )

•  

  • Technologické náklady, údržba a ostatní režijní náklady ….. 80 Kč

( 1 200 000 / 15 000 )

----------------------------------

1 671 Kč

• Výnos z prodeje 1 MWh

  • Cena za každou prodanou MWh ….. 1 500 Kč

Mě vychází ztráta a to:

•  

  • z každé prodané MWh 171,- Kč

  • za rok 2 565 000,- Kč ( 171 x 15 000 )

  • za 20 let 51 300 000,- Kč ( 171 x 15 000 x 20 )

Je nutné doplnit, že jde o modelový výpočet, který může být ovlivněn ve skutečnosti vyšší výkupní cenou elektřiny, ale na druhé straně i menším objemem prodeje elektřiny, kdy se možné reálné číslo prodeje může pohybovat i okolo 10 000 MWh. Ale i kdyby z každé prodané MWh teplárna vydělala například 350 Kč, tak prostá (nediskontovaná) doba návratnosti by činila 66 let !!, což je opravdu vzorová „péče řádného hospodáře“ a na toto není třeba žádného drahého auditu. Vezměme to obráceně, kdyby se tato investice měla vrátit za (v energetice obvyklou dobu návratnosti cca 8 let), tak by teplárna při prodeji 15000 MWh musela vydělat na každé MWh 2916 Kč !! Závěrem je nutné ještě dodat, že výsledná čísla může ještě zhoršit náklad spojený s vyšším množstvím spotřebovaných povolenek CO2 v návaznosti na vyšší spotřebu uhlí.

Pro objektivitu musíme uvést, že zřejmě bude existovat smlouva o stálé platbě za tzv. pohotovostní výkon, ovšem v jaké výši se podařilo dohodnout s distributorem a za jakých podmínek, to je otázka pro vedení společnosti.

Tohle je tedy druhý pohled na turbínu TG6 a to ze stany ekonomické, ten nám taky nevyšel moc dobře.

A jako poslední jsem si nechal dopad na životní prostředí a kvalitu bydlení v okolí areálu Teplárny České Budějovice a.s.. Opravdu nejsem žádný „greenpeaceák“, ale je mi líto lidí v okolí, kteří budou otravováni hlukem a prašností a to jen kvůli experimentu vedení teplárny s optimalizací provozního režimu a následnou výrobou elektřiny. A to vše navíc v době, kdy se nahlas hovoří o velké dynamice v obchodu s elektřinou a výkupní ceny elektřiny poslední roky docela rapidně klesají (mimo dnešní stav jak již bylo zmíněno). Jen pro úplnost bych chtěl uvést jednotlivé části celého díla a z jakých důvodů jsem uvedl výše uvedenou obavu:

• Samotná kondenzační turbína napojená na přívod páry z uhelných kotlů - bude zvýšena emise škodlivých látek do ovzduší v letních měsících a to nehovořím o prašnosti vzhledem ke změně technologie odvádění škváry od kotlů, o tom příště.

• Chladící centrum – čerpací stanice, pracoviště dávkování chemie, vlastní chladící věže. Tady je obava o zvýšení hladiny hluku pro okolí, která je již nyní na hranici hygienických limitů. Mají být sice vystavěny protihlukové stěny, ale do dnešního dne nebylo toto řešení vyzkoušeno, takže kdo ví? Nevím, zda se podaří dodržet předepsaný limit 50db přes den a 40db přes noc. Pokud ne, a hygienici omezí provoz turbíny, tak předchozí ekonomické „výpočty“ můžeme zahodit a počítat pouze ztráty.

• Monitorovací a měřící místo – přes toto místo budou odváděny technologické vody do Mlýnské stoky. Takže se budeme do Mlýnské stoky vypouštět nezchlazenou, chemicky ošetřenou vodu, která nám následně proteče celým městem. No tak nevím, jestli je to krok kupředu …

Pokud shrnu všechny výše uvedené aspekty (technologický, ekonomický a ekologický), tak opravdu nevím, zda toto řešení přinese slibovanou „stabilizaci hospodaření společnosti“, jak ji popisuje pan generální ředitel. Vůbec tady nechci spekulovat o případném předražení celé zakázky, to ať zjišťuje forenzní audit, ale co tahle čísla a argumenty? Jsou „také chybné“ a všechno je jinak? Zajímal se při rozhodování o této akci někdo z představenstva nebo dozorčí rady o informace podobné těm, které zde uvádím? Popovídal si někdy někdo v rozhodných funkcích s někým jiným, než jsou zástupci dodavatelských firem nebo kolegové ve vedení společnosti? Je to výsledek toho, že ve vrcholovém vedení takovéto energetické firmy není nikdo, kdo by vůbec dokázal vysvětlit základní energetické pojmy a například s použitím Sankeyova diagramu vysvětlil hlavní rozdíl v základní energetické bilanci při kogenerační (teplárenské) a kondenzační výrobě elektřiny?

Pokud navíc přihlédneme k dalším investičním akcím, o kterých jsem si přečetl v jedné zprávě (rekonstrukce plynového kotle K10 na fluidní uhelný kotel s odsířením, výstavba usazovací nádrže, kalolisu, rekonstrukce bagrovací stanice a ještě výstavba známého „biokotle“), což může znamenat náklady v řádech miliard korun, tak mi to spíše připadá jako nerozumné nakládání s veřejnými prostředky města. To vše je o to horší, že otázka připojení horkovodu z JE Temelín, již není žádnou fikcí, ale jde o reálnou možnost zásobování města tepelnou energií, pomocí které lze zajistit až 50 % spotřeby v sekundární rozvodné síti. Jasným důkazem je již 15 let fungující dodávka tepla z Mělníka do Prahy a nebo již zahájená akce na přivedení tepla z Dukovan do Brna. Mě opravdu nenapadá nic jiného než známý citát feldkuráta Katze z Dobrého vojáka Švejka: „ … to se nám to hoduje, když nám to jiní platí!“. Všichni zainteresovaní lidé z vedení teplárny a z představenstva společnosti nás přesvědčují o tom, že společnost je vedena efektivně a odborně a že všechny skutečnosti, které se nám objevili a objevují na veřejnosti, jsou pomluvy či snahy „zlých kapitalistů“ ovládnout tuto společnost. Já sám za sebe musím říci, že o tom nejsem přesvědčen a i tento hrubý rozbor jedné aktivity vedení to podle mého dokazuje.

Další akcí, která u mě budí velké pochybnosti, je změna způsobu odškvárování kotlů a rekultivace odkaliště Hodějovice. Tak příště ….