Stráský bojuje s přeludem

V národním parku se dějí divné věci. Bojuje se z kůrovcem, který tam skoro není. Bojuje se s větrnými mlýny. Tak např v oblasti Prášily měli  ke 4. květnu tohoto roku 4 kubíky (což jsou zhruba 4 stromy) napadené kůrovcem (to je zjištění zaevidované v lesním informačním systému, který vede sama Správa NP Šumava). A vytěžili jich 458 ( ve jménu boje proti kůrovci) . V UP Srní to bylo 10 kubíků a následují týden se vytěžilo 715 kubíků kůrovcového smrkového dříví, ve Stožci bylo 10 kubíků kůrovcového dříví a vytěžilo se 742 kubíků. „Nejlepších“ výsledků ovšem dosahují na UP České Žleby. Tam se totiž nenašel ani jeden kůrovcový strom, přesto se ale tam v týdnu od 4.5. do 11.5. 2012 zpracovalo 890 kubíků kůrovcového dříví!

Read more: Stráský bojuje s přeludem

Ve sporné šumavské lokalitě Ztracená chce správa parku opět kácet

Správa Národního parku Šumava bude znovu kácet stromy napadené kůrovcem na sporné lokalitě Ztracená (Ptačí potok), kterou loni několik týdnů blokovali aktivisté. Radiožurnálu to potvrdil náměstek správy Jiří Mánek. Opírá se o posudek, který vypracovala skupina slovenských odborníků. Podle nich zásah na Ztracené přírodě neškodil a ani škodit nebude.

Jiří Mánek tvrdí, že Slováci zpracovali takzvaný naturový posudek a na jeho dobrozdání bylo a je možné kácet. „Budeme pokračovat v zastavování kůrovcové kalamity a ten naturový posudek platí i na lokalitu Ztracená," uvedl.

To ovšem popírá náměstek ministra životního prostředí za TOP 09 Tomáš Tesař. „To určitě není naturové hodnocení. To se totiž zpětně dělat nedá. My teď počkáme na reakci z Bruselu,“ říká.

Read more: Ve sporné šumavské lokalitě Ztracená chce správa parku opět kácet

Mají kmotři radost z ředitele NPŠ Stráského?

NPŠ:Vlevo je ČR, vpravo SRN

Dnes je tomu přesně rok ode dne, kdy ministr Tomáš Chalupa oznámil, že novým ředitelem NP Šumava nejmenuje nikoho z konkursu.

14.únor 2012 - 06:12

Jmenoval předsedu komise Jana Stráského, přestože nesplňuje odborné požadavky pro uchazeče ve výběrovém řízení.

Ekologické Hnutí Duha zpracovalo přehled nejvýznamnějších kroků a rozhodnutí, jež Jan Stráský za uplynulý rok ve funkci učinil,

Read more: Mají kmotři radost z ředitele NPŠ Stráského?

Šumava, pár měsíců poté

O letních událostech na Šumavě již bylo napsáno ledacos. Přestože mediální atraktivita tohoto tématu opadla, dění okolo Šumavy je stále aktuální, a to možná více než v létě. Jednak proto, že je stále patrnější, že šumavská kauza odráží mnohá další problematická témata, a jednak proto, že se připravuje zákon, který se na dlouhou dobu podepíše nejen na budoucím osudu NP Šumava, ale i dalších národních parků v České republice.

Dlouhou dobu před nástupem Jana Stráského na post ředitele Správy Národního parku Šumava se mělo za to, že spor

Read more: Šumava, pár měsíců poté

Klausova lanovka na Šumavě bude,

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa souhlasí s tím, aby se v jedné z nejcennějších oblastí Národního parku Šumava postavila nová lanovka. Jde o lanovku na Hraničník, která má propojit českou stranu Šumavy s rakouským areálem Hochficht. Stavět se bude v oblasti, kterou proslavil Václav Klaus svým výrokem, že by chtěl být prvním, kdo tudy sjede na lyžích.Koridor pro lanovku má být součástí nového zákona o šumavském parku, jehož návrh právě Chalupův úřad víceméně dokončil a v do čtrnácti dnů ho hodlá pustit do legislativního procesu. S lanovkou nadále nesouhlasí významná část českých vědců. Při středečním jednání o konečné podobě navrhovaného zákona, které se protáhlo do pozdních nočních hodin, ovšem se svými protesty neuspěli.

"Toto území je z přírodovědeckého hlediska tak cenné, že by tam lanovka být neměla," řekl Aktuálně.cz člen Stínové vě

toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni," konstatoval Chalupa.

Situace na Šumavě je dlouhodobě vyhrocená hlavně kvůli sporu o kácení kůrovcových smrků. V létě dokonce u Modravy zasahovala policie proti lidem, kteří vlastními těli bránili kácení u Ptačího potoka:

Ministr dodal, že úzký koridor pro lanovku by měl mít asi 13 hektarů, které budou vyčleněny z národního parku. Podél koridoru zůstane první zóna parku, aby se území nemohlo rozšiřovat.

"Přijatelná je pro mě otázka lanovky jako prostředku k dopravě. Je pro mě nepřijatelný 'efekt sněhové koule', kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně," řekl Chalupa.

Poznamenal, že lanovka pomůže významně omezit silniční dopravu z Přední Zvonkové do lyžařského areálu Hochficht, kudy v zimě projedou desítky tisíc aut.

Ve hře je i sjezdovka

Jenže na Šumavě už nejde jenom o lanovku, ale rovněž o sjezdovku, která je v dokumentech označovaná i jako odjezdová trať.

Podle předsedy sdružení šumavských obcí Jiřího Hůlky je taková trať nezbytná pro případ, že by z nějakého důvodu lanovka nejela a lyžaři se museli dostat z rakouských sjezovek zpátky.

"Je to evakuační trať," řekl Aktuálně.cz Hůlka, podle něhož by trasu mohli využívat třeba i zachránáři. Bývalý ředitel šumavského parku František Krejčí uvedl, že o sjezdovce, respektive odjezdové trati se v minulosti nikdy nemluvilo, pouze o lanovce.

Kritici nové lanovky tvrdí, že "odjezdová trať" stejně nakonec bude sloužit jako normální sjezdovka.

Neuskutečněné studie

Když ještě před nástupem ministrů z ODS vedl národní park, dohodnul se z Jihočeským krajem na vypracování studií o různých možnostech dopravy lyžařů na Hraničník do rakouského areálu.

Lanovka byla jen jednou z možností, variantou byly třeba i autobusy na plynový pohon. Jenže tyto studie už nikdy nevznikly a kraj se šumavskými obcemi už mluvily pouze o lanovce.

Rozšířím I. zóny, slibuje Chalupa

Ministr Tomáš Chalupa slibuje jako kompenzaci za koridor pro lanovku to, že rozšíří první, bezzásahové zóny parku výrazněji, než chtěly šumavské obce.

Ty požadovaly zhruba 16 procent, zatímco Chalupův finální návrh počítá s celkovou rozlohou první zóny 26,5 procent - 22 procent bezzásahová zóna plus 4,5 procent dočasně a výjimečně zásahových zón.

Dalších 8,5 procent rozlohy parky by pak bylo zařazeno do takzvané IIa, která by se připravovala na převod do první, bezzásahového zóny.

"Rozloha první zóny národního parku Šumava spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35 procent, což je historicky nejvyšší rozloha první zóny," řekl Chalupa, podle něhož 35 procent představu téměř 24 tisíc hektarů, což je více než plocha sousedního národního parku Bavorský les.

Pro zóny IIb. je v ministerském návrhu nového zákona o Šumavě vyčleněno bezmála 60 procent a pro III. zónu něco málo přes pět procent.

Vědci mají výhrady

Proti navrhované zonaci parku má výhrady stínová vědecká rada šumavského parku. Jeden z nich se týká zón IIa., které mají být časem převedeny do prvních, zcela bezzásahových.

"V návrhu je celkově nedostatečný rozsah IIa zón, v nichž se předpokládá dočasné zasahování proti kůrovci," uvádí se ve stanovisku stínové vědecké rady, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.

Vědci kritizují i to, že podél rakouské hranice "je v první zóně nevhodně vymezeno ochranné zásahové pásmo proti kůrovci".

Je to Chalupův diktát, tvrdí Hnutí Duha

Ekologické Hutí Duha dokonce ministerský návrh nového zákona o šumavském parku označili za Chalupův diktát.

"Výsledek není dohoda o národním parku na Šumavě, nýbrž ultimátum ze strany ministerstva. Výsledných zhruba 22 procent, která mají být ponechány přírodě, je hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody IUCN, kteří radili 30 až 40 procent," řekl ředitel sdružení Petr Machálek.

Hnutí Duha připomnělo, že v platném plánu péče o Národní park Šumava, jehož platnost ministerstvo prodloužilo v srpnu 2011, se na straně 30 píše: "Do roku 2030 postupně připravit lesní ekosystémy na nastolení režimu s vysokou úrovní autoregulace (rozloha I. zóny) na minimálně 50 procent plochy."

A Ministr Chalupa přitom počítá s postupným rozšířením prvních zón pouze na 35 procent rozlohy parku.

Podle předsedy svazu šumavských obcí Jiřího Hůlky je ovšem dojednaný návrh zákona kompromisem pro všechny - včetně místních samospráv i aktivistů. "Každý by si pro sebe jistě našel lepší výsledek," řekl Aktuálně.cz Hůlka.

Autor: Pavel Baroch - Aktualne.cz