Šumava
Použití pesticidů na Šumavě bylo nezákonné, potvrdila inspekce
Inspekce zatím nenařídila okamžité odstranění lapáků napuštěných pesticidy. O tom se rozhodne až v řízení o udělení či neudělení výjimky. Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský ji totiž stále nemá. Pesticidy jsou tedy v národním parkustálerozmístěny nezákonně.
Stráský již dříve přiznal, že dal k použití chemických látek pokyn, aniž by k tomu měl potřebnou výjimku, která by použití pesticidů legalizovala.
"Věděl jsem, že nemám výjimky. Chemiealenebyla použita v prvních zónách a mokřadech. Kdybych chtěl umístit do parku feromonové lapače, jak mi spočítali odborníci, tak by se na Šumavu ani nevešly," uvedl již dříve Stráský.
Chemický postřik podle ekologů nezabije pouze kůrovce, ale veškerýhmyz, který s ním přijde do kontaktu.
"Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají - střevlíci, lumčíci, pestrokrovečníci, chalcidky a mnoho dalších," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
pp iDNES.cz
Stráský a spol. slavili u pozemkového magnáta Šumavy
Šumava je posledním útočištěm spousty ohrožených druhů. Kácení jim škodí
Zásahy na Šumavě neovlivní jen lesy, ale především jejich obyvatele. Kvůli rozsáhlému kácení by mohl z Česka zmizet například kriticky ohrožený tetřev hlušec nebo jeřábek lesní. Vltava zase skrývá chráněnou perlorodku. Ohrožené druhy potřebují klid a přirozený vývoj, míní odborníci.
Bavorský les, přírodní park kousek od dřevěné stezky v korunách stromů| foto: Vratislav Konečný, iDNES.cz
Národní park Šumava je jediným místem v České republice a ve středozápadní Evropě, kde najdeme životaschopnou populaci vzácného tetřeva hlušce. "Zde se populace tetřeva samostatně rozmnožuje bez nutnosti umělého vysazování mláďat tetřevů. Jeho populace je na hranici, má totiž specifické nároky na potravu a klid," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Tetřev žije v oblasti zrcadlící se s národním parkem Bavorský les, tedy v lesích rozkládajících se od Bučiny přes oblast Mokrůvky, Blatný vrch až po Plesnou.
"Vyhovují mu bezzásahové plochy, které odpovídají přirozeným podmínkám prostředí, kde se tetřev vyskytoval. Potřebuje rozsáhlé a nerušené lesní celky horských smrčin, které se u nás vyskytují v podstatě jen na Šumavě, tam žije asi 150 až 200 ptáků. Už jen ostrůvkovité populace najdeme i v Beskydech, Krušných horách nebo Jeseníkách. Ty však čítají jen jednotlivce," dodal zoolog Ondřej Volf.
Na Šumavě mu vadí zásahy do jeho prostředí a rušení v zimě a v době hnízdění. Podle odborníků je proto potřebné zachovat v místech, kde tetřev žije, klid.
"Tetřev je v zimě odkázán pouze na výhonky, které nejsou příliš výživné. V chladných měsících se proto minimálně pohybuje a je ve stavu připomínajícím hibernaci. Při vyplašení a nutném přeletu ztrácí potřebnou energii a po několika takových situacích může na jaře uhynout vyčerpáním," upozornil Bláha. Klid od lidí potřebuje i na jaře během hnízdění. Slepice tetřeva totiž nemají dobře vyvinutý orientační smysl a po vyrušení se nevracejí na hnízdo.
Rozsáhlé zásahy v jeho areálu mu zase berou potravu a ničí místo k životu. "Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti a CHKO Šumava si uvědomuje, kde žijí tetřevi, takže nutnost provádění jakýchkoliv zásahů v oblasti jejich výskytu, zejména v době rozmnožování, bude velmi pečlivě zvažovat," vzkázal náměstek ředitele Jiří Mánek.
Vodáci versus perlorodka
Dalším druhem, který se už stal symbolem Šumavy, je vzácný mlž perlorodka říční. Žije v horním toku Vltavy, kde má potřebnou čistouvoduchudou na živiny.
"Perlorodka je mlž, který je v České republice extrémně vzácný. Má velmi komplikovaný vývoj, který je vázán na pstruha. V prvních pěti letechje navíc takřka neviditelná, protože žije v zemi. Před deseti lety jejich počet významně klesl," popsal Bláha.
Perlorodka se živí rozkládajícími se organickými zbytky, které ale ve Vltavě spolu s vodáky ubyly. Pádla lodí totiž čeří vodu a rozrývají bahno v mělkých částech řeky.
"Perlorodku ohrožuje především splouvání nižších a plytkých míst. Ale může existovat v místech, kde budou plout pouze malé skupiny vodáků s průvodcem. V teplé Vltavě je početnost relativně nízká a řeka je rozsáhlá, její populace je proto roztroušená a tím pádem těžce viditelná. Monitorovat se dají pouze dospělí jedinci, kteří vyplují na povrchdna," dodal zoolog Volf.
Mezi dalšími druhy, které jsou u nás unikátní a které našly útočiště právě na Šumavě, patří například jeřábek lesní. Vadí mu ruch a velkoplošné zásahy, jež ničí pro něj potřebné porosty borůvek, ale i zázemí pro život a potřebné klima. V pralesích Šumavy se daří také jinak kriticky ohroženému datlíkovi tříprstému.
"Je to druh, který je specializovaný na kůrovce a kterému současná situace paradoxně vyhovuje, protože na Šumavě nalézá velké množství potravy," dodal Bláha.
Velkoplošné kácení a rozsáhlé zásahy v lesích Šumavy podle odborníků škodí i některým houbám a hmyzu, který je vázaný na tlející dřevo. Ilegální lov zase hubí populaci chráněných rysů.
Rys ostrovid
"Rys ostrovid k nám byl reintrodukován v sedmdesátých letech, je to jedna z mála úspěšných introdukcí. Ze 17 kusů dosáhla jeho populace stovky jedinců a rozšířila se ze Šumavy i do jihozápadních Čech a Novohradských hor. Pak se ale rys stal obětí ilegálního lovu a nyní jeho počet klesá, na Šumavě žije asi 60 jedinců," poznamenal Bláha. Pro les je rys ostrovid přitom velice důležitý, protože v něm udržuje přirozenou rovnováhu. Obyvatele Šumavy decimuje i používání nebezpečných biocidních látek.Lapáky a trojnožky s insekticidy, které v minulých dnech nechal na Šumavě rozmístit ředitel parku Jan Stráský, jsou neselektivní a neovlivní jen kůrovce. "Ublíží spoustě ostatních druhů, například brouku tesaříkovi, který žije ve smrku a který je na strom vázán. Použitím biocidních látek či insekticidů ublíží i motýlům - například nápadnému žluťáskovi borůvkovému či známým modráskům - kácení stromů a změna jejich prostředí jim zase bere místo k životu," upozornil Petr Doležal z entomologického ústavu Akademie věd. Doležal dlouhodobě navrhuje šetrnější řešení - takzvané insekticidní sítě. "Insekticid se stříká na kmeny nebo strojící stromy, ale na povrchu nedrží. Může jej spláchnout déšť, čímž se dostane do vody, neopatrnou manipulací může skončit i na trávě či v okolí kmene. Oproti tomu insekticidní síť je asi dva roky starým nápadem. Je to syntetický materiál, na který je pevně navázaný insekticid a může se jí pokrýt třeba skládka dřeva, které se poté odveze. Síť se dá přitom použít znovu, protože má trvanlivost dva roky," vzkázal Doležal. Biocidní látky není na síti tolik a nedostává se do okolního prostředí, navíc na ni nemá vliv déšť, špatná manipulace či nepříznivé počasí, které by insekticid rozneslo do nežádoucích míst. Od letošního roku dostal národní park výjimku, a sítě tedy používat může. Bublinatka bledožlutá Mihule potoční Zdroj: NP Šumava
9. května 2011 19:01 Kriticky ohrožené druhy rostlin
Blatnice bahenní
Bradáček srdčitý
Prstnatec Traunsteinerův
Stulík malý
Třtina nachová
Netopýr černý
Netopýr velký
Orel mořský
Perlorodka říční
Puštík bělavý
Rak říční
Střevlík menetriesův
Sokol stěhovavý
Zmije obecnáŠumava je posledním útočištěm spousty ohrožených druhů. Kácení jim škodí
Stráský využije na Šumavě živé stromy jako návnadu
České Budějovice – Až 25 tisíc živých stromů ve druhých zónách bude na základě rozhodnutí národního parku Šumava sloužit jako návnada na kůrovce. Hnutí Duha použití této metody kritizuje a tvrdí, že je za tím jen snaha víc těžit a destabilizovat lesní porosty. Vedení národního parku v čele s Janem Stráským se ale ohradilo, plní prý pouze doporučení expertní skupiny.
Takzvaná švédská metoda boje s kůrovcem využívá pouze živých stromů, na které se přibijí feromonové odparníky. Ty pak přilákají lýkožrouta smrkového. Počítá se ale s tím, že kůrovec nalétne nejen na strom osazený návnadou, ale i na okolo stojící stromy. Kolik přesně jich však napadne, se nedá s jistotou říci. Správa parku počítá se čtyřmi dalšími, může jich být ale i okolo deseti.
Lidé z Hnutí Duha kritizují mimo jiné umístění feromonových odparníků, které jsou na několika místech hned na kraji lesa. Po vytěžení těchto stromů se podle ekologů odhalí porostní stěna, a les tak nebude schopen odolávat povětrnostním vlivům.
Vedení Správy národního parku Šumava nechtělo říci, kolik živých stromů bylo osazeno feromony, podle informací ČT jich je ale necelých 5000. Zda je použití této metody v parku legální, nyní zjišťuje inspekce životního prostředí.
vloženo: 12. 5. 2011 12:34, autor: six
aktualizováno: 12. 5. 2011 15:34
zdroj: ČT24 http://www.ct24.cz/regionalni/123786-strasky-vyuzije-na-sumave-zive-stromy-jako-navnadu/
Důvěra v ředitele Stráského se otřásá, na krku už má i trestní oznámení
Důvěra jihočeských politiků i starostů v nového ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského utrpěla znatelný šrám. Poté, co Stráský neobratně vysvětloval použití chemie na hubení kůrovce, přicházejí s kritikou nejen jeho odpůrci ale i i jeho zastánci. Plzeňský student a ekolog Martin Marek dokonce podal na Stráského trestní oznámení.
Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský| foto: Ladislav Němec,MF DNES
Stráského vysvětlení použití pesticidů proti kůrovci v druhých zónách parku bez povolení vzbudilo řadu pochybností. Nejprve popíral, že by příkaz k použití dal, a pak naopak přiznal, že to byl právě on, kdo použití nařídil.
Nyní jej jeho zastánci vyzývají, aby vše pořádně vysvětlil. Pro ekologické aktivisty a vědce, kteří stojí od začátku proti Stráskému, je to naopak další munice, jak jej jako šéfa parku znevěrohodnit.
MF DNES oslovila jihočeské a západočeské osobnosti, které dlouhé roky do sporu o kácení či nekácení na Šumavě promlouvají s jedinou otázkou: Má Jan Stráský stále vaši důvěru? Zatímco odpůrci současného ředitele hovoří stále stejně a argumentují, že není odborníkem či přírodovědcem, jeho zastánci jej obhajují, avšak dodávají slovíčkoale...
Třeba jako jihočeský hejtman Jiří Zimola z ČSSD. "Pan ředitel má mou důvěru, ale i já povytahuji obočí a divím se těmto krokům.Mělby je nyní jednoznačně a jasně vysvětlit," prohlásil Zimola.
Podobně hovoří také šumavští starostové. Ti však stále za Stráským stojí. Pro použití chemie v šumavských lesích sami hledají vysvětlení a obhajují tento krok hlavně slovy o tom, že kůrovec nepočká a je třeba s ním bojovat co nejdříve.
"Chemie se používala i za bývalého vedení šumavského parku, za ředitele Františka Krejčího se používala v ještě větší míře a nikdo na to neupozorňoval. Moji podporu stále má, ale je škoda, že situaci nedokázal v médiích lépe vysvětlit, protože tím, že byly rozmístěny otrávené lapáky na hranici druhé zóny, a ne v první, tak nedošlo k takovému prohřešku, aby musel vzbuzovat hysterii, jakou teď vzbuzuje," říká například starosta Modravy Antonín Schubert.
Podle aktivistů by měl zasáhnout ministr
Naopak ekologičtí aktivisté a vědci tvrdí, že použití insekticidů je takový průšvih, že by měl zasáhnout ministrživotního prostředíTomáš Chalupa.
"Na to, že Jan Stráský není odborně kompetentní na tuto funkci, jsme upozorňovali od samého začátku. Toto je jen další důkaz. Nebudeme jej ale vyzývat, aby odstoupil, to by měl vycítit on sám. Když nedal na naše rady na začátku, kdy byl jmenován do funkce, nedá na nás ani nyní," shrnul ekologický aktivista Jaromír Bláha.
Do hry promlouvají i samotní lesníci. Ti se však dohadům o tom, kdo nařídil použití insekticidů, jen smějí. "Myslíte, že by něco takového udělal některý z vedoucích lesních správ? Takový povel musí přijít shora, my jen děláme, co diktuje vedení. Proto jsme se smáli slovům o tom, že se bude hledat viník," říká jeden z vedoucích lesních správ parku. Protože ale má strach o práci, své jméno neprozradí.
Zatímco se dohadují, kůrovec napadl další stromy
Zatímco obě strany sporu se hádají, jak proti kůrovci v tuto chvíli zasáhnout, brouk už napadl další tisíce stromů. Díky teplému počasí a příznivým podmínkám už v nižších polohách vylétl. A právě tam jsou nyní jakékoliv obrany zbytečné a správa parku musí počkat do léta na další rojení kůrovců.
Od začátku roku už správa parku pokácela 13 tisíc kubíků dřeva. "V nižších nadmořských výškách, kde se kůrovec už začal rojit a vylétávat ze stromů, které loni napadl, teď už žádný zásah nepřichází v úvahu," potvrdil náměstek ředitele parku Jiří Mánek.
V lokalitách, které jsou v nadmořských výškách nad tisíc metrů nad mořem, mají lesníci ještě zhruba tři týdny čas pracovat. Správa parku plánuje, že letos vytěží zhruba 400 tisíc kubíků dřeva, tedy srovnatelné množství jako loni pod vedením Františka Krejčího.
Václav Janouš MF DNES
Důvěra v ředitele Stráského se otřásá, na krku už má i trestní oznámení
9. května 2011 16:33
Stráský uznal chybu. A odvolal náměstka
Stráský uznal chybu. A odvolal náměstka
PRAHA - Šéf šumavského národního parku Jan Stráský čelí těžké palbě ze strany ekologických aktivistů. Včera mu nezbylo než ustoupit a odvolal svého náměstka.
Stráský odvolal náměstka Tomáše Hlavatého, který rozhodl o použití jedů proti kůrovci i v mokřadech, ačkoli na to neměl povolení. Za to šumavský park tvrdě kritizovalo Hnutí Duha a pochybení již potvrdila i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Parku nyní hrozí sankce až milion korun.
Stráský předevčírem v pořadu Události, komentáře své podřízené hájil. To ještě nevěděl o rozhodnutí ČIŽP. Včera již změnil tón a začal couvat. Řekl, že prošetří, kdo v rezervaci v rozporu se zákonem otrávené trojnožky a lapáky na kůrovce rozmístil. Pokud viníka najde, bude uvažovat o jeho potrestání. »S mým vědomím to samozřejmě nebylo, já jsem to rozmístění nedělal. Samozřejmě, že zvážím i sankce,« řekl včera Stráský. Slíbil rovněž, že v případě, že obranná opatření byla umístěna na mokrých stanovištích, budou odstraněna. Podotkl, že trojnožky se stavěly v době, kdy byl sníh, a pracovníci asi nevěděli, kam přesně je staví.
Stínová ministryně životního prostředí KSČM Kateřina Konečná uvítala, že Stráský vyvodil ve svém úřadě odpovědnost, nemyslí si však, že by vedení šumavského parku postupovalo vyloženě neodpovědně. »Nemohu schvalovat porušování správního řádu, na druhou stranu vnímám, že se vedení parku pokoušelo chránit státní majetek. Vítám odvolání náměstka Hlavatého, protože nelze tolerovat protizákonné jednání, na druhou stranu zde vidíme ukázkový příklad toho, jak správní řízení o udělení výjimky bylo uměle prodlužováno jedním subjektem, a chápu, že vedení parku nechtělo čekat s rozmístěním pastí do června, kdy už by bylo pozdě, a hrozil by vážný ekonomický problém,« řekla Haló novinám Konečná s poukazem na to, že právě Stráského hlavní kritici, Hnutí Duha, jsou účastníci správního řízení, které má o výjimce rozhodnout. I ekologové mají tedy podle Konečné svůj podíl na patové situaci na Šumavě.
Ekologičtí aktivisté, i přes zjevné vítězství v »opotřebovávací válce«, přesto nejsou spokojeni. »Odvolání Hlavatého lze považovat za ovlivňování výsledku správního řízení,« řekl Jaromír Bláha z Duhy. Zároveň Bláha požádal ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS), aby prověřil povolovací řízení v parku. Stráský totiž ve čtvrtek večer v České televizi řekl, že má zprávy o tom, že výjimka umožňující použití chemických pastí na kůrovce bude brzy vydána. »Jak může předem vědět, že zvláštní povolení dostane? Jak může předem vědět, že posouzení rizik dopadne kladně?,« podivil se Bláha.
Další z mnoha bitev mezi ekologickými aktivisty a vedením šumavského parku vypukla ve čtvrtek. Tehdy Hnutí Duha upozornilo média na používání chemie v rezervaci bez povolení. Již před týdnem podalo podnět k šetření na ČIŽP. Stráský dlouhodobě usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku použít pesticidy. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos už podruhé zahájila správní řízení. Zatím však výjimka udělena nebyla.
More Articles...
- Stráský odvolal náměstka, který měl rozhodnout o použití chemie
- Stráskému projde všechno, i travičská epizoda
- Stráský: Na Šumavě se vytěží 400 tisíc kubíků dřeva
- Problém s kůrovcem na Šumavě bude řešit i Senát, na stole už má petici
- Lesník Schwarzenberg: Šumava je poklad, ze zásahů Stráského mám strach
