Piknik na Zlatém mostě

Vážení přátelé, městem se prohnal studentský Majáles. Doufám, že jste si jej užili. Já jsem se Majálesu zůčastnil také. Navštívil jsem událost "Piknik" na mostě. Akci pořádala skupina místních architektů společně s Galerií současného umění zastoupenou panem Škodou. Na umělém trávníků se sešli zajímaví lidé, diskutovalo se velmi volně, především na téma města a života v něm. Celá akce se odehrála na umělém trávníku o rozloze, jež přísluší každému občanu našeho města. Ze zajímavých námětů mi přišel třeba nápad architekta Zdvihala st. uspořádat tuto akci Na sadech. Zavřít ulici a udělat si piknik.

Read more: Piknik na Zlatém mostě

Podívejte se do zrekonstruované křížové chodby budějovického kláštera

Vážení přátelé, Památkáři v Českých Budějovicích představili zrekonstruovanou křížovou chodbu Dominikánského kláštera. Restaurátorské práce trvaly šest let a vyžádaly si náklady více než 14 milionů korun.

"Křížovou chodbu v minulosti přehradili několika příčkami. Cílem rekonstrukce, která začala v roce 2005, bylo jednak chodbu znovu zpřístupnit a také postupně zrestaurovat nástěnné malby. Při rekonstrukci jsme zjistili několik informací, které mají význam nejen pro areál kláštera, ale také pro dějiny města," vysvětluje ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Read more: Podívejte se do zrekonstruované křížové chodby budějovického kláštera

Projektil řeší Budějovice

Dva týdny po otevření výstavy předního českého architektonického studia v místním Domě umění zve Projektil širokou veřejnost na diskusní setkání k problémům města. V klubu Horká vana se 15. prosince sejdou místní architekti i zástupci samosprávyaby se pokusili najít odpovědi, které – mimo jiné – definovali i samotní návštěvníci unikátní expozice. Leitmotivem setkání je úvaha „V Českých Budějovicích se žije skvěle?!“, neboli problémy architektury, urbanismu a správy města.

Projektil - Roman Brychta (1967), Adam Halíř (1975), Ondřej Hofmeister (1971) a Petr Lešek (1973)

Tisková zpráva, 8.12.2011

Účast na otevřené debatě o konkrétních kvalitách a problémech města přislíbili: Hynek Látal, historik umění; Mirek Vodák, architekt (Nolimat architekti); Antonín Dokoupil, vedoucí oddělení rozvoje města Litomyšl; Ivana Popelová, náměstkyně primátora ČB pro územní plánování, strategický rozvoj, dopravu, kulturu, cestovní ruch a památkovou péči a za hostitelský ateliér architekt Petr Lešek, Projektil. Diskusi ve čtvrtek 15.12.2011 od 17h v Klubu Horká vana uvádí a moderuje Adam Gebrian.

O životě jednoho města
„Pro debatu jsme určili základní teze, jako jsou kvalitní architektura, plánovaný rozvoj města, přírodní podmínky a další„ popisuje diskusní setkání architekt Petr Lešek z Projektilu. „Účastníci panelu byli záměrně vybráni tak, aby reprezentovali různorodost přístupů k řešení otázek města. Proto byl k diskusi přizván i historik umění i zástupci samosprávy nejen z místního prostředí. Petr Lešek dodává: „Nečiníme si nárok, že během několika hodin vše v Českých Budějovicích vyřešíme. Chceme ale ostrým názorem na konkrétní vlastnosti města iniciovat zájem a změnu vnímání.“

České Budějovice očima architektů
Spolu s Mirkem Vodákem z českobudějovického ateliéru Nolimat se Projektil pokusil pojmenovat místní silná specifika a ukázat potenciál i možná ohrožení.
1. Kvalitní architektura
České Budějovice jsou jedním z mála měst v jihozápadních čechách se zkušenostmi s více architektonickými soutěžemi. Zájem o kvalitní architekturu je pro ně přirozený.
Přesto za posledních deset let z veřejného rozpočtu nevznikl jediný dům nebo prostor, jehož kvalita by byla na úrovni současné architektury. Požadavek na kvalitní architekturu je považován za drahou zbytečnost bez návratnosti.
2. Informovanost
České Budějovice mají dlouhou tradici intenzivní debaty o architektuře jako sebereprezentaci občanů a spolků ve městě.
Přesto zde neexistuje funkce městského architekta a architektonické otázky a projekty nejsou srozumitelně projednávány s veřejností a nezávislými odborníky.
3. Doprava
Pro České Budějovice byla doprava vždy klíčová. Kvalitní spojení s Lincem znamenalo zlatou éru rozvoje města.
Přesto projekty dopravních staveb nejsou navrhovány se strategickou úvahou v širších souvislostech a vzniklé stavby dlouhodobě poškozují charakter města.
4. Živé centrum
České Budějovice jsou výrazným plánovitě založeným městem. Plán, přehlednost a kvalita jsou zde výraznými určujícími faktory. Centrum může být znovu “živým srdcem města” k čemuž je od založení určeno.
Přesto neexistuje plán na širší centrum města, který by definoval jeho současné architektonické, ekonomické, sociologické a ekonomické hodnoty. K hlavním náměstím ani městským třídám není architektonický koncept. Mariánské a Senovážné náměstí jsou příležitostí pro vytvoření veřejného prostoru pro 21.století a stavbu významných veřejných budov (divadlo, galerie, museum, knihovna).
5. Centrum jižních Čech
Architektura je zásadní formující fenomén jižních Čech. Společně s dalšími jižními kraji České Republiky obsahuje téměř polovinu památek UNESCO v České Republice. Význam architektury je zásadní nejen pro turismus, ale i pro příjemný život obyvatel. České Budějovice jsou přitom centrem takto silného kraje s výrazným studentským životem.
Přesto se strategické plány města a kraje nevěnují významu architektury pro společnost. Město, kraj a státní instituce nekoordinují hlavní investice (univerzita, nemocnice, letiště) a tyto stavby vznikají bez architektonických soutěží. Stavba kampusu univerzity a jeho fyzické a mentální propojení s městem neodpovídá významu univerzity.
6. Přírodní prostředí
Město na rovině má ideální blokovou uliční strukturu, systém dopravy a skvělý předpoklad pro rozvoj cyklistiky. Soutok řek tvoří přirozený ekosystém procházející celým městem s plochami pro sport a rekreaci.
Přesto se centrum města vybydluje a okolo města vzniká urbánní kaše s dopravními a společenskými problémy. Využití fenoménu řeky stagnuje, přestože lze jeho potenciál zvýšit cíleným směřováním malých investic s rychlým a výrazným výsledkem.
Projektil architekti patří k předním českým ateliérům se stabilní pozicí na architektonické scéně. Studio založili v roce 2002 mladí architekti: Roman Brychta (AVU škola architektury 1995), Adam Halíř (FA ČVUT 2001), Ondřej Hofmeister (FSt ČVUT 1995) a Petr Lešek (FA ČVUT 1999). Spojení těchto osobností vedlo ke vzniku významných českých staveb posledních let.
První velkou oceňovanou a realizací je Centrum ekologických aktivit v Horce nad Moravou u Olomouce. Tzv. „Sluňákov“ získal Grand Prix architektů za rok 2007 a cenu ministra životního prostředí 2007. Zásadním formujícím momentem pro ateliér byla realizace Národní technické knihovny, kterou začali architekti navrhovat ještě ve spolupráci s Václavem Králíčkem jako AK Architekti. Vítězný návrh z architektonické soutěže z roku 2000 byl realizován až v roce 2009. Dnes je NTK plnohodnotnou součástí dejvického vysokoškolského kampusu a Projektil za ni obdržel Národní cenu za architekturu – Grand Prix architektů 2010, cenu Klubu za starou Prahou za novostavbu v historickém prostředí a Cenu Státního fondu životního prostředí 2009. Knihovna byla také Českou komorou architektů nominována do prestižní soutěžní přehlídky nejlepších evropských realizací Mies van der Rohe Award 2011 stejně jako Sluňákov o dva roky dříve.
Kvality Projektilu potvrdilo vítězství v soutěži na další veřejnou stavbu – Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové. Následná realizace získala hlavní cenu v kategorii novostavba Grand Prix architektů 2009. Mezi nejnovější realizace ateliéru patří expozice Astronomie v Národním technickém muzeu v Praze a rekonstrukce kostela sv. Josefa v Chrudimi na Muzeum barokních soch včetně prostor původních klášterních zahrad.
Důležitým aspektem tvorby architektů tohoto studia je také jejich častá spolupráce s designéry, grafiky, výtvarníky i teoretiky současného umění. Díky této otevřenosti se ateliér podílel na rekonstrukci dvou významných uměleckých prostor v centru Prahy prezentujících současné umění - Galerii Václava Špály a výstavního prostoru TranzitDisplay. Projektil usiluje již ve fázi návrhu o komplexitu díla a o plnohodnotné zapojení umělecké složky, včetně corporate indentity svých staveb.
Aktuálním úspěchem ateliéru je vítězství v soutěži na Realizaci trvalé expozice k dějinám Němců v českých zemích. Tuto stálou výstavu připravuje Collegium Bohemicum ve spolupráci s Institutem pro saské dějiny a etnografii v Drážďanech pro budovu rekonstruovaného Musea v Ústí nad Labem.

Miroslav Vodák vystudoval Fakultu architektury ČVUT (2006). Odbornou praxi získal během dvou let práce pro atelier A8000 Střítecký Krupauer a 18 měsíční stáže u CGA Architects ve státě New York, USA. V současnosti působí jako hlavní architekt ve společnosti NOLIMAT, která je držitelem Grand Prix Obce architektů 2008 za víkendový dům v Rudolticích. V poslední době se zaměřuje na vztah architektury k moderní technologii, sociologii a ekonomii a problematiku veřejného prostoru.

Úspěšná výstava v galerii, o kterou jsme mohli přijít.

Když se někteří z našich politiků rozhodli, že zruší společnost MKD a.s., tedy Městské kulturní domy, hovořilo se na městě o výběrovém řízení, jež mělo probíhat ve zvláštním módu. Nešlo o žádný veřejný tendr, ale šuškalo se, že jsou na prodej tři domy. Jedním z nich měl být i Dům umění na náměstí. Tento způsob hospodaření je pro vedení města České Budějovice již roky naprosto standardním způsobem, vezměme kupříkladu pronajaté sloupy veřejného osvětlení, rozprodané technické služby, nájemní smlouvy s JVS atd.. V případě MKD a.s. ještě naši politici uspěli a společnost se podařilo zrušit v podstatě bez větších známek nevole. Problém nastal, když začali radní připravovat rozhodnutí, jež měla postupně směřovat ke konci Galerie v Domě umění na náměstí. Proč? Nejsem umělcem, ani kritikem umění, ovšem ti, kteří jsou, se razantně postavili proti zrušení galerie. Novináři z televize se střídali ve dveřích radnice i Domu umění s novináři z novin a umělci svorně protestovali: "Nerušte Galerii v Domě umění!".

Galerie zůstala a jak tak navštěvuji vernisáže v těchto městských prostorách, jsem udiven tím, jak vypadá vstup do budovy, chodby a schodiště. Možná bychom mohli uspořádat sbírku na opravu interiéru Domu umění. Alespoň na vymalování a na úklidovou službu. Naši politici už totiž po svých skvělých ekonomických akcích typu splavnění Vltavy, jízdenek přes mobil, milionových darů soukromému hokejovému klubu, apod. asi peníze na údržbu svého majetku v rozpočtu nemají. Je to trochu zvláštní, že se město nedokáže postarat o takto významnou galerii. Interiér samotné galerie je v pořádku, ale dům jako takový dobrou vizitkou pro město není. I přesto pan kurátor Michal Škoda dokáže do Budějovic "přivézt" naprosto unikátní výstavy, většinou na míru šité pro tento výstavní prostor.

Read more: Úspěšná výstava v galerii, o kterou jsme mohli přijít.

Projektil - Dům umění

V Domě umění na náměstí právě probíhá výstava skupiny architektů Projektil. Nabízím tři fotografie z vernisáže, přidávám tiskovou zprávu a jelikož jde o poslední letošní výstavu v Domě umění, přeji panu kurátorovi Škodovi a všem jeho spolupracovníkům a rodinám pěkné vánoční svátky a hodně štěstí v novém roce. Nám všem pak do nové roku přeji další zajímavé výstavy v Domě umění. Děkujeme.

Skupina architektů Projektil + architekt Adam Gebrian - přednáší Doc. Akad. Arch. Imro Vaško

Galerie praská ve švech. Další polovina lidí nemá šanci se do hlavního sálu dostat. Někde ve

dveřích se těsná náměstkyně primátora Popelová, ve druhých dveřích architekt Zdvihal, kandidát

na křeslo hlavního architekta. Výstavu navštívil i další horký kandidát na post hlavního architekta

Českých Budějovic architekt Vodák, nebo třeba bývalá náměstkyně primátora Ing. Arch Urbancová,

architekt Brůha a architekt Ertl (na snímku).

Po zahájení výstavy následovala diskuze s jednotlivými architekty.

Výstava pokračuje i v terénu.

Ladislav Vrábel