Šumava
Kdo má zájem o vykácení Šumavy?
Vážení přátelé,
nejsem ekolog a v této problematice se nevyznám. Články o Šumavě sdílím, protože mám podvědomě pocit něčeho, čeho by nám v budoucnosti mohlo výt líto. Pan Stráský obešel výběrové řízení a najednou chce umožnit těžařům vykácet "půl" Šumavy. A kdo by tak mohl mít na těžbě dřeva zájem?
Ladislav Vrábel
Sdružení ŠumavaPro vyzývá ministra: Nedovolte kácení v první zóně
4. dubna 2011 13:18
Na stůl ministra životního prostředí míří výzva sdružení ŠumavaPro, aby zabránil těžbě dřeva v bezzásahových zónách národního parku. Novinářům to řekli zakladatelé nového uskupení. Výzvou reagují na plány ředitele národního parku Jana Stráského, který chce začít kácet v chráněných zónách kvůli kůrovci.
Šumavský les poničený kůrovcem. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES
Zakladatelé sdružení ŠumavaPro a lidé, kteří výzvu pro ministra Tomáše Chalupu (ODS) podepsali, žádají také o to, aby ministerstvo zajistilo ochranu vzácných šumavských živočichů a rostlin.
"Výzva pro ministra bude k dispozici také na internetových stránkách www.sumavapro.cz, kde se k ní mohou připojit i další lidé. Další kroky pak zvážíme, podle toho, co udělá ministr," řekl Jakub Hruška, bývalý vedoucí vědecké sekce rady parku.
Ředitel národního parku Stráský chce, aby ministerstvo životního prostředí vyhlásilo na Šumavě kalamitní stav. Za takových podmínek by totiž bylo možné zasáhnout proti kůrovci i v prvních zónách parku. Rozhodnutí by mělo padnout tento týden.
Pokud ministerstvo skutečně vyhlásí kalamitu, pak budou padat stromy na Prášilsku, v okolí Srní, Modravy, Borových Lad, Českých Žlebů a Stožce. Kmeny by podle plánu šéfa parku měly zůstat v lese, kde budou zbaveny kůry.
Odborníci se obávají, že tak budou vykáceny rozsáhlé plochy lesa. Starostové šumavských obcí ale razantní zásah proti kůrovci podporují.
Výzva k záchraně NP Šumava
Zajistěte ochranunedotčené přírody,nepřipusťte těžbu na stávajícím území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30 procent ploch parku.
Nekácet! Vědci se bouří proti plánům nového vedení šumavského parku
Nekácet! Vědci se bouří proti plánům nového vedení šumavského parku
28. března 2011 17:22
Vědci a odborníci mnoha oborů se podepsali pod výzvu adresovanou vládě a představitelům politických stran, v níž protestují proti vedení Národního parku Šumava. Snahu kácet kůrovcem napadené stromy i v nejpřísněji chráněných částech parku považují za krok, který povede k nevratné devastaci Šumavy.
Národní park Šumava. | foto: Jan Černý, ČTK
"Situace je velice vážná. Postup nového vedení Národního parku Šumava povede k likvidaci parku jako velkoplošného území s nejvyšším stupněm ochrany,“ říká Hana Šantrůčková, předsedkyně České společnosti pro ekologii.
Poukázala tak na snahy nového ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského, který po léta trvajících dohadech kolem budoucnosti Šumavy přišel s jednoznačnou vizí řešit problém kůrovce kácením, a to i v přísně chráněných zónách.
Nedávno dokončil plán intenzivního kácení a předložil jej ke schválení ministru životního prostředí (více čtěte zde).
Prohlášení odborníků proti kácení podpořila řada předních českých vědců a odborníků z oblasti lesnictví, botaniky, zoologie, ekologie a mnoha dalších oborů, včetně předních vědeckých společností a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
"Již první krok pana Stráského na pozici ředitele, zrušení vědecké sekce Rady Národního parku Šumava, dal jasně najevo, že se nové vedení chystá postupovat v rozporu s vědeckými poznatky a postupy vhodnými pro národní park. Zveřejněný plán je ale ještě horší, než jsme čekali," řekl Libor Grubhoffer, děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Kalamitní stav je podle vědců obcházením zákona
Obsahem prohlášení vědců a odborníků je především nesouhlas s vyhlášením kalamitního stavu, o který nyní žádá Jan Stráský ministerstvo životního prostředí. Souhlas ministerstva by umožnil v NP Šumava nedodržovat zákon o ochraně přírody a krajiny.
Zástupci vědecké obce apelují na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu a varují především před plánovanou těžbou dřeva i v dosud bezzásahových oblastech, aplikací biocidů v chráněných lokalitách a prolomením hranice bezzásahovosti.
"Plánovaná opatření jsou v příkrém rozporu s podstatou národního parku. Navrhované postupy jsou neodborné a budou neefektivní. Jediným výsledkem bude poškození národního parku a masivní těžba dřeva i v bezzásahovém území, což je evidentně v něčím ekonomickém zájmu," uvedl Josef Fanta, odborník na lesní hospodářství a emeritní profesor univerzity ve Wageningen.
Vědci se také ohradili proti dezinformační kampani, která využívá strašení veřejnosti kůrovcem k podpoře navýšení těžby. Kůrovec je podle nich zcela přirozenou součástí ekosystému šumavských horských smrčin.
"Velkoplošný rozpad stromového patra neznamená katastrofu a zánik lesa, ale přirozenou fázi jeho života, ke které na Šumavě dochází již tisíce let. Po této fázi následuje přirozené zmlazení a obnovení lesa," řekl Fanta. Že tuto schopnost má i současný šumavský les dokazují podle něho mnohé studie z poslední doby.
Instiuce podepsané pod výzvou
Česká společnost pro ekologii
Česká botanickáspolečnost
Česká společnostornitologická
Česká limnologickáspolečnost
Česká zoologickáspolečnost
Biolog. centrum AV ČR
Komise pro životní prostředí AV ČR
Přírodovědecká fakultaJČU České Budějovice
Snímek přirozené obnovy lesa v okolí Roklanské
hájenky, který je podle odborníků důkazem, že les
se z kůrovcové kalamity dokáže vzpamatovat sám
i bez rozsáhlého kácení
alt iDNES.cz
Kácení Šumavu zničí, říkají vědci
Kácení Šumavu zničí, říkají vědci
České Budějovice - Česká společnost pro ekologii odeslala dopis představitelům vlády a parlamentních stran
Autor:
Andrea Zahradníková
Andrea Zahradníková
včera 9:24
Až k likvidaci Národního parkuŠumava by mohly podle odborníků vést kroky, které chystá nový ředitel Jan Stráský. Česká společnost pro ekologii proto minulý týden odeslala dopis představitelům vlády a parlamentních stran, v němž varuje před plánovanou těžbou dřeva a prolomením hranice bezzásahovosti. Prohlášení již podpořila řada vědeckých instuticí i uznávaní odborníci ze zahraničí.
„Nesouhlasíme s vyhlášením kalamitního stavu, který umožní kácení i v bezzásahových zónách a masivní těžbu. Je to v příkrém rozporu s podstatou parku a jediným výsledkem bude jeho poškození,“ uvedl Josef Fanta, odborník na lesní hospodářství a emeritní profesor univerzity ve Wageningenu. Zkušenosti z Beskyd nebo Jeseníků, kde se trvale kácí, podle něj dokazují, že tyto postupy nefungují.
Vědci také zdůraznili, že důvodem k razantním opatřením není ani kůrovec. „Tvrzení, že kvůli kůrovci odumřou ekosystémy, je naprostý nesmysl. Naopak dochází k přirozenému omlazení lesa. To těžba způsobí nenapravitelné škody,“ vysvětlil Fanta.
Zástupci vědeckých institucí nesouhlasí s použitím chemických prostředků na velkých plochách Národního parku Šumava. Jakmile se totiž rozstříkají, zničí i užitečný hmyz a ohrozí kvalitu vodních zdrojů. Odborníci poukazují na negativní zkušenosti z dřívějška. „Když se v Krkonoších rozmnožil obaleč modřínový, použili lesníci na české straně velkoplošně insekticidy, zatímco Poláci neudělali nic. Výsledkem bylo, že v Čechách přibyli další škůdci a v Polsku zůstal les nedotčený,“ vzpomněl František Sehnal, ředitel Biologického centra Akademie věd. Důvodem podle něj bylo, že chemický prostředek vyhubil přirozené nepřátele škůdců.
Někteří vědci včera také vyslovili domněnku, že plány nového vedení parku možná skrývají jiné než jen čistě ekologické zájmy. Naznačili, že by tu roli mohlo hrát ekonomické a politické ovlivňování. Proti tomu se ale ostře ohradil hejtman Jiří Zimola. „Argumenty o ekonomickém ovlivňování považuji za ubohé a podpásové,“ řekl.
Zimola navíc připomněl, že plány počítají pouze s výběrovou těžbou v první zóně, nemělo by tedy jít o celoplošné kácení. Vědci ale mají výhrady i k dalšímu bodu, a to výsadbě mladých stromků v místě těžby. To je podle nich zbytečné, protože les se zmlazuje přirozeně. Průzkumy ukazují, že na jeden hektar připadá až několik tisíc zmlazených stromků, což potvrzuje, že lesy na Šumavě neodumírají, ale naopak mají schopnost se přirozeně obnovovat.
Právě ponechání co největšího prostoru přirozenému vývoji je pro odborníky ideálním řešením. „Nejde nám o zákaz kácení všeobecně, ale o aktivní management. Zásahy musí být efektivní a chceme jasnou demarkační linii mezi zásahovými a bezzásahovými zónami,“ připomněl Josef Fanta.
Stráský chce kvůli kůrovci těžit dřevo i v první zóně parku Šumava
Zdroj: http://budejovice.idnes.cz/tiskni.asp?r=budejovice-zpravy&c=A110322_100944_budejovice-zpravy_pp
Stráský chce kvůli kůrovci těžit dřevo i v první zóně parku Šumava
22. března 2011 9:54
Ředitel šumavského parku Jan Stráský navrhuje těžení stromů napadených kůrovcem v celkem 12 lokalitách, mezi ni je i první zóna. Kácení stromů v dosud bezzásahových zónách je teď v rukách ministra životního prostředí Tomáše Chalupy.
Kůrovcem poničené stromy na Šumavě. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES
"Znamená to, že by se těžilo asi v třetině prvních zón a v části druhých zón. Nejedná se o vytěžení prvních zón, ale o výběrovou těžbu," řekl Stráský s tím, že všechno závisí na ministru Chalupovi.
Podle mluvčí Michaely Jendekové ministerstvo životního prostředí očekává, že Stráský předloží konkrétní návrh postupu včetně odůvodnění. Tento návrh bude podroben oponentnímu odbornému posudku. "Teprve pak bude rozhodnuto o tom, jak, kde a jakým konkrétním způsobem postupovat proti tomu, aby Šumavu neničil kůrovec," konstatovala mluvčí.
Kolik kubíků dříví napadeného kůrovcem se bude těžit, se podle Stráského nedá spočítat. Vedle těžby chce ředitel Stráský v boji proti kůrovci použít i chemii. "Chemie se určitě bude používat tam, kde to bude povoleno, ale určitě ne v první zóně," ubezpečil.
Kácet se má zejména v západočeské části Šumavy
Chemický postřik proti kůrovci by byl podle vědců odůvodněný v hospodářském lese, pokud by hrozily velké škody. "Insekticidy by pozabíjely všechen hmyz. Aby byl účinný proti kůrovci, musel by se dostat pod kůru, při leteckém postřiku ho většina uvízne na jehlicích v korunách," řekla Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Obranný plán proti kůrovci vytvořila pracovní skupina vedená píseckým lesníkem Josefem Vovesným. Ze zákona nelze lesy v parku zařazovat do kategorií lesů hospodářských a zásahy proti škůdcům musí povolit ministerstvo.
Vyjmenovat oněch 12 míst je teď podle Stráského zbytečné, protože není jasné, zda tam ministr těžbu povolí. Jedná se především o lokality v západočeské části Šumavy.
Vědci se bouří: Šéf šumavského parku je amatér a zlikviduje jej
Vědci se bouří: Šéf šumavského parku je amatér a zlikviduje jej
12. března 2011 17:15
Nový šéf Šumavského národního parku Jan Stráský rozdmýchal spory, když prohlásil, že je třeba kácet i v bezzásahových zónách. Popudil tak vědce z Akademie věd a ekologické aktivisty. Ti bijí na poplach, že park je v rukou amatéra, který jej zničí.
Šéf šumavského parku Jan Stráský popudil vědce. foto: iDNES.cz
galerie |
Přání nového ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, aby Stráský uklidnil na Šumavě vášně, nevydrželo ani měsíc. Zatímco šumavští starostové jsou s kroky nového ředitele národního parku navýsost spokojeni, vědci se děsí, že rezervaci Stráský zničí.
Vědci a pedagogové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity tvrdí, že nový ředitel šumavského parku jde podle nich na ruku starostům, politikům, podnikatelům a lobbistům. Třeba tím, že oznámil zrušení vědecké a regionální sekce rady parku a chystá vytvoření jediného tělesa, v němž bude sedět jen 8 vědců z celkem 45 lidí.
"Zástupci výzkumu budou snadno přehlasováni zastánci rychlé přeměny šumavského parku ve hřiště businessmanů," napsali ředitel Biologického centra Akademie věd ČR František Sehnal a děkan Přírodovědecké fakulty Libor Grubhoffer. Stráský se netají tím, že je zastáncem tvrdého zákroku proti kůrovci, a to i v dosud bezzásahových zónách. Podle vědců hrozí nevratné škody na unikátní přírodě.
Hnutí Duha zase obviňuje Stráského, že nesouhlasí s tím, aby Šumava získala prestižní evropský diplom. Park by musel slíbit, že schválí plán péče o lesy na dalších 10 let a minimálně 40 procent národního parku bude ponecháno napospas přírodě bez zásahů člověka. "Ředitel parku raději Šumavu připraví o prestižní ocenění, které by přitáhlo turisty, než aby se o správě parku bavil s vědci a odborníky. Je to strašná ostuda," komentoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Ekologové s protesty vyčkávají
Sdružení, které v minulosti v nejcennějších místech bránilo stromy tím, že se k nim lidé přivazovali, aby je dřevorubci nemohli porazit, teď zvažuje další kroky. Protestní akce nevylučuje. "Ředitel zatím jen říká, že bude kácet, ale už neříká, kde přesně. Vyčkáme, až bude návrh na kácení k dispozici, a pak rozhodneme další kroky," dodal Bláha.
Stráský si z výtek vědců příliš hlavu neláme. Ve Vimperku ve čtvrtek při jednání se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů znovu zopakoval, že proti kůrovci je třeba rázně zasáhnout. "Kalamita se může zastavit jedině tím, že se rozšíří území, ve kterém se proti kůrovci zasahuje tradičními lesnickými metodami. Jen tak budeme mít šanci, že během dvou let se počet vytěžených kubíků, tedy stromů sežraných kůrovcem, sníží," prohlásil Stráský.
- Nový šéf Šumavy chce měnit logo, nelíbí se mu suchý strom
- S Bursíkovou líhní pro kůrovce je konec, slibuje „bojovník s přírodou“ Stráský
- Návštěvníci Šumavy sčítali v běžně nepřístupném tunelu netopýry
- Další články k tématu: Jihočeský kraj, Šumava
- Vstup do diskuse,
Stráský se chystá kácet. Očekává protesty.
Pevnou rukou vládne již déle než 14 dní bývalý ministr financí Jan Stráský z pozice ředitele Národnímu parku Šumava. A podle očekávání již chystá některá opatření, ze kterých se ochráncům přírody ježí chlupy po celém těle. Pro Parlamentní listy Stráský potvrdil, že se chystá bojovat proti nebezpečnému kůrovci i těžbou v dosud bezzásahových prvních zónách národního parku.
„Krátce po mém nástupu do funkce jsem sestavil expertní skupinu, která se bude zaměřovat na boj s kůrovcem. Skupina má za úkol snížit rozsah těžby v porostech postižených kůrovcem, naopak jejím úkolem bude vymyslet, jak aplikovat všechny další metody v boji s kůrovcem, nejde vždy jen o kácení stromů," uvedl Stráský. Do měsíce musí podle jeho slov odborníci z národního parku vypracovat nový plán pro boj s kůrovcem, aby se dal aplikovat na jaře a zastavilo se tak první rojení kůrovce.
„Expertní skupina mi dodá své návrhy objemů těžby dřeva zasaženého kůrovcem, pak nastane velká diskuse, kterou očekávám, protože tam budou i návrhy na některé zásahy v prvních zónách národního parku, kde se zatím proti kůrovci nezasahovalo," informoval Stráský.
„Návrhy na zásahy v prvních zónách vyvolají velký odpor ochránců přírody a také velkou diskusi o tom, zda je ve veřejném zájmu výjimečně sáhnout i do těch prvních zón, pokud jsou dnes ještě významnou líhní kůrovce. Diskutovat se bude bouřlivě i o tom v jakém rozsahu do prvních zón sáhnout, osobně nepředpokládám větší rozsah než deset procent, zatím nemám k dispozici ani odhad plánovaného kácení," řekl ředitel NPŠ Stráský.
Ochránci proti, starostové pro
Stráský se netají tím, že oproti minulým létům by byla těžba v prvních zónách změnou. „Samozřejmě dobře vím o tom, že už se v prvních zónách dříve těžilo za pana ředitele Žlábka, kterému se podařilo kůrovce zastavit, později se však brouk zase dostal do gradačního stádia. Bude to samozřejmě citlivé pro ochránce přírody, nebudu rád, když to bude velký rozsah, ale v každém případě když experti řeknou, že to je nezbytná cesta k tomu, aby se kůrovcová kalamita zpomalila, pak nebudu váhat a použiji i tento způsob," dodal Stráský.
K novému řediteli Národního parku Šumava Janu Stráskému upírají své naděje i starostové 22 obcí ležících na území parku, které již léta marně bojují s ochránci přírody ohledně zlepšení podmínek pro život a podnikání v uvedené oblasti, kde jsou obyvatele sešněrováni obrovským množstvím mnohdy nesmyslných zákazů a zákonů. „Pan doktor Stráský je z mého pohledu doufám tou zárukou, která dokáže ten zauzlovaný a politicky zdegenerovaný systém změnit," řekl pro Parlamentní listy Antonín Schubert, starosta šumavské obce Modrava, která je zřejmě nejbohatší obcí v ČR. Starosta narážel na skutečnost, že problematika Národního parku Šumava je již léta předmětem vysoké politiky a především politikaření.
„Čekáme stále na zákon o národním parku a obávám se toho, že v okamžiku, kdy se dostane do sněmovny, proběhne takovou lobbingovou destrukcí, že nebude tím očekávaným a nadějným přínosem pro Šumavu," dodal starosta Schubert.
Více:
Šumava změní logo. Suchý strom tam nechci, říká Stráský
Autor: Josef Dvořák
Zdroj: www.parlamentnilisty.cz