Pavel Dlouhý si s Deníkem dal schůzku v prostředí, odpovídající jeho pověsti nejmocnějšího muže jižních Čech: nově otevřené lázeňské centrum na Hluboké překvapí vybraným vkusem, ve vestibulu zurčí fontánka z růžového mramoru, číšník neslyšně servíruje kávu. Pan místostarosta se odkudsi vynoří v perfektně padnoucím tmavém obleku a hned úvodem sděluje, že kdyby ho jeho spolupracovníci nepřesvědčili, aby pomohl starostovi Jirsovi, který kandiduje znovu na senátora, tak by žádný rozhovor do novin nedával.
Jak jste se stal hlubockým místostarostou?
V podstatě jsem zakládající člen ODS a už někdy od roku 1992 jsem členem a předsedou místního sdružení tady na Hluboké nad Vltavou. Po prvním volebním období, kdy tehdejší starosta už nechtěl kandidovat, jsme stáli před rozhodnutím, koho oslovit, aby dělal starostu města.
Proč jste ho nechtěl dělat vy?
Protože jsem se chtěl věnovat svéprofesi. Mám zemědělskou provozně ekonomickou fakultu a celý svůj život jsem pracoval v zemědělství jako vedoucí nebo ředitel buď nějaké menší organizační jednotky, posléze jako ředitel relativně největšího zemědělského podniku. Proto jsem jménem ODS oslovil nynějšího starostu pana Tomáše Jirsu, tehdy tajemníka úřadu. Jako ODS jsme tenkrát volby vyhráli, a od té doby je pan Jirsa starostou a dnes i senátorem a opět kandiduje. Já jsem 16 let radním a poté i místostarostou města Hluboká a neměl jsem nikdy ambice jít do nějaké vyšší politiky. Až před zhruba dvěma lety jsem byl požádán kolegy z regionu, abych kandidoval do Výkonné rady ODS. Byl jsem si vědom toho, že to bude pro mě určitý problém, protože s některými lidmi zvláště z minulého vedení ODS jsem se názorově poněkud rozcházel. Jak lidé mohli vidět, problémy to skutečně přineslo. Ale aby to nebylo vnímáno, jako že chci zůstat někde v pozadí, tak jsem se členem nejvyššího vedení ODS stal. Ještě je třeba říct, že jsem, na rozdíl od některých jiných členů ODS, nikdy nebyl členem nějaké jiné strany. Spíš jsem měl v minulosti kádrové problémy.
Jak se tedy cítíte? Jste víc manager, nebo podnikatel, než politik?
Podnikatel je majitel, akcionář, někdo, kdo vlastní nějaký podnik. Já zastávám veřejné funkce a jsem v managementu některých podniků, regionálně určitě významných. Takže se jako podnikatel necítím.
Těch funkcí ale máte celou řadu, stojíte v čele mnoha společností a institucí, od Vysoké školy technické po agrární komoru, jak to zvládáte?
Myslím, že poměrně dobře. I když poslední dobou se některých funkcí snažím zbavit, protože ono to také unavuje. Od té doby, kdy byl přijat zákon o agrární a hospodářské komoře, tak jsem se stal nejprve prvním místopředsedou a poté předsedou okresní agrární komory, ale v podstatě od počátku ji řídím, protože náš první předseda pan Netík se stal záhy po ustavení prezidentem celostátní komory. Když se pak konstituovala krajská agrární komora, kde mají zastoupení ostatní okresní agrární komory z Jihočeského kraje, tak jsem se stal předsedou i té krajské agrární komory. To znamená, že teoreticky každé dva nebo tři roky mě členové komory musí zvolit a zatím mě volí. A krajská agrární komora má, když to tak sečtu, kolem 600 subjektů.
Právě. Jak to stihnete?
Mám v agrární komoře fungující kancelář a schopný management, který vše organizačně řídí. Když tam máte dobře vybrané pracovníky, tak do toho chodu v podstatě nezasahujete. Zachovali jsme jednotlivé okresní agrární komory a jejich úřady, takže řízení není složité.
Také jste byl oficiálním poradcem českobudějovického poslance ODS Jana Špiky: hodláte se stát poradcem některého z jihočeských poslanců i teď?
Abych dělal někomu asistenta, o to v podstatě nestojím. Ale jestli přijde někdo, ke komu mám nějaký vztah a cítím, že by potřeboval moji odbornost, tak to neodmítám. V tomto volebním období mě nikdo neoslovil. U pana Špiky jsem to chápal, protože on byl v hospodářském výboru předsedou podvýboru, který řešil problematiku alternativních energií. K nim mám já jako odborník na zemědělství blízko, takže tam jsem mu pomáhal některé věci řešit. V této oblasti mají zájem o spolupráci jak pracovníci z EON, se kterými jsem v poměrně úzké vazbě, nebo i z ČEZu, ať už jde o fotovoltaiku nebo o bioplynové stanice. Bioplyn - to je vysloveně zemědělská záležitost a v té jsem fundován.
Proč ale neuvažujete, když říkáte, že jste fundován, že budete kandidovat do sněmovny nebo do senátu sám?
Jak jsem říkal, moje politické ambice končí u toho, že jsem místostarosta Hluboké a předseda místního sdružení ODS, dokud mne budou členové volit. A pakliže mne osloví region, abych byl členem výkonné rady, tak ano. Ale jinak ambice, ani v exekutivě, ani nikde jinde, nemám.
Právě proto, že ale máte takový vliv, tak se vtírá podezření, že se nechcete postavit do té první linie, aby se nikdo nemohl zajímat moc podrobně třeba o vaše majetkové poměry?
Z toho v žádném případě obavu nemám. A myslím si, že být členem nejvyššího vedení ODS je dostatečně exponovaná funkce, aby novináři měli prostor se mě na leccos ptát. A jsem tady od toho, abych odpovídal.
Dobře. Tak proč se vám říká kníže Pavel?
Samozřejmě že to byla uměle vytvořená záležitost. Poněvadž kdo žije tady na jihu, tak to ví, že v ODS vždycky zuřil poměrně nesmiřitelný boj dvou křídel, když to zjednoduším. Někdy v roce 1994, když se pan Miroslav Beneš stal primátorem, tak tam působila dvě znesvářená křídla tehdejšího místopředsedy sněmovny pana Vlacha a pana Beneše. Byl to takový tehdy skoro bratrovražedný boj, který ovlivnil v podstatě i vývoj v celé ODS a vyústil v to, že asi třetina členů jihočeské ODS odešla do Unie svobody. Včetně exponovaných a kvalitních členů ODS. Pan Beneš přestal být primátorem, přestal být i poslancem, a když už se zdálo, že bude smír, tak došlo k tomu, že pan Beneš se postavil do čela tábora, který začal bojovat s panem exhejtmanem Zahradníkem. Vyvrcholilo to při primárních volbách do krajského zastupitelstva, kdy oznámil dopředu doktor Zahradník, že bude kandidovat na hejtmana, a pan Beneš, tehdy ještě poslanec, to neohlásil, a řekl to až při oblastním sněmu. Tehdy doktor Zahradník vyhrál o jeden hlas. Reakce na tomto oblastním sněmu pana Beneše byla ta, že odstoupil z postu předsedy oblastní rady, a tehdejší paní místopředsedkyně Vystrčilová odstoupila rovněž. A protože bylo třeba hned na tomto sněmu zvolit nové funkcionáře, tak se doktor Zahradník rozhodl, že bude na tomto sněmu kandidovat na předsedu oblastní rady. Ono to hodně vysvětluje, totiž když pan Beneš ustál jeden konflikt, pustil se do nového se svými bývalými podporovateli. Takže chci říct, že jihočeskou ODS provázely tyto poměrně líté boje a samozřejmě …
To jste mi ale neodpověděl, proč se vám říká kníže Pavel?
Protože to někdo vymyslel. Asi tady na Hluboké má kníže tradici. Taky by mi mohli říkat hrabě. Ale prvně to vzniklo naprosto cíleným článkem v týdeníku Euro a víme, kdo vlastní Euro. PPF a pan Kellner. Ale myslím, že to potom pana šéfredaktora lidsky hodně mrzelo. Teď od nich každý rok k narozeninám dostanu dárek.
Ale proč se tedy říká, že se váš majetek nedá dohledat? Prý je obrovský.
A kdo to říká?
Karel Schwarzenberg měl říct, že jste za dvacet let nashromáždil víc majetku než jeho rod za tři sta let.
Tomu se samozřejmě musím smát. Karel Schwarzenberg je u mě velmi vážený člověk a neberu to osobně. Beru to, že to říkal v určité nadsázce. Šestnáct let dělám místostarostu ve městě, kde, když se podíváme kolem dokola, tak to historicky patřilo rodině Schwarzenbergů. A víme nakonec, že ta rodina o tento majetek usiluje. Už proběhlo několik soudů. Takže oni to vnímají jako rodový majetek a mají k tomu nějaký vztah.
Myslíte Alžbětu Petzoldovou, která o to usiluje?
Ano. Určitě to nebylo myšleno jinak než s nadsázkou. Pan Schwarzenberg je vzdělaný člověk, který, když bude chtít vědět, co komu patří, tak si to zjistí v relevantních veřejných listinách. V obchodním rejstříku, v katastru nemovitostí a podobně. Takže není to tak, že se to nedá dohledat. Kdo chce vědět, komu patří zámek Hluboká, tak zjistí, že patří českému státu. Že lovecký zámek Ohrada patří českému státu, atd.
Ovšem tady na Hluboké působí také hodně firem, které mají zastřené majetkové poměry, protože mají akcie na doručitele. Kdo ví, kolik těch akcií máte vy?
To mohou být různé dohady, ale forma vlastnictví akcií na držitele, jestli máte tohle na mysli, je rozšířená všude na světě. Kdybyste se mě zeptala, komu patří třeba O2 Telefonica, tak to opravdu nevím. Nebo komu patří akcie firmy Skanska. Víte to vy, nebo ne?
Pokud jsou tyto společnosti na burze, tak je to veřejná záležitost.
Upřímně, to z burzy nezjistíte, protože to vlastní různé fondy, které jsou zase nějak vlastněny, a tam už vlastníka nevidíte. Nechci se ale vyhýbat odpovědi. Samozřejmě jsou tady určité spekulace, ale nezakládají se na pravdě.
Dělá vám to dobře, když se vám říká kníže Pavel?
Já se přiznám, že jste asi druhý člověk nebo třetí, který mi to říká. Mě ještě nikdo takhle neoslovil. Takže nevím, jestli mi to dělá dobře, protože se mi to nestává. Když půjdeme tady někam na veřejné místo, tak uvidíte, že mi nikdo nebude říkat kníže.
Jistě, protože to je nadsázka. Jste vlivný člověk a lidi se vás prý bojí.
Vlivný člověk samozřejmě jsem a k tomu mám taky veřejný mandát. Myslím, že by bylo velmi špatné, kdyby místostarosta města nebyl vlivný člověk. Pak to město vypadá, jak by vypadat nemělo, a takových případů je hodně. A jestli najdete někoho, kdo ze mě má strach, tak toho bych rád viděl.
O vás se traduje, že máte vliv napříč stranami: jak to děláte?
Moje filozofie je, že se starám o problémy jiných lidí. Že s nimi komunikuji. Zajímá mě, co říkají, hledám v jejich programu, co máme společné. A to je cesta, aby spolupráce na komunální úrovni přinášela efekt. Protože politika na regionální úrovni není o tom se hádat, ale spíš domluvit se a udělat si vizi, jak chceme, aby město vypadalo, kam ho chceme vést. A mně je úplně jedno, jestli se mnou sedí na radnici sociální demokrat nebo zástupce z KDU ČSL, nebo někdo z jiných stran. My ani jako ODS nemáme většinu v radě, i když bychom ji podle volebních výsledků měli mít. My tam máme v podstatě zastoupení všech demokratických stran, tedy všech kromě komunistů. Což vytváří také ten silný mandát. Oni mě mohou démonizovat, říkat, že se mě někdo bojí, ale tak to není. Já jsem zvolen místostarostou města z 21– členného zastupitelstva dvaceti hlasy. Včetně hlasů komunistů. Ne proto, že se mě bojí, ale že mě uznávají jako autoritu. A uznávají, že jsem pro město také něco udělal.
Vy jste ale také ve Výkonné radě ODS. Jakou tvář by ODS podle vás měla mít?
Měla by si udržet tvář nejsilnější pravicové strany v tomto státě. Jak víme, je ohrožována zprava nově vzniklou parlamentní stranou TOP 09. A bohužel musím říct, že si to ODS hodně zavinila sama. V tom byl i můj názorový rozpor s bývalým předsedou Topolánkem. Jsem rád, že dneska je tam Petr Nečas a směřování je trošku jiné, než bylo předtím.
Jak to myslíte? Snaží se Petr Nečas víc překlenout rozpory mezi křídly v ODS?
Abychom si rozuměli: já tam žádná křídla dneska v podstatě nevidím. Náš základní rozpor s Topolánkem byl v tom, že v demokratické straně se vliv vrcholových funkcionářů musí vytvářet zespoda. Z místních sdružení a jednotlivých členů vznikají oblastní rady, regionální rady, které potom nominují své nejlepší členy do funkcí vrcholových. A představa pana Topolánka byla taková, že on jako předseda bude směrem dolů určovat, kdo má být kandidátem na poslance, kdo má být starostou nebo primátorem v tom kterém městě. A to byl ten zásadní rozpor.
Máte na mysli jeho boj proti kmotrům a gubernátorům?
To jsou přesně ty nálepky. Předseda Topolánek používal velice expresivní výrazy. Někomu říkal, že je jednička (napodobuje Topolánkovo gesto se vztyčeným ukazovákem), někomu říkal, že je velrybář, někomu, že je gubernátor, někomu, že generuje černé duše a hromadně nabírá členy. Topolánek měl před podzimním kongresem obavu, že nebude volebním lídrem, a tak své politické oponenty z regionů cíleně urážel. A jak dneska říká předseda Nečas, tak nic nepoškodilo ODS tolik jako tyto expresivní výrazy Mirka Topolánka. Což řekl i na minulém kongresu.
Tam šla jihočeská ODS s tím, že bude na místopředsednickou funkci kandidovat první náměstek jihočeského hejtmana Martin Kuba. Ale zvolen nakonec nebyl. Jak si to vysvětlujete?
Že Martin Kuba nebyl zvolen, není asi nic překvapivého, protože Jihočeský kraj, kromě nějakého krátkého období, nikdy místopředsedu neměl. A ať chceme nebo ne, tak doktor Kuba není zakládajícím ani dlouhodobějším členem a získat si postavení uvnitř tak konzervativní strany, jako je ODS, to nějakou dobu trvá. Že měl tu ambici a zkusil to a že i jihočeská ODS měla tu ambici, beru jako naprosto pozitivní krok.
Proč se v jižních Čechách v mnoha místních organizacích ODS konalo v týdnech před komunálními volbami personální zemětřesení? Mám na mysli sesazení primátoraJuraje Thomy v Českých Budějovicích, odchody členů ve Strakonicích, v Písku?
Já jsem tam žádné personální zemětřesení neviděl. Došlo k odvolání budějovického primátora Thomy, v Písku je ale starosta stejný a ve Strakonicích také.
Ano, ale při sestavování kandidátek tam náhle někteří kandidáti viděli, že jsou na nevolitelném místě, a odešli.
Neznám dokonale situaci v Písku ani ve Strakonicích. Ale znám ji relativně dobře v Českých Budějovicích, protože oblastní rady, pakliže jde o nějaký významný zásah do stranické struktury, tak se mnou jako členem výkonné rady věci konzultují. A ono to všude asi mělo jiné příčiny. Když vezmu České Budějovice, tak tam došlo k tomu, že pan primátor se velmi významně rozešel se svým zastupitelským klubem. Neinformoval ho, nekonzultoval s ním věci, a myslím, že bylo zřejmé, že bude mít skutečně problém v primárních volbách, aby byl znovu nominován na primátora města. A on si začal v podstatě již předem vyjednávat s některými nově vzniklými parlamentními subjekty místo lídra na jejich kandidátce. Takže on potom, v podstatě velmi cíleně, konflikt s ODS rozehrál a ukázalo se, že ODS neměla jinou možnost než ho odvolat a zvolit primátorem na přechodnou dobu všeobecně přijatelnou a uznávanou osobu. Což pan profesor Tetter, bývalý primátor po dvě volební období za koaličního partnera KDU-ČSL, myslím, je. Jinak by se dostali do situace, která nastala třeba v Plzni, kdy pan primátor Rödl, ač formálně primátor za ODS, veřejně vyhlašuje, že ODS v Plzni je skupina podivných lidí, takže on bude kandidovat za jinou stranu. Což vykřikuje z postu primátora, zneužívá tak tuto funkci proti vlastní straně a ODS v Plzni to do voleb oslabí a poškodí. Pokud vím, tak Juraj Thoma u jiných stran neuspěl, a tak si musel nakonec vytvořit kandidátku vlastní.
Ale jinak bych řekl, že nevidím nějaký významnější problém a už vůbec ne zemětřesení. Protože když se stal Juraj Thoma primátorem, tak z budějovické ODS odešlo 150 lidí. Teď, když byl odvolán, tak jich odešlo 26 nebo 28. A když se stal primátorem Miroslav Beneš, tak odešla třetina lidí. Ale myslím si, že dnes jsou to nevýznamná čísla, protože když se dívám na statistiku, tak členská základna ODS v Jihočeském kraji se nijak nezmenšila. Zůstala stejná nebo je ještě vyšší.
Neuškodilo panu Kubovi na sjezdu přece jen to, že Thoma byl odvolán,a to částí ODS ve spolupráci s opozicí?
Nevnímal jsem toto jako problém. Ono je to vždycky o tom, že události, které nastanou potom, vám dají za pravdu. Když vezmeme situaci v českobudějovické ODS, tak někdo vykřikuje, že kdosi dělá nábor černých duší a podobně. Ale skutečně to poznáte podle toho, když po nominačním sjezdu si některé místní sdružení členskou základnu udrží, zatímco jiné ji najednou nemá. Protože nabrali lidi účelově, i za ně možná zaplatili poplatky. Nechci předjímat. Ale když se podívám na českobudějovické sdružení například číslo 2, tak v době, kdy tam vrcholil střet, tak mělo nějakých 250 členů, a do roka už je nemělo. Dneska jich má devatenáct, dvacet. Tam vidíte jasně, kdo nabírá černé duše. To je jednoduché. A u pana bývalého primátora Thomy, myslím že není zrovna standardní záležitost, že jeho sdružení číslo 4 nabralo před nominačním sněmem o šedesát procent členů víc. A že by se zrovna tlačili členové ODS ze středních Čech do jeho budějovického sdružení, to taky není obvyklé, že?
Ale kdybychom začali zkoumat, kdo všechno nabírá členy, tak bychom se dostali i k panu Kubovi a jeho sdružení a k dalším.
Pro mě je měřítko, jak jsou ti lidé věrohodní. Jestli tam zůstávají a pracují tam. Když tam už za půl roku nejsou, tak to asi moc věrohodné není. A když se podíváte na stanovy ODS, tak nabírání nových členů patří k jedné ze základních povinností předsedy místního sdružení. Aby vytipoval lidi, kteří budou přínosem pro ODS. A protože se to leckdy tak úplně dobře nedělá, tak se ODS nachází ve významné personální nouzi.
Takže ovlivňovat sestavení kandidátek se ale pomocí narychlo nabraných členů dá?
Sestavení kandidátky je vždy na členech místních sdružení, kteří hlasují o kandidátkách, které jim navrhnou jejich místní rady. A mohou je změnit. Když vezmu Hlubokou, protože v Budějovicích to neznám tak do detailu, tak rada místního sdružení navrhne příslušnou kandidátku, a pak se demokraticky hlasuje. U nás je pravda, že se možná hlasuje relativně velkou většinou, jelikož žijeme myslím ve velké shodě. Ale dovedu si představit, že kdybych nekomunikoval s členskou základnou, jako to dělal ex-primátor Thoma, tak mě odvolají taky. Nebo kdybych se zpronevěřoval našemu programu.
Hluboká má jen pět tisíc obyvatel, ale z eurofondů do ní plyne úctyhodně peněz. Jak to děláte?
Neumím rozlišit, jestli dostala Hluboká málo nebo hodně. Jak už jsem řekl, před šestnácti lety jsme si udělali určitou vizi, jak bychom chtěli, aby to město vypadalo. A věděli jsme, že budou k dispozici peníze z předvstupních fondů, pak se objevily určité dotační tituly, např. povodňové, a pak že přijdou regionální operační programy včetně programů jednotlivých ministerstev. Díky mé funkci v agrární komoře máme velmi úzkou spolupráci s agrární a hospodářskou komorou Horních Rakous a také Bavorska. Už v devadesátém roce vznikl Spolek tří zemí, u jehož zrodu jsem stál. Scházeli jsme se v Linci, v Pasově a v Budějovicích, a velmi odborně jsme se na tento proces připravovali. Dva roky před čerpáním eurofondů jsme poslali naše pracovníky do Rakouska a Bavorska, aby tam získali zkušenosti. To je podle mě jediná možnost, jak se nechá tenhle proces kvalitně dělat. Proto jsme byli jako město vždycky relativně úspěšní v žádostech o dotace.
Ale přece jen: schválení každé druhé žádosti ve vašem případě, když normálně je v průměru schválena jen každá čtvrtá, to překvapuje. Jak si to vysvětlujete?
Jde o kvalitní přípravu projektů a žádostí, o nic jiného. NUTS 2 Jihozápad zahrnuje Jihočeský a Západočeský kraj. Zdejší agrární komora a hospodářská komora byly velmi aktivní. Takže jihočeský kraj, přestože má menší počet obyvatel, podává více než dvojnásobný počet žádostí. Už z počtu pravděpodobnosti je tedy jasné, že musí být významně úspěšnější. A když budu hovořit o kvalitě žádostí, tak tam je to naprosto stejné. Jestliže Západočeský kraj podá sedm žádostí a šest jich vypadne kvůli formálním náležitostem anebo neprojdou na tzv. kontrolu přijatelnosti, tak samozřejmě nemají šanci. Tendence neúspěšných je za tím hledat nestandardní věci, ale ono to tak není. Ten proces výběru je vysoce objektivizovaný a zasahování do něj je velmi problematické.
Proč byl podle vašeho názoru zatčen Jiří Trnka, ředitel pro eurodotace v jižních Čechách?
O této problematice toho vím velmi málo, i když pana Trnku znám, protože jsem členem monitorovacího výboru. Ale důvody opravdu nevím. Musím říci, že mě to překvapilo, protože rok předtím, v roce 2009, byl místní ROP podle studie ministerstva pro místní rozvoj hodnocen jako druhý nejtransparentnější v ČR.
Jste šéfem mikroregionu Hlubocko-Lišovsko a vaším zástupcem je tam Jan Šmidmayer.
Býval jsem šéfem, už nejsem, a pana Šmidmayera znám, to je bývalý hlubocký občan, a kdysi v Hluboké zpracovával žádosti o dotace na povodňové věci. A také žádosti do předvstupních fondů. Z té doby ho znám jako poměrně erudovaného člověka v této oblasti. A také má firmu, která zpracovává žádosti nejen do regionálního operačního programu, ale i do jiných.
Ptám se, protože pan Šmidmayer má být příbuzný zatčeného ředitele Trnky: tak třeba o tom víte něco od něj?
Každý jsme s někým příbuzný, to nemá žádný vliv. My jako město Hluboká vypisujeme výběrové řízení na to, kdo nám bude zpracovávat žádosti na naše projekty. V Jihočeském kraji je relativně nejkvalitnější firma pana Šmidmayera a firma KP projekt. Byly úspěšné, takže toho hodně zpracovávaly.
Za 135 milionů z EU fondů se na Hluboké právě dostavěly lázně, které jsou zřejmě určeny jen samoplátcům: proč na to šly evropské peníze a co z toho bude Hluboká mít?
Na tohle vám neumím odpovědět. Lázně byly sice projektem města, které ho chtělo realizovat, ale zhruba před šesti lety jsme na to dávali žádost na ministerstvo pro místní rozvoj a bohužel jsme neuspěli. Takže jsme čekali na regionální operační fond s tím, že to zkusíme znovu. Měli jsme to i ve volebním programu. Bohužel se ale ukázalo, že kdybychom tento projekt měli financovat z regionálního operačního programu jako město, tak že by to byla velice riziková záležitost, protože by takový projekt mohl být označen za veřejnou podporu podnikání. Což v důsledku znamená peníze vrátit a zaplatit penále. A protože se jednalo o částku kolem dvou set milionů a penále mohlo být dvakrát tolik a Hluboká má rozpočet kolem sta milionů, tak riziko bylo naprosto nepřijatelné. Proto jsme se snažili, jako to děláme i v mnoha dalších případech, aby se našel nějaký investor, který by tento projekt od města převzal. Což se v nějakém čase podařilo.
Myslíte společnost Kardiocentrum Vysočina?
Ano.
Tam jsou ale zřejmě i další partneři s akciemi na doručitele.
To přesně nevím, ale je to možné. To je obvyklá forma.
Dnes to je tedy ryze soukromá záležitost?
Ano, jako je soukromá záležitost golfové hřiště, tenisový areál nebo bytový dům vedle kostela, který tam nyní vzniká. Tam náhodou vím, že ho staví Real-Treuhand reality, dceřiná firma Raiffeisen bank, a nebudu zastírat, že my hodně zkušeností z Rakouska čerpáme a že pan ředitel Scharinger z Raiffeisen Bank je mým osobním přítelem.
V blízkosti jsou lázně v Třeboni. Zda se o ně vlastníci hlubockých lázní budou zajímat, aby se vytvořila jedna společnost, o tom také nic nevíte?
Nevím. Lázně Třeboň jsou městskou záležitostí, a nevím, že by město uvažovalo o něčem takovém. Nikdy jsem o tom neslyšel.
Co tedy z těch lázní tady na Hluboké budou lidi mít?
Měly by sloužit lidem na Hluboké i v Jihočeském kraji a pak některým dalším. Původní myšlenka byla, že kdo prodělá kardiozákrok, tak o něj není následně moc pečováno. Tito lidé by měli žít v nějakém režimu, měl by je někdo vést, jak se mají chovat. A byla tady ještě představa, že další složka bude ortopedická. Jestli ale u těchto představ zůstane nový majitel, to nevím, je to zkušební provoz. Já jsem tu na zahájení ani nebyl a nevím, co tady všechno vlastně je. Ani jsem si to ještě neprošel. A spekulovat o tom, nakolik to bude pro lidi potřebné, sice můžeme, ale ukáže to až praxe. S myšlenkou přišel zesnulý ředitel českobudějovické krajské nemocnice pan Bouzek v době, kdy byl primářem na kardiu doktor Toušek. Dneska hlubocký občan, a pokud vím také jednička na jedné z kandidátek do těchto komunálních voleb.
Proč je pan doktor na kandidátce? On chce být také v politice?
To přesně nevím, je to náš konkurent. Ale myslím si, že jako občan Hluboké chce do toho procesu zasahovat. Bydlí v jedné z okrajových čtvrtí, kde jsou osadní výbory, a ty dostávají část rozpočtu, aby si o svých věcech mohly rozhodovat. Tihle lidé se chtějí do zastupitelstva dostat, aby na to měli vliv, což je pochopitelné. Každý má trošku pocit, že je upřednostňován někdo jiný, takže když mají svého zástupce v zastupitelstvu, tak jsou rádi.
To je také rakouský vzor?
V Rakousku, kdybychom přijeli my Češi s tím, že tam něco vybudujeme, postavíme, tak to bychom se museli hodně pěkně zeptat, se samosprávou navázat styky, a to trvá i několik let. Oni pak třeba řeknou, tak dobře, necháme vás tady zainvestovat penzion, ale ne že ho postaví firma z Hluboké nebo z Budějovic. To oni určí svou firmu, která to postaví, protože chtějí, aby to postavili jejich lidi, kteří jim tam platí daně. To je i moje filozofie. My nepotřebujeme, aby nám sem přišel někdo moudrý z Prahy nebo z Moravy s pytlem, tady nabral věci do tlumoku a pelášil zase zpátky. My chceme, aby tady ty peníze pěkně zůstaly, aby se z nich něco pořádného udělalo, to je moje filozofie už šestnáct let. A chápu, že se mnoha vrcholným politikům třeba nelíbí. A ani se jim nedivím. Ani oni ale na nás nečekají v Praze nebo na severní Moravě nebo ve Zlíně, abychom my si tam přišli s rancem a něco si odtud odnesli.
Ať žije volný pohyb?
Ať žije volný pohyb! V Rakousku je to obzvlášť markantní. Tam mě to hodně překvapilo. Ač jsme už hodně dlouho kamarádi, tak na to naprosto dbají. A to může být volný pohyb čeho chce.
Financuje se tady za dvě miliardy korun z evropských peněz také splavnění Vltavy z Budějovic na Hlubokou, což je největší dopravní investice z Bruselu na jihu Čech.
To je trochu jinak: projekt a v nějakých částech už prováděcí projekt zahrnuje v podstatě splavnění Vltavy z Budějovic do Prahy. Investice se zdaleka netýkají jen jižních Čech. Projekt vznikl už asi před devíti lety a musím se přiznat, že jsem tehdy k němu byl hodně skeptický. Tehdejší ministr zemědělství Palas, kterému to představil jihočeský hejtman Zahradník, pro to měl ale pochopení a vyčlenil prostředky pro Povodí Vltavy a proces se nastartoval. Teď je to v různých stadiích realizace. Problematickým místem budou Slapy. Tam se musí vybudovat monumentální dílo, protože tam není plavební komora, ale na Orlíku už se plavební komory budují. Z půlky je ta investice utrácena v jižních Čechách a z další půlky ve středních.
Kdo je Ing. Pavel Dlouhý?
Narodil se 5. 7. 1953 v Písku.
V Milevsku absolvoval gymnázium. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou, fakultu provozně-ekonomickou v Č. Budějovicích. Po vysoké škole pracoval na různých pozicích ve Školním zemědělském podniku Hluboká nad Vltavou, v Zemědělském družstvu Lišíc jako vedoucí obchodního oddělení, ve Školním zemědělském podniku Hluboká nad Vltavou byl ředitelem.
Je spoluzakladatelem místního sdružení ODS na Hluboké nad Vltavou. Od roku 1994 je postupně radním a v současné době místostarostou na Hluboké. Od roku 2008 je členem Výkonné rady ODS.
Zastává významné funkce v mnoha regionálních organizacích a institucích: předseda představenstva Regionální agrární komory Jihočeského kraje, předseda představenstva Okresní agrární komory Č. Budějovice, místopředseda představenstva regionální rozvojové agentury RERA, a.s., člen představenstva Výstaviště Č. Budějovice, a.s., člen správní rady Vysoké školy technicko-ekonomické v Č. Budějovicích.
Je podruhé ženat, s druhou ženou má desetiletého syna Pavla.
Není to ale megalomanské?
Kdo tady zažil povodně v roce 2002, tak musí vědět, jak to tady vypadalo. Vltava byla rozlitá od Dlouhého mostu až k Českému Vrbnému. Prohrábka koryta není jen o tom, aby se tam dosáhlo nějaké plavební hloubky, ale je to významné protipovodňové opatření. A samozřejmě je splavnění i významná turistická atrakce. Není to špatná myšlenka. Už pan Lanna, významný budějovický rodák, dopravoval zboží a lidi po Vltavě do Prahy, a tenkrát u dnešní Hněvkovské přehrady dokonce vybudovali Lannův kanál, protože neuměli rozšířit koryto, což dnešní technologie už umí.
Takové budovatelské úsilí musí být ovšem dost velký byznys. To si taky schováte pro zdejší firmy?
To slyšíte jen od některých lidí. Udělat plavební komoru nebo rekonstrukci jezu na Labi nebo na Vltavě je stejný byznys tady i tam. A když se podíváte, kdo to umí dělat, tak jsou to nadnárodní firmy, které v krajích mají své divize. Je to např. Metrostav, Hochtief, Strabag, tento typ firem.
Jenže co priority? Staví se tady vltavská vodní cesta v době, kdy je třeba šetřit, a přitom není do Budějovic dálnice. To vám nevadí?
To je přesně odraz té minulé politické bídy v jižních Čechách, kdy se tady neusilovalo o vybudování dopravní infrastruktury. Teď se tady nedá ani nic zastavit, protože se tady nic nezačalo. Jenže peníze na stavby silnic a na vodní cesty jdou z Bruselu ze zcela jiných dotačních titulů. To je úplně jiná parketa. Kdybychom je nevyčerpali, tak propadnou. To není o tom, že se splavňuje Vltava z Budějc na Hlubokou, aby si tam kmotr Dlouhý mohl jezdit lodí, protože už ho nebaví jezdit autem. Kdybych byl pejorativní, tak řeknu, že to říkají blbci. Ale jsem slušný, tak to říkat nebudu.
A jste kmotr?
Jsem, čtyřnásobný. Mám čtyři kmotřence.