českobudějovického zastupitelstva a zjistit, že to není pravda. V drtivé většině projednávaných bodů jsem totiž hlasoval stejně jako moji tehdejší kolegové z klubu ODS.
Jediné, v čem jsem se s nimi opravdu neshodl, byly morální nároky na osobu tajemníka magistrátu města. Jsem totiž přesvědčen, že Zdeněk Řeřábek svým jednáním a chováním dělal našemu městu dlouhodobě ostudu.
Byl jsem si vědom toho, že mé rozhodnutí odvolat Zdeňka Řeřábka se nebude jeho patronovi Pavlu Dlouhému líbit.
Co mne však překvapilo, byla absolutní nestoudnost, s jakou v Českých Budějovicích část ODS a lidovců porušila koaliční smlouvu a
spojila se s částí ČSSD a s KSČM, jen aby spojenými silami dokázali, že "systém si rozvracet nedáme".
Tato podivná aliance v režii Dlouhého consigliere Martina Kuby se rychle dohodla na Miroslavu Tetterovi jako garantovi svěžího chodu radnice, a dala mu tak pěkný dárek k jeho dvacet let trvajícímu
působení v radě města. Pavel Dlouhý dále tvrdí, že jsem se po svém odvolání měl ucházet o místo na kandidátce jiných stran. Ani to samozřejmě není pravda. Dokonce jsem si pro říjnové volby ani
nemusel vytvářet vlastní kandidátní listinu, jak se pan Dlouhý mylně domnívá.
Vznik kandidátky Občané pro Budějovice jsem nezařídil já. Umožnily ho téměř dvě tisícovky Budějovičáků, kterým není lhostejné, co se v našem městě v poslední době děje.
Juraj Thoma