Do sporu o kůrovce se vložil Klaus i Havel. Každý má ale jiný názor
Do sporu o kůrovce se vložil Klaus i Havel. Každý má ale jiný názor
Každá ze stran sporu o budoucnost Národního parku Šumava má svého prezidenta. V kůrovcové bitvě stojí proti sobě stojí názory nejen odborníků, ekologů nebo starostů ale i exprezidenta Václava Havla a současné hlavy státu Václava Klause.
(Ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz
Skupina podporující razantní postup proti kůrovci a kácení i v nejpřísněji chráněných oblastech Šumavy, což prosazuje vedení správy národního parku v čele s Janem Stráským, má na své straně hlavu státu Václava Klause.
Skupina, kde převládají nevládní organizace, známé osobnosti a vědci, kteří se snaží zabránit zásahům v nejcennějších partiích přírodní rezervace, se chlubí podporou bývalého prezidenta Václava Havla.
Ten je jedním ze signatářů výzvy k záchraně Národního parku Šumava a připojil se k nové platformě ŠumavaPro. "Situaci, kdy v nejcennějších částech národního parku mají určovat vývoj pily dřevorubců místo divoké přírody, považuji za skandální," uvedl Havel.
Bývalý prezident už loni vyjádřil své stanovisko k této oblasti v otevřeném dopise premiérovi a evropským politikům. Dopis Havel podepsal s dalšími osobnostmi, a podpořil tak plán, aby na Šumavě vzniklo takzvané Divoké srdce Evropy, tedy oblast, kde se bude příroda vyvíjet zcela bez zásahu lidí.
Naopak Václav Klaus jako první už před půldruhým rokem podepsal petici Za zdravou Šumavu. Její organizátoři se snažili prosadit, aby v rámci boje proti kůrovci byl vyhlášen v parku stav nebezpečí, což by umožnilo kácet napadené stromy v nejvíce chráněných zónách.
Správa parku žádá ministra, aby povolil kácení
"Vyhlášení nějakého kalamitního stavu, který by umožnil dělat nutné zásahy, považuji za potřebné. Čekat donekonečna není možné," uvedl tehdy Klaus.
Plán na vznik oblasti, která bude na Šumavě zasvěcena pouze přírodním procesům, odmítá dlouhodobě. Tvrdí, že není správné pokoušet se vrátit divočinu do míst staletí kultivovaných lidmi.
Správa národního parku požádala nedávno ministerstvo životního prostředí, aby povolilo výjimku a umožnilo kácet stromy napadené kůrovcem v nejcennějších partiích rezervace.
Odpůrci zásahů v úterý oznámili, že Centrum pro výzkum biodiverzity, jež tvoří 115 vědců, pět ústavů Akademie věd a tři univerzity, vydalo stanovisko, které doporučuje ministrovi, aby plán na kácení v parku odmítl.
Hnutí Duha
„Hlavní je, že vědci potvrdili, že usychání smrků je v horských smrkových pralesích normální jev, že se lesy samy obnovují pod ochranou suchých stromů a že je to lepší, než vykácet holé pláně a pak se je snažit zalesnit. Jsou to experti, kteří přímo na Šumavě dělají své výzkumy a horské smrkové pralesy znají jako své boty,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
