Německý prezident Wulff rezignoval. Lidé mu už nevěří
Vážení přátelé, nejde sice přímo o českobudějovické téma, ale mohlo by jít. Kdyby... Kdybychom také požadovali odstoupení našich politiků při zneužití svého postavení. V Německu stačí i (na prezidenta) vážné podezření. Jenže to bychom u nás mohli zrušit politiku úplně. A vlastně proč ne? Opravdu potřebujeme všechny naše politiky? Nemohli by o odborných věcech rozhodovat odborníci? K čemu doopravdy politiky máme?
Ladislav Vrabel
Německý prezident Wulff rezignoval. Lidé mu už nevěří
Wulff svou rezignaci oznámil v pátek před polednem po obrovském tlaku médií a veřejnosti.
Té se nezamlouvalo, že si díky kontaktům s bohatými podnikateli ještě jako ministerský předseda Dolního Saska zajistil mimořádně výhodný úvěr na financování svého domu.
Nechával si také od svých bohatých přátel platit dovolené.
Státní zastupitelství v Hannoveru proto už ve čtvrtek požádalo Spolkový sněm, aby byl Wulff zbaven imunity, a mohl tak být vyšetřován kvůli zneužití pravomocí.
"Úřad (spolkového prezidenta) jsem vykonával rád," řekl Wulff na mimořádné tiskové konferenci, na níž svou demisi oznámil. Německo ale podle něj potřebuje prezidenta, který má důvěru obyvatelstva a může se nerušeně věnovat národním a mezinárodním výzvám.
A to není jeho případ, protože v průzkumech veřejného mínění se drtivá většina Němců vyslovovala proto, aby odstoupil. Wulff přesto tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil.
"Jsem přesvědčen, že budu nakonec očištěn," řekl ve svém vystoupení. Nezapomněl také zdůraznit, že ho i s manželkou Bettinou způsob, jakým o celé aféře informovala média, velmi ranil.
Hledá se urychleně nástupce
Wulffovu rezignaci přivítala spolková kancléřka Angela Merkelová, která jej v roce 2010 společně s vládní CDU a FDP prosadila.
"Společně se svou ženou zastupoval naši zemi doma i v zahraničí důstojně," prohlásila Merkelová, která demisi prezidenta přijala podle svých slov "s lítostí" i "respektem".
Opoziční SPD se okamžitě po prezidentově demisi přihlásila ke slovu s tím, že o osobě nové hlavy státu musí rozhodnout všechny parlamentní strany. Příslušná debata na úrovni parlamentu podle všeho začne již v sobotu. Zatím bude prezidentskou funkci zastávat stávající předseda Spolkové rady, bavorský ministerský předseda Horst Seehofer (CSU).
Sociální demokraté na úřad prezidenta navrhli při předchozí volbě někdejšího šéfa státní agentury zabývající se akty bývalé východoněmecké státní policie Stasi Joachima Gaucka.
Ve snaze přimět hlavu státu k rezignaci uspořádala německá média v uplynulých týdnech na Wulffa doslova "hon". Ačkoliv se zpočátku zdálo, že prezident celou aféru ustojí, tlaku nakonec podlehl.
Před několika dny se totiž objevily informace, že za Wulffova působení v čele dolnosaské vlády obdržela od tamějších úřadů několikamilionovou garanci firma, v níž má podíl filmový producent David Groenewold. Ten o pár měsíců později zaplatil prezidentovi dovolenou na fríském ostrově Sylt.
Dostane Wulff penzi v plné výši?
Hannoverské státní zastupitelství se dlouho zdráhalo proti Wulffovi zahájit příslušné řízení, ačkoliv dostalo okolo stovky trestních oznámení. Ve čtvrtek navečer tak ale učinilo.
Wulffův dům v dolnosaském Burgwedelu
Autor: Reuters
větší obrázek »
"Také v případě, že se podezření potvrdí, platí stále presumpce neviny," zdůrazňuje se ve sdělení, které státní zastupitelství poskytlo tisku.
Pro to, aby se Wulff vzdal svého úřadu, byla nejenom levicová opozice, ale nakonec také část vládní koalice křesťanských demokratů a liberálů.
Ke svým dřívějším pochybením včetně toho, že se pokoušel přimět vedení redakce týdeníku Bild am Sonntag, aby nezveřejňovalo některé podrobnosti týkající se půjčky na dům, který si poblíž Hannoveru pořídil, se Wulff přiznal. To, že by za něj jeho dobrý známý Groenewold platil hotel na Syltu, ale popírá.
Tvrdí, že producent sice hotelový účet zaplatil, on mu však peníze později vrátil v hotovosti. Právě tohle ale bude hannoverské státní zastupitelství těžko vyvracet.
Pokud bude Wulffovi prokázána vina, hrozí mu peněžitá pokuta, nebo až tříletý trest vězení. Sdružení daňových poplatníků navíc požaduje, aby mu byla zkrácena doživotní roční penze ve výši 199 tisíc eur, na niž by měl jako bývalá hlava státu nárok.