Řeklo by se, že jde o pohodové a romantické povolání, nedílně spjaté s přírodou. Slunce, voda, čerstvý vzduch, voňavé dřevo... Ale práce lesníků nyní získává až sicilský nádech.
Dlouholeté spory o to, kdo a jakým způsobem se bude starat o lesy ve vlastnictví státu, eskalovaly do té míry, že řada lidí vyjadřuje obavu o vlastní bezpečnost.
»Už jsem měl opět vypuštěné pneumatiky,« říká manažer jedné z firem. Různé výhrůžky jsou prý na denním pořádku. »Jeden z členů vlády mě přátelsky nabádal, ať na sebe dám pozor, že tady už přestává veškerá legrace,« prozrazuje další osoba spojená s aktuálním děním.
Státní podnik Lesy České republiky, který je jakýmsi epicentrem veškeré nervozity, má asi smůlu v tom, že je jednou z posledních »neohlodaných kostí«, které zbyly po masové privatizaci.
Za velmi kontroverzní lze považovat i někdejší rozhodnutí politiků oddělit správu lesů od jejich faktického obhospodařování. Podniky zabezpečující pěstební a těžební práce skončily v kuponové privatizaci.
Dnes je situace taková, že státní podnik je téměř stoprocentně závislý na službách soukromých firem. Abnormální rozloha erárních lesů v kombinaci s téměř totálním outsourcingem vytváří vražedný koktejl. Možná by tento model mohl i fungovat, ale časté zásahy neustále se střídajících ministrů a manažerů napomáhají destabilizaci a konfrontaci.
Právě teď se hraje o to, kdo bude v lesích pracovat v příštím roce, a zároveň, kdo získá přístup ke státnímu dřevu. Výsledek jednoletého tendru nepochybně ovlivní i podobu navazujících kontraktů, dlouhodobějších, plánovaných od roku 2012.
Jde o tvrdý boj, v němž se utkají dosavadní lídři trhu, holdingy Wotan a Less, s různými středně velkými a malými regionálními subjekty. Za mnohými z těchto firem se skrývaly a skrývají některá esa českého byznysu a politiky, která bychom v této branži patrně ani nehledali. Martinem Romanem z firmy ČEZ a Richardem Hávou z Omnipolu počínaje, exministrem vnitra Petrem Čermákem konče.
Rodinný přítel z politiky
Z téměř šedesátky firem, které doposud pro Lesy ČR pracují, lze absolutní většinu z nich označit za malé. Obhospodařují jednu až tři takzvané smluvní územní jednotky, přičemž dohromady mají Lesy ČR těchto jednotek v rámci Česka 257.
Jejich počet teď zredukují na 108, čímž se průměrná rozloha podstatně zvýší. To hraje do karet především velkým těžařům.
I proto je třeba se ptát, kdo jsou dnes ti velcí a komu patří. U některých to víme, u jiných tušíme.
Je známo, že za jedničkou trhu, holdingem Less, stojí podnikatel Jan Mičánek. Už méně se ví, že dvojkou je dnes holding Wotan miliardáře Tomáše Nebeského, byznysmena spjatého s někdejší vytunelovanou roudnickou investiční společností Tercier.
Až doposud ale nikdo nevěděl, komu například patří Opavská lesní, kterou lze - dle analýzy týdeníku Ekonom - označit za trojku trhu (viz tabulka Top Ten českých dřevorubců). Od roku 2008 tato firma s těžištěm činnosti na severní Moravě a ve Slezsku, ale se sídlem v pražských Záběhlicích, obhospodařuje čtrnáct územních jednotek Lesů ČR zahrnujících 49 tisíc hektarů lesních porostů. Ve výročních zprávách bylo doposud v kolonce ovládající osoba napsáno jen strohé »akcie na majitele«.
V souvislosti s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek jsou ale anonymní firmy nuceny formu akcí změnit (musejí mít akcie znějící na jméno, pokud chtějí zakázky).
U Opavské lesní se jako stoprocentní majitel 22. září před notářem přihlásil jistý Jan Hruška. Jak týdeník Ekonom zjistil, jde o opavského advokáta. Právě Hruška rozhodl o změně formy akcií. Jak ale sám přiznává, jednal v té chvíli na popud svého klienta, skutečného majitele, který jej touto činností pověřil.
»Byl bych nerad, kdybyste napsali, že já jsem majitel,« reagoval na dotaz advokát. Posléze se týdeníku Ekonom jako skutečný vlastník sám přihlásil šéf představenstva Opavské lesní Jindřich Grosser. Drží prý majoritu, přičemž minoritu mají jeho rodinní příslušníci.
Není bez zajímavosti, že v trojčlenném představenstvu firmy najdeme i Petra Čermáka z Prahy.
Snadno lze ověřit, že jde o toho samého Čermáka, který byl kdysi místopředsedou ODS (zvolen na ustavujícím sjezdu v roce 1991) a také v roce 1992 posledním (a ne příliš populárním) federálním ministrem vnitra. Čermák ale podle Grossera spolumajitelem není. »Je to náš rodinný přítel, známe se od roku 1993,« dodává majoritní akcionář.
Hluboká s kmotrem Dlouhým
Exministr Čermák, vášnivý nimrod, byl do roku 2005 v dozorčí radě i další firmy, která má s Lesy ČR smlouvy v celkem osmi lokalitách. Jde o společnost Lesy Hluboká nad Vltavou.
Rozkrýt její vlastníky se zatím nepodařilo. Má nadále akcie na majitele v listinné podobě, přičemž jako jediný akcionář je uvedena firma First Assets Finance Limited s domicilem v Lucembursku. Ani prokurista firmy Miloš Balák týdeníku Ekonom konečné majitele, fyzické osoby, neodhalil.
Jisté je, že s hlubockou lesní firmou je provázán podnikatel Pavel Dlouhý, zvaný Kníže z Hluboké, jeden z takzvaných regionálních kmotrů ODS. Dlouhý je ve firmě členem dozorčí rady a dále je předsedou dozorčí rady spřízněné firmy České lesy (České lesy vlastní nemovitý majetek, který Lesy Hluboká užívají ke své činnosti).
V obou propojených firmách svého času působil jako předseda představenstva advokát Vojtěch Slówik, někdejší poslanecký asistent ministra zemědělství a dnes moravskoslezského hejtmana Jaroslava Palase (ČSSD).
Právě Palasovi, který je nyní i předsedou Českomoravské myslivecké jednoty, mnozí vyčítají, že po jeho zásazích v lesích započal rozvrat. Navíc v hlubocké firmě působil i někdejší šéf Pozemkového fondu ČR Karel Mach (KDU-ČSL).
Všichni tito lidé, o nichž je řeč, jsou považováni za osoby s Pavlem Dlouhým spjaté.
»Pan Dlouhý není vlastník ani spoluvlastník Lesů Hluboká, stejně tak Českých lesů,« tvrdí Vojtěch Slówik. Kdo je majitel, prý netuší. »Já už tam deset let nejsem,« dodává na vysvětlenou.
Háva za bukem
Další významnou firmou v oboru, donedávna taktéž anonymní, je západočeská LST z Trhanova na Domažlicku. Od 14. října už má v obchodním rejstříku zapsány akcie znějící na jméno, přičemž jako jediný akcionář je nyní uveden Václav Junek, předseda představenstva firmy.
Jde o někdejšího šéfa dnes už neexistující skupiny Chemapol, zastřešující klíčové české chemičky.
O jeho vlastnickém angažmá se spekulovalo již v minulých letech, ale zástupci trhanovské společnosti to opakovaně popírali.
V posledních měsících se objevovaly spíše informace, podle kterých firmu od Junka převzal vlivný český byznysmen Richard Háva, jehož rodina ovládá firmu Omnipol, obchodující se zbraněmi. Je nepochybné, že Háva se s Junkem velmi dobře zná, už v devadesátých letech spolu kooperovali.
Poslední informace, i ze zdrojů blízkých samotnému Hávovi, hovoří o tom, že zbrojař bývalému chemikovi »pouze« poskytl půjčku. Jak to mezi oběma muži doopravdy je, vědí asi jen oni sami.
To ale neznamená, že by Háva, přítel ministra financí Miroslava Kalouska, neměl o dění v resortu i v LST přehled. Zasvěcenci dokonce říkají, že Trhanov opakovaně navštívil. On sám se k ničemu nevyjadřuje, ačkoli týdeník Ekonom ho o rozhovor na toto téma opakovaně žádal.
Pro doplnění je třeba ještě uvést, že jednou z firem obhospodařujících na základě smlouvy porosty Lesů ČR jsou i Poličské strojírny, což je firma, která Hávovu Omnipolu patří (dle dostupných údajů se stará o prstenec lesů v okolí poličské fabriky).
Zálusk na Hradeckou?
Již tak hustou atmosféru v lesnickém oboru ještě vygradoval nynější divoký rozchod Lesů ČR s firmou Hradecká a lesní dřevařská společnost (HLDS).
Jde o subjekt, který napůl vlastní Lesy ČR s podnikatelem Františkem Dejnožkou. Hradecká, založená v roce 1994, byla až doposud klíčovým obchodním partnerem státního podniku, alespoň co se obchodu se dřevem týče. Lesy jí nyní odprodávají zhruba 40 procent vytěžené dřevní hmoty, kterou ona pak distribuuje na nejrůznější dřevozpracující podniky, jako je třeba Biocel Paskov.
»Já jsem ten kontrakt s Hradeckou vždycky tvrdě kritizoval, ale tak, jak to bylo provedeno, to od vedení Lesů rozhodně slušné nebylo,« glosuje způsob ukončení letitého smluvního vztahu šéf holdingu Less Jan Mičánek.
Kontrakt s Hradeckou má na konci roku skončit kvůli údajné zásadní nevýhodnosti. Tak to alespoň prezentuje management Lesů ČR, který tvrdí, že kvůli smlouvě s HLDS za poslední tři roky přišel o miliardu korun.
Dejnožka naopak prohlašuje, že vzhledem k dramaticky zvýšenému objemu peněz, které Lesům za odkoupené dřevo nyní posílají, by státní firma měla letos vydělat téměř čtyři miliardy korun, nikoli 805 milionů, jak plánuje. Na Lesy ČR i ředitele Svatopluka Sýkoru podává trestní oznámení.
Od ledna příštího roku půjde na trh už téměř všechno dřevo přes těžaře. Hradecká bude vyšachovaná. Důvěryhodné zdroje týdeníku Ekonom, velmi dobře obeznámené s aktuálním děním, hovoří o tom, že Dejnožka v nedávné době dostal nabídku na odkup svého podílu. Konkrétně mělo přijít od šéfů již zmíněné firmy LST Trhanov.
Václav Junek, majitel Trhanova, říká, že to není pravda. Popírá to i sám Dejnožka. Ten ale zároveň tvrdí, že cílem ataku Lesů ČR v čele s ředitelem Svatoplukem Sýkorou je snížit hodnotu HLDS. »Aby potom firmu mohl někdo velmi levně získat,« domnívá se.
Jak Romanovci utopili peníze
Není to tak dávno, co rozhodující roli v oblasti těžby a zpracování dřeva hrál zlínský holding CE Wood. Ten se v minulých letech kvůli údajně nespravedlivým tendrům dostal do velmi ostrých sporů s Lesy ČR, což vyvrcholilo arbitrážními žalobami majitelů.
Škody holding vyčíslil až na pět miliard korun. Spory firmu zdecimovaly natolik, že skončila v insolvenčním řízení (toto řízení bylo ale zastaveno, protože Lesy ČR svůj insolvenční návrh stáhly).
Kolem někdejšího lídra trhu se děly ke konci roku 2008 velmi překvapivé věci. Bylo to v době, kdy CE Wood ohlásil příchod nového silného akcionáře. Měl jím být jeden z fondů založených původně britskou investiční společností RP Capital.
Vše dodnes nasvědčuje tomu, že do zmíněného fondu, jenž plánoval převzít 66 procent akcií firmy CE Wood, které držela společnost Figae Invest, totiž vložil peníze šéf energetické společnosti ČEZ Martin Roman a jeho přátelé. Ve věci se angažoval šéf strojírenské společnosti Škoda Holding Tomáš Krsek a bývalý manažer společnosti Skanska Jiří Poletín, oba Romanovi velmi blízcí.
Spekulacím nahrál i příchod top manažera ČEZ Tomáše Dzika do funkce správního ředitele Lesů ČR (právě on mohl pomoci »odšpuntovat« vzájemné rozepře se státním podnikem).
Zprávu o angažmá »Romanovců« přinesl už v prosinci 2008 týdeník Ekonom, šéf ČEZ svou účast tehdy popřel. Dnes ale o přípravě celé transakce hovoří i lidé, kteří ji svého času pozorovali z bezprostřední blízkosti. A i oni jasně ukazují prstem na Romana.
»Jako zálohu za akcie zaplatili 140 milionů korun, z toho 120 bylo okamžitě přeposláno do firmy Ploma, což je dceřiná firma CE Wood. Tam to zahučelo. Pokud vím, tak už to zpátky nikdy nedostali,« vzpomíná zdroj týdeníku Ekonom.
Romanův fond ve firmě CE Wood údajně nezajímaly jen probíhající arbitráže, slibující atraktivní výtěžek, ale prý i energetické projekty zaměřené na využití dřevního odpadu. Nabízela se totiž možnost, že by je posléze odkoupil ČEZ, tak jako v posledních měsících vykupuje fotovoltaické elektrárny.
RP Capital svou investici ale nedokončil. Svou roli v celé věci nepochybně sehrál i fakt, že se do kauzy - patrně nezaslouženě - namočil i nejbohatší Čech Petr Kellner, klíčová osoba finanční skupiny PPF. Právě on totiž stál v roce 2004 u založení zmíněné investiční společnosti RP Capital.
Když se začalo v tisku psát o tom, že se právě on chce přiživit na arbitrážích se státem, těžce to prý nesl. »Vůbec netušil, do čeho Roman a spol. chtějí investovat, k čemu ta struktura má posloužit. Byl hrozně naštvaný,« tvrdí již jednou citovaný zdroj.
Lobbista od ČSSD
Další velmi zajímavý příběh spojený s firmou CE Wood se týká dražby pily Javořice v Ptení na Prostějovsku. Jde svou velikostí o významný dřevozpracující podnik, který pod CE Wood donedávna patřil.
Na konci loňského roku deník MF Dnes zveřejnil informaci, že dozorčí rada Lesů ČR odsouhlasila záměr odkoupit pilu v tehdy připravované dražbě, a to až za mezní cenu 950 milionů korun. Přitom střízlivé odhady hovořily o ceně maximálně 300 milionů.
Podle tehdejších spekulací měla nadsazená cena být určitou formou mimosoudního vyrovnání vzájemně uplatňovaných pohledávek (se státem dodnes vede arbitráž firma InterTrade, někdejší majitel CE Wood). Lesy se nakonec - zřejmě kvůli mediálnímu tlaku - dražby vůbec neúčastnily.
Po určitých peripetiích moravskou pilu s dluhy ve výši téměř miliardy korun nakonec letos zjara odkoupila firma Pyrghos Lefkos. V kuloárech se hovoří o tom, že výsledná cena byla pouze 60 milionů korun.
Za zmíněným nabyvatelem akcií stojí podnikatel a lobbista Petros Michopulos, blízký ČSSD. Jde o člověka, který v letech 1996 a 1998 řídil sociálnědemokratickou volební kampaň, pracoval i pro ministra za ČSSD Egona Lánského. To opět posílilo spekulace o možných politických zájmech, které obepínají spor s firmou CE Wood.
Státní miliardy u soukromníků z J&T
Když hovoříme o předních českých byznysmenech, kteří dění ve státních lesích bedlivě sledují, není asi možné vynechat finanční skupinu J&T. Ta totiž dnes hraje rozhodující roli při zhodnocování volných finančních prostředků Lesů ČR. Dle dostupných informací je správcem portfolia v hodnotě několika miliard korun.
Je třeba připomenout, že Lesy ČR se řídí zákonem o státním podniku, který státu jako vlastníkovi podle úředníků neumožňuje zisky z minulých let z firmy vybrat. Ty se tak léta hromadí na termínovaných vkladech, jsou investovány do podílových listů a dalších investičních instrumentů.
Týdeník Ekonom žádal Lesy ČR o informace o aktuální hodnotě a struktuře portfolia, žádné číslo ale podnik neposkytl. Pouze ubezpečil, že o peníze se není třeba strachovat.
»Dohodou s J&T bankou má státní podnik garantováno nejen vrácení 100 procent vstupní hodnoty, ale i příslušný výnos. Zhodnocení portfolia za rok 2009 bylo výrazně nadprůměrné,« uvádí v obecné rovině mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Podle dřívějších informací mají Lesy ČR ve fondech uloženo zhruba pět miliard korun. Tyto peníze nepochybně přinášejí značné výdělky i správci. V jeho zájmu je udržet si význačného klienta co možná nejdéle.
Zástupci resortu zemědělství dnes tvrdí, že bude nejdříve nutné podnik transformovat na akciovou společnost. Například ale Jan Bárta, vedoucí oddělení veřejného práva Ústavu státu a práva, takovou interpretaci zákona nedávno v Hospodářských novinách důrazně zpochybnil.
Je dokonce přesvědčen, že současný zákon ministrům využívání zdrojů státních podniků nejen umožňuje, ale dokonce to po nich i vyžaduje.
Kůrovec v lidské podobě
České státní lesy se během let staly dojnou krávou pro široké spektrum firem. Vytvořil se systém, který se zdá být ideálním podhoubím pro korupci a klientelismus. O vítězích a poražených nerozhodují tržní principy, ale momentální nálady úředníků. Hlavně menší firmy, nejen těžařské, ale i dřevozpracující, se nyní bojí, že právě ony budou od dřeva a státních zakázek odříznuty. Jestli se někde chytnou, tak už jen jako subdodavatelé.
Náměstek ministra zemědělství Roman Boček (ODS), který je i členem dozorčí rady Lesů ČR, ale připomíná, že část dřeva (má jít o 20 procent), budou noví smluvní partneři Lesů ČR povinně dávat na volný trh skrze komoditní burzu.
»To výrazně zvýhodní regionální zpracovatele, kteří jsou za menší dodávky v místě jejich působení schopni zaplatit lepší cenu díky nižším dopravním nákladům,« uvedl Boček pro týdeník Ekonom.
Zdeněk Valný, prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, ale tvrdí, že burza jim žádné jistoty nepřináší. »Nikde se zatím nic nepíše o kvalitě dřeva dávaného na burzu, o paritě, je tam spousta neznámých,« reaguje Valný, který je zároveň produktovým manažerem Dřevozpracujícího družstva Lukavec na Pelhřimovsku. Připomíná, že na burze je třeba platit za dřevo předem, kdežto firmy, které uzavřou kontrakty s Lesy ČR, budou mít splatnost 45 dnů.
K tvrdým kritikům zvolené podoby tendrů se přidává třeba i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Předseda František Kučera poukazuje na to, že o vítězích rozhodnou nikoli dílčí ceny za jednotlivé služby, nýbrž saldo mezi vynaloženými náklady na pěstební činnost a cenou dříví. Vyhraje ten, kdo nabídne pro Lesy saldo nejvýhodnější.
»Toho lze ale dosáhnout třeba i tím, že se budou šidit pěstební práce, najímat levní zahraniční dělníci,« vidí rizika Kučera. Napadá i prodej dřeva metodou při pni (u pařezu), to znamená pokácených stromů přímo v lese. Podotýká, že standardní je prodej dřeva roztříděného podle sortimentu až na odvozním místě mimo les.
»Neznám žádného soukromého či obecního majitele, který by dřevo prodával jinak než na odvozním místě. Nenajdete jej ani v Rakousku či v Německu.« Podotýká též, že moderní harvestorové technologie umožňují dřevo v lese vytěžit a zpracovat takovou rychlostí, že není v síle revírníků kontrolovat množství a kvalitu.
Lesy ČR jsou si ale jisty, že prodej u pařezu je výhodnější. Opírají se prý o závěry ministerské komise složené z řady odborníků. Navíc pro prodej z odvozního místa nemá prý podnik už potřebnou infrastrukturu. »Manipulační sklady, stroje, nákladní vozy a další techniku, kterou nám stát prodal v kuponové privatizaci,« sumarizuje chybějící položky mluvčí Lesů Boublík. Podle této teorie už státní podnik není schopen vlastními silami dělat téměř nic. Je to skutečně tak? Jde o nevratný proces? Kritici to popírají.
Pokud by to tak ale bylo, dříve či později musí být nastolena otázka, zda má vůbec ještě smysl státní lesy v takovéto rozloze a za takovýchto podmínek držet. Případná privatizace lesních pozemků by mohla přinést další investiční příležitosti, a to nejen pro české miliardáře.
Jiří Pšenička
TOP TEN českých dřevorubců
(pořadí firem zabezpečujících pěstební a těžební činnosti pro Lesy ČR podle počtu obhospodařovaných územních jednotek)
1. Less & Forest (počet územních jednotek: 57)
2. Holding Wotan* (počet územních jednotek: 31)
3. Opavská lesní (počet územních jednotek: 14)
4. LST Trhanov (počet územních jednotek: 13)
5. Kloboucká lesní (počet územních jednotek: 11)
6. Lesy Pelhřimov (počet územních jednotek: 10)
7.-8. Progles (počet územních jednotek: 9)
7.-8. Solitera (počet územních jednotek: 9)
9. Lesy Hluboká nad Vltavou (počet územních jednotek: 8)
10. Petra (počet územních jednotek: 7)
Pozn.: *Do holdingu Wotan jsou započteny kontrakty firem Wotan Wood, Wotan Forest a Jihočeské lesy
Zdroj: Podklady převzaté z internetových stránek Lesů ČR
Bossové kolem lesů
Martin Roman
Šéf ČEZ v roce 2008 se svými přáteli podle řady zdrojů investoval do firmy CE Wood.
Petr Kellner
Nejbohatší Čech stál u založení společnosti RP Capital, skrze níž Roman & spol. do CE Wood investovali.
Václav Junek
Někdejší šéf skupiny Chemapol, přihlásil se k vlastnictví LST Trhanov.
Richard Háva
Vlivný zbrojař, který údajně poskytl půjčku Junkově LST. Jeho Poličské strojírny mají kontrakt s Lesy ČR.
Pavel Dlouhý
Jeden z regionálních »kmotrů« ODS sedí v dozorčí radě firmy Lesy Hluboká nad Vltavou.
Petr Čermák
Exministr vnitra a bývalý místopředseda ODS působí ve firmě Opavská lesní, byl i v Lesích Hluboká nad Vltavou.
Petros Michopulos
Lobbista spjatý s ČSSD koupil pilu Javořice, kterou předtím vlastnil CE Wood.
Státní dřevo
- Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje 1,3 milionu hektarů lesních pozemků, což představuje zhruba šestinu rozlohy ČR
a polovinu veškerých lesů na území státu.
- Ročně vytěží zhruba sedm až osm milionů m3 dřeva.
- 50 procent dřeva podnik odprodává těžařským firmám, které si pro práce v lesích najímá, zhruba 40 procent jde nyní na trh skrze obchodní firmu Hradecká lesní a dřevařská, deset procent odprodává ostatním firmám.
- Spolupráci s Hradeckou lesní chtějí Lesy ČR ukončit a téměř veškeré dříví půjde od příštího roku na trh přes těžařské firmy.
Kdo stojí za lídry trhu?
Less & Forest
- Společnost s ručením omezeným se sídlem v Bohdanči na Kutnohorsku, která je součástí holdingu Less, jehož jediným majitelem byl donedávna podnikatel Jan Mičánek.
Ten se kdysi podílel i na založení investiční společnosti Forestinvest a banky Foresbank.
- Mičánek podle vlastních slov patnáct procent akcií holdingu Less nedávno daroval managementu.
Holding Wotan
- Uskupení firem, za nimiž stojí český miliardář Tomáš Nebeský, v minulosti spojovaný s vytunelovanými fondy Tercier.
- Lesnickou část holdingu tvoří i i strojírenská firma TMW (výroba strojírenských souprav pro odvoz dřevní hmoty) či firma Alfa Plywood (výrobce překližek, dýh a řeziva).
Opavská lesní
- K majoritnímu vlastnictví akciové společnosti se pro týdeník Ekonom přihlásil šéf představenstva Jindřich Grosser, minoritu dle jeho sdělení drží rodinní příslušníci.
LST Trhanov
- K stoprocentnímu vlastnictví akcií se v minulých dnech přihlásil šéf představenstva Václav Junek, někdejší šéf skupiny Chemapol.
Kloboucká lesní
- Společnost s ručením omezeným, kterou ovládají Vojtěch a Ivana Dorňákovi z Valašských Klobouků.
Lesy Pelhřimov
- Firma nadále s akciemi na majitele. Podle výroční zprávy za rok 2009 by ji ze tří čtvrtin měla vlastnit pražská akciová společnost České dřevařské závody.
- V jejím pozadí nalezneme trio podnikatelů: Tomáš Hrubec, Karel Charvát a Vladimír Kricner.
Progles
- Východočeská společnost s ručením omezeným z Konecchlumí nedaleko Jičína je ve vlastnictví Davida Šidáka a mladoboleslavské firmy BKC Finance.
Solitera
- Společnost s ručením omezeným se sídlem v Hořovicích na Berounsku, kterou ovládají podnikatelé Karel Smrčka a Vladimír Křížek.
Lesy Hluboká nad Vltavou
- Jihočeská firma, jejíž konečný vlastník není stále znám. Jediným akcionářem je firma First Assets Finance Limited s domicilem v Lucembursku.
Petra
- Hodonínská společnost s ručením omezeným, kterou stoprocentně vlastní Zdeněk Bábíček.
Zdroj: Šetření týdeníku Ekonom
Martin Roman a jeho přátelé se pokusili před dvěma lety ovládnout firmu CE Wood, ale záměr nedokončili.