Výlety po Vltavě přijdou stát na miliardy, EU je nedá
Dnes mi opravdu došla slova. Jsem opravdu zvědavý, jestli se primátor Thoma a náměstkyně Popelová budou smát jako při propagaci vodního díla. Jsem zvědavý, jakou terminologii použije k tomu, aby nám vysvětlil, jak to vlastně je, Martin Kuba a koho si jako viníka vyhlídne tentokrát.
Myslím, že tentokrát by bylo lepší, než se u Vltavy sejít s papírovým panákem, vytvořit shromáždění, které by následně navštívilo Krajský úřad, magistrát a sídlo Regionální rady Jihozápad. Z úřadu by nás mělo jít vždy o mnoho více. Následně bychom mohli podniknout pěší tůru do nedaleké Hluboké nad Vltavou, optat se, jak to vlastně pánové myslí.
Ladislav Vrábel
Výlety po Vltavě přijdou stát na miliardy, EU je nedá
Praha - Jedenáctého června proběhne u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích paradoxní událost. Místní primátor ijihočeský hejtman se chystají, že pro hromadnou dopravu slavnostně otevřou desetikilometrový úsek Vltavy mezi krajskou metropolí a Hlubokou.
Předem je jasné, že se nezúčastní nikdo z ministerstva dopravy, i když stavbu financovalo. Před třemi týdny se totiž ministr Radek Šmerda z Bruselu dozvěděl, že Evropská komise investici neproplatí.
Prohloubení národní řeky, které umožní plavbu výletních lodí z Budějovic do Hluboké a později do Týna nad Vltavou, přijde na 2,5 miliardy a bruselský slib na jedenapůlmiliardový příspěvek padá.
Jihočeská vodní stavba se navíc stala druhou hlavní záminkou, proč bylo pozastaveno čerpání evropských dotací v části operačního programu Doprava. Zjištění Aktuálně.cz potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský: "Položil jste otázku tak, že jste si sám odpověděl," uvedl mluvčí.
Vltavou podél sídliště Vltava
Vybudovat vodní cestu po řece, která má stejně vody jako Sázava u Čerčan nebo Svratka pod Brnem, přijde český stát na dvakrát větší částku, než stojí slavnější zdvihací most v Kolíně.
Most se zřejmě nikdy zdvihat nebude, těžko se také dá předpovědět, jaký užitek mohou mít výletní plavby po Vltavě. Právě nejisté výnosy miliardových investic v Kolíně a na jihu Čech byly hlavním motivem, proč Evropský účetní dvůr doporučil Evropské komisi, ať je neproplatí.
Ředitelství vodních cest testovalo zájem veřejnosti loni v srpnu. Během výstavy Země živitelka nabízelo vyhlídkovou jízdu po Vltavě třicetimístným motorovým člunem. Stokorunový poplatek za sedmikilometrovou vyjížďku kolem sídliště Vltava do stanice České Vrbné zájemce odradil a po skončení „Živitelky" se s vyjížďkami přestalo.
V červnu bude zprovozněn další tříkilometrový úsek na Hlubokou a budějovická plavba zažije ostrou zkoušku.
Starosta Hluboké a senátor Tomáš Jirsa věří, že se prohloubená Vltava stane napřesrok rájem malých soukromých lodí. Tehdy státní investor v Hluboké dokončí sportovní přístav za 160 milionů. "Už teď mám na radnici dvoucentimetrový štos žádostí o přidělení kotevního místa," pochlubil se Jihočeskému deníku Jirsa.
Městečko Pavla Dlouhého
Jihočeská vodní cesta má s kolínským mostem společné také indicie o tom, že investici podporovali významní politici ODS. O kolínské stavbě rozhodoval ministr dopravy Aleš Řebíček a miliardovou zakázku získala jeho bývalá firma Viamont.
Splavnění Vltavy přineslo nejvíc investic do městečka Hluboká nad Vltavou, kde je místostarostou nejvlivnější jihočeský politik Pavel Dlouhý. Vedle prohloubení Vltavy, stavby zdymadla na hlubockém jezu a sportovního přístavu se o několik desítek centimetrů zdvihne zdejší most, aby pod ním mohly plout motorové čluny.
Novinkou není ani fakt, že investice na Hluboké komplikuje přísun bruselských peněz do celé republiky. Před rokem bylo zastaveno čerpání evropských dotací z regionálního operačního programu Jihozápad.
Někteří jihočeští starostové poukazovali, že Hluboká dostává mnohem víc peněz než jakákoli jiná jihočeská obec. Díky dotacím se například opravily dva hotely a selský dvůr, vybudovaly nové lázně a cyklostezka, podpořil místní golfový a softbalový klub i rybářský spolek.
Program Jihozápad proto začala vyšetřovat policie a Brusel dodnes peníze neposílá.
Kde budou 3 miliardy chybět
O významu nové vodní cesty z Budějovic do Hluboké pochybují dopravní experti. "Může to přinést nějaký užitek pro rekreační plavidla, z pohledu české lodní dopravy to ale je nevýznamný projekt," míní tajemník Sekce vodní dopravy při Svazu průmyslu Jiří Aster.
Skoro třímiliardová investice ze státních, krajských a obecních zdrojů by přitom z větší části zaplatila nejpotřebnější vodní stavbu České republiky, stále odkládaný děčínský jez na Labi. Přehrada zajišťující dobré dopravní podmínky z Čech do Hamburku má stát šest miliard, z toho dvě miliardy na novou elektrárnu přislíbil ČEZ.
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=700888
