MAFIEvKRAVATACH.cz

Projektil řeší Budějovice

Dva týdny po otevření výstavy předního českého architektonického studia v místním Domě umění zve Projektil širokou veřejnost na diskusní setkání k problémům města. V klubu Horká vana se 15. prosince sejdou místní architekti i zástupci samosprávyaby se pokusili najít odpovědi, které – mimo jiné – definovali i samotní návštěvníci unikátní expozice. Leitmotivem setkání je úvaha „V Českých Budějovicích se žije skvěle?!“, neboli problémy architektury, urbanismu a správy města.

Projektil - Roman Brychta (1967), Adam Halíř (1975), Ondřej Hofmeister (1971) a Petr Lešek (1973)

Tisková zpráva, 8.12.2011

Účast na otevřené debatě o konkrétních kvalitách a problémech města přislíbili: Hynek Látal, historik umění; Mirek Vodák, architekt (Nolimat architekti); Antonín Dokoupil, vedoucí oddělení rozvoje města Litomyšl; Ivana Popelová, náměstkyně primátora ČB pro územní plánování, strategický rozvoj, dopravu, kulturu, cestovní ruch a památkovou péči a za hostitelský ateliér architekt Petr Lešek, Projektil. Diskusi ve čtvrtek 15.12.2011 od 17h v Klubu Horká vana uvádí a moderuje Adam Gebrian.

O životě jednoho města
„Pro debatu jsme určili základní teze, jako jsou kvalitní architektura, plánovaný rozvoj města, přírodní podmínky a další„ popisuje diskusní setkání architekt Petr Lešek z Projektilu. „Účastníci panelu byli záměrně vybráni tak, aby reprezentovali různorodost přístupů k řešení otázek města. Proto byl k diskusi přizván i historik umění i zástupci samosprávy nejen z místního prostředí. Petr Lešek dodává: „Nečiníme si nárok, že během několika hodin vše v Českých Budějovicích vyřešíme. Chceme ale ostrým názorem na konkrétní vlastnosti města iniciovat zájem a změnu vnímání.“

České Budějovice očima architektů
Spolu s Mirkem Vodákem z českobudějovického ateliéru Nolimat se Projektil pokusil pojmenovat místní silná specifika a ukázat potenciál i možná ohrožení.
1. Kvalitní architektura
České Budějovice jsou jedním z mála měst v jihozápadních čechách se zkušenostmi s více architektonickými soutěžemi. Zájem o kvalitní architekturu je pro ně přirozený.
Přesto za posledních deset let z veřejného rozpočtu nevznikl jediný dům nebo prostor, jehož kvalita by byla na úrovni současné architektury. Požadavek na kvalitní architekturu je považován za drahou zbytečnost bez návratnosti.
2. Informovanost
České Budějovice mají dlouhou tradici intenzivní debaty o architektuře jako sebereprezentaci občanů a spolků ve městě.
Přesto zde neexistuje funkce městského architekta a architektonické otázky a projekty nejsou srozumitelně projednávány s veřejností a nezávislými odborníky.
3. Doprava
Pro České Budějovice byla doprava vždy klíčová. Kvalitní spojení s Lincem znamenalo zlatou éru rozvoje města.
Přesto projekty dopravních staveb nejsou navrhovány se strategickou úvahou v širších souvislostech a vzniklé stavby dlouhodobě poškozují charakter města.
4. Živé centrum
České Budějovice jsou výrazným plánovitě založeným městem. Plán, přehlednost a kvalita jsou zde výraznými určujícími faktory. Centrum může být znovu “živým srdcem města” k čemuž je od založení určeno.
Přesto neexistuje plán na širší centrum města, který by definoval jeho současné architektonické, ekonomické, sociologické a ekonomické hodnoty. K hlavním náměstím ani městským třídám není architektonický koncept. Mariánské a Senovážné náměstí jsou příležitostí pro vytvoření veřejného prostoru pro 21.století a stavbu významných veřejných budov (divadlo, galerie, museum, knihovna).
5. Centrum jižních Čech
Architektura je zásadní formující fenomén jižních Čech. Společně s dalšími jižními kraji České Republiky obsahuje téměř polovinu památek UNESCO v České Republice. Význam architektury je zásadní nejen pro turismus, ale i pro příjemný život obyvatel. České Budějovice jsou přitom centrem takto silného kraje s výrazným studentským životem.
Přesto se strategické plány města a kraje nevěnují významu architektury pro společnost. Město, kraj a státní instituce nekoordinují hlavní investice (univerzita, nemocnice, letiště) a tyto stavby vznikají bez architektonických soutěží. Stavba kampusu univerzity a jeho fyzické a mentální propojení s městem neodpovídá významu univerzity.
6. Přírodní prostředí
Město na rovině má ideální blokovou uliční strukturu, systém dopravy a skvělý předpoklad pro rozvoj cyklistiky. Soutok řek tvoří přirozený ekosystém procházející celým městem s plochami pro sport a rekreaci.
Přesto se centrum města vybydluje a okolo města vzniká urbánní kaše s dopravními a společenskými problémy. Využití fenoménu řeky stagnuje, přestože lze jeho potenciál zvýšit cíleným směřováním malých investic s rychlým a výrazným výsledkem.
Projektil architekti patří k předním českým ateliérům se stabilní pozicí na architektonické scéně. Studio založili v roce 2002 mladí architekti: Roman Brychta (AVU škola architektury 1995), Adam Halíř (FA ČVUT 2001), Ondřej Hofmeister (FSt ČVUT 1995) a Petr Lešek (FA ČVUT 1999). Spojení těchto osobností vedlo ke vzniku významných českých staveb posledních let.
První velkou oceňovanou a realizací je Centrum ekologických aktivit v Horce nad Moravou u Olomouce. Tzv. „Sluňákov“ získal Grand Prix architektů za rok 2007 a cenu ministra životního prostředí 2007. Zásadním formujícím momentem pro ateliér byla realizace Národní technické knihovny, kterou začali architekti navrhovat ještě ve spolupráci s Václavem Králíčkem jako AK Architekti. Vítězný návrh z architektonické soutěže z roku 2000 byl realizován až v roce 2009. Dnes je NTK plnohodnotnou součástí dejvického vysokoškolského kampusu a Projektil za ni obdržel Národní cenu za architekturu – Grand Prix architektů 2010, cenu Klubu za starou Prahou za novostavbu v historickém prostředí a Cenu Státního fondu životního prostředí 2009. Knihovna byla také Českou komorou architektů nominována do prestižní soutěžní přehlídky nejlepších evropských realizací Mies van der Rohe Award 2011 stejně jako Sluňákov o dva roky dříve.
Kvality Projektilu potvrdilo vítězství v soutěži na další veřejnou stavbu – Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové. Následná realizace získala hlavní cenu v kategorii novostavba Grand Prix architektů 2009. Mezi nejnovější realizace ateliéru patří expozice Astronomie v Národním technickém muzeu v Praze a rekonstrukce kostela sv. Josefa v Chrudimi na Muzeum barokních soch včetně prostor původních klášterních zahrad.
Důležitým aspektem tvorby architektů tohoto studia je také jejich častá spolupráce s designéry, grafiky, výtvarníky i teoretiky současného umění. Díky této otevřenosti se ateliér podílel na rekonstrukci dvou významných uměleckých prostor v centru Prahy prezentujících současné umění - Galerii Václava Špály a výstavního prostoru TranzitDisplay. Projektil usiluje již ve fázi návrhu o komplexitu díla a o plnohodnotné zapojení umělecké složky, včetně corporate indentity svých staveb.
Aktuálním úspěchem ateliéru je vítězství v soutěži na Realizaci trvalé expozice k dějinám Němců v českých zemích. Tuto stálou výstavu připravuje Collegium Bohemicum ve spolupráci s Institutem pro saské dějiny a etnografii v Drážďanech pro budovu rekonstruovaného Musea v Ústí nad Labem.

Miroslav Vodák vystudoval Fakultu architektury ČVUT (2006). Odbornou praxi získal během dvou let práce pro atelier A8000 Střítecký Krupauer a 18 měsíční stáže u CGA Architects ve státě New York, USA. V současnosti působí jako hlavní architekt ve společnosti NOLIMAT, která je držitelem Grand Prix Obce architektů 2008 za víkendový dům v Rudolticích. V poslední době se zaměřuje na vztah architektury k moderní technologii, sociologii a ekonomii a problematiku veřejného prostoru.

• < Prev
• Next >