MAFIEvKRAVATACH.cz

Jeden den s pozitivním Karlem Janečkem 1. část

Vážení přátelé, slíbil jsem ještě jeden článek o Pozitivní evoluci, tentokrát ne o všeobecném popisu, nýbrž o návštěvě v Českých Budějovicích. Ano, i České Budějovice zasáhla Pozitivní vlna a dle reakcí, jež dostávám, zasáhla nejednoho Budějčáka.

Představím několik fotografií, popíši několik situací, možná přidám i nějakou zajímavost. Příběh bude dlouhý, vhodný jen pro Ty, kteří mají zájem o vyprávění příběhu. Ostatním, kteří čtou jen úvodníky, doporučím článek předchozí. V něm se dozví všechny potřebné informace.

U oběda

První na oběd přišel Daniel, jeden z blízkých spolupracovníků Pozitivní evoluce. po chvíli přišli další a my se začali seznamovat. Ctirad Hemelík mě zasvětil do "tajemství" Pozitivní evoluce ze svého pohledu. Pak přišel pan Janeček. Naprosto klidný, vyrovnaný, neuspěchaný, s úsměvem na tváři. Se všemi se přivítal a posadil. Bylo to zvláštní, ale pocit, který jsem čekal, tedy ostych před známou osobností, se jaksi zapomněl dostavit. Karel Janeček byl tak otevřený a milý, myslím, že asi po třech minutách jsme si spontánně začali tykat. Dávno jsem neměl z nikoho tak příjemný pocit blízkosti. Ctirad a Daniel chtěli, abych Karlovi Janečkovi vyprávěl příběh o polské kamarádce, která mi v Itálii vyprávěla o Karlovi Janečkovi, jehož poznala v Německu a také o mém facebookovém příteli Petrovi Pelechovi, který je tajemníkem ministra průmyslu a obchodu a komentuje návštěvu Karla Janečka na facebooku článkem o spiknutí Karla Janečka a americké CIA s účelem totálního ovládnutí České republiky. Opravdu jsme se zasmáli.

Tisková konference v hotelu Zvon

Na tiskovce bylo poměrně málo novinářů. Když srovnám atmosféru s tiskovkami na radnici po jednáních rady města, musím otevřeně říci, že moc nerozumím oné logice. Na tiskovce Karla Janečka byli všichni takoví opatrní..., jistě, jde o mecenáše, který financuje boj proti korupci z vlastních prostředků, zatímco na radnici jsou všichni staří přátelé. Člověk by mnohdy nepoznal (až na výjimky) kdo je vlastně novinář a kdo politik. Karlu Janečkovi ovšem otevřenost a zdvořilé chování zůstalo i na tiskovce. Začínal jsem jej podezírat, že je tak milý doopravdy, že nepředstírá.

Zábradlí před Sokolovnou

Tiskovka skončila a Karel Janeček se mě zeptal, kde bychom si mohli chvíli odpočinout. Navrhl jsem čajovnu. Karel souhlasil s tím, že se nejprve musí převléci v autě, šli jsme tedy na parkoviště. Na parkovišti Karel zahlédl zábradlí. Na zábradlí se mě ptal už na obědě, ale to jsem úplně nevěděl, co přijde. Pan Janeček si přezul boty a jal se stát na zábradlí. Vyzkoušel jsem si tuto "atrakci" také a zjistil, že jde o poměrně rychlý způsob, jak zkoncentrovat své smysly. Následně přišli z tiskovky i ostatní. Nejlepším "chodičem" po zábradlí je beze sporu Tomáš Marada, tajemník a řekl bych i nejlepší kamarád Karla Janečka, také matematik. Ctirad Hemelík vyslovil přání sepsat glosu na téma Pozitivní evoluce a náboženství z důvodu častých dotazů na internetových diskuzích. Karel Janeček se mě ovšem znovu s úsměvem na rtu zeptal na park a kamarádům - kolegům připomněl, že za chvíli bude tma a bylo fajn využít slunečné odpoledne ke krátké procházce na čerstvém vzduchu. Šli jsme tedy do Stromovky.

Cestou Stromovkou

Po cestě jsme si povídali o celospolečenské situaci. Karel mi řekl, že samozřejmě vidí možnosti katastrofických scénářů, především v souvislosti s hospodářskou krizí, ujistil mě, že vidí, jak špatně na tom je systém nejen v Česku, ale i v celé Evropě a především v Americe, kde je korupce ještě mnohem sofistikovaněji schovaná v systému, tudíž i mnohem nebezpečnější než v Čechách, ale shodli jsme se na tom, že pouhá kritika a poukazování na korupci již nestačí. Karel se mi svěřil, že než založil s přáteli protikorupční fond, viděl, že naše země na tom není dobře, ale poté, co viděl jak špatná situace doopravdy je, díky protikorupčnímu fondu, zjistil, že je situace je mnohem horší, než kdy čekal.

Ano, poukázat na chyby je třeba, ale poté je nutné hledat řešení a tato se snažit naplňovat. Proto vznikla Pozitivní evoluce. Karel Janeček je velmi praktický člověk, vždy počítá a proto přináší praktická řešení. I když se může zdát, že Pozitivní evoluce je velmi idealistickou záležitostí, Karel Janeček především naprosto cíleně prosazuje změnu volebního systému. To je totiž v současné situaci na celospolečenské úrovni jediná demokratická možnost, jak uskutečňovat změny k lepšímu, aniž bychom bořili systém jako takový. Demokracie je velkým výdobytkem a i když nefunguje, jak by měla, alespoň na papíře je demokracie stále deklarována. Ústavou a Listinou základních práv a svobod. A těchto by si každý rozumný člověk měl vážit, tyto výdobytky bychom měli udržet, poněvadž v opačném případě může jít vývoj společnosti dolů velmi rychle, velmi hluboko a na velmi dlouhou dobu.

Jsme ovšem v Pozitivní evoluci a tak vycházíme z přesvědčení "když už do sekrementu šlápneme, neměli bychom v něm i nadále setrvávat". Stejně nemůžeme negativní postoje lidí, nedůvěru, krizi hodnot, apod. řešit negativním přístupem. Lidé dnes potřebují povzbudit, potřebují naději a potřebují dobré příklady. Proto je třeba jít pozitivní cestou. Sociologové zároveň mají spočítané a prokázané, že v zásadě stačí nějakých šest procent společnosti, která půjde jiným směrem a zbytek se přidá. Stačí prolomit tuto hranici, stačí myšlenkou pozitivního přístupu nakazit šest procent populace a hráz bude prolomena. Zbytek společnosti se přidá. Tuto situaci známe třeba z osmdesátého devátého roku.

Karel Janeček ve svých úvahách pokračuje směrem k evolučnímu kroku lidstva, k proměně osobnosti z člověka současného na člověka pozitivního, pokračuje směrem ke změně vědomí ze současného omezeného, lidského, k vědomí neomezenému, univerzálnímu, společnému. Tyto myšlenky ovšem nijak veřejně neprezentuje. Opravdu jde o praktického člověka se schopností řízení a dosahování svých cílů s jemným, přátelským úsměvem na tváři. kdybych jej neviděl v tvrdých diskuzích, kde se bije za pravdu a neustoupí ani o píď, řekl bych, že všechny své aktivit vykonává jen svými přáními, které jen tak občas vyřkne mezi přátele. Jeho styl je velmi lehký, přirozený. Pan Janeček má velmi laskavé chování.

A protože také musím pracovat na své obživě, nechám tento příběh rozepsaný právě na cestě ze Stromovky do KD Slávie na veřejnou diskuzi. Pokusím se jej v co nejkratší době dopsat, protože doufám, že se s Vámi dělím o zajímavý příběh jednoho dne.

Ladislav Vrabel

• < Prev
• Next >