Prezident Klaus pro regulaci kůrovce
Moderátor
Do šumavského sporu o kůrovce vstoupil další aktér. Prezident Václav Klaus. Během návštěvy Modravy totiž prohlásil, že by těžba v národním parku měla pokračovat. Od pondělí se kácí v pásmu podél hranic a má se jít dál do vnitrozemí. Proti tomu ale ostře protestují ekologové.
Autor
Vrchol Smrčiny, tudy prochází hranice. Asi ve stometrové vzdálenosti od patníku pracuje na české straně skupina dřevorubců. Zatím tady porazili 150 kůrovcem napadených stromů, na pily jich čeká ještě dalších 50. Loni jich tady pokáceli 5x tolik.
Jiří Hůlka /nez./, předseda sdružení šumavských obcí, starosta Horní plané:
V˙loňském roce se zde vytěžilo přes tisíc stromů a nikomu to nevadilo. Překvapuje mě to.
Autor
Proti kácení protestují ekologové. Prales patří k nejcennějším místům. Navíc se tam právě líhnou kuřata kriticky ohrožených tetřevů. V porostech proto drží hlídky.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
K˙takovému zásahu do míst, kde hnízdí Tetřev Hlušec, musí být výjimka. Správa Národního parku tuto výjimku nemá.
Autor
Rakouští majitelé lesů se teď ale obávají masivního rozšíření kůrovce. Proto volají po dalších opatřeních.
Jan Koukal, velvyslanec v˙Rakousku:
Rakousko podepsalo smlouvu a preferují řešení problémů s˙kůrovcem tím, že se bude kácet.
Jiří Zimola /ČSSD/, hejtman Jihočeského kraje:
Bohužel máme už dlouhodobě signály z˙Rakouska, že pokud nedojde k˙účinné ochraně lesa, tak bude Rakousko žádat nějaké finanční kompenzace.
Jan Stráský, ředitel NP Šumava:
Ono nejde vždycky jen o kácení, ale je také řeč o loupání na stojato atd. A tyto metody budeme muset nakombinovat tak, abychom dodrželi zákon a zároveň plnili mezistátní smlouvu.
Autor
Vedení parku se přímo na místě zastal prezident.
Václav Klaus:
V˙každém případě je naprosto nezbytné, aby člověk zasáhl.
Autor
Správci parku hraniční pásmo, ve kterém chtějí zasahovat, už rozšířili z 200 na 500 metrů. Označili tady dalších 450 napadených stromů, které chtějí skácet. Zatím se do nich ale pily nezakously.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha:
Nemohu vyloučit, že si třeba k˙těm stromům půjdeme sednout, aby je dřevorubci pokácet nemohli.
Autor
Dřevorubci budou ve 200metrovém pásmu kácet ještě 1 den. Teprve zítra pracovní skupina rozhodne o tom, zda se přestěhují hlouběji do vnitrozemí.
Moderátor
V Českých Budějovicích je Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, dobrý večer.
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
Dobrý večer.
Moderátor
A se mnou ve studiu vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Kyzour. Hezký večer i vám.
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Dobrý večer.
Moderátor
Pane náměstku, prezident Václav Klaus dnes podpořil tedy další těžbu a lidské zásahy na Šumavě, zároveň se ve stejném duchu chystá zákon. Není to konec parku jak ho známe?
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
Tak já si nemyslím, že je to konec parku, tak jak ho známe. Já si myslím, že je třeba nazývat věci pravými jmény, tak jak jsou. Tady je v˙prvé řadě třeba definovat stav lesních ekosystému Šumavy, který v˙současné době na Šumavě je a ten je z pohledu kůrovce a kalamity velmi neuspokojivý, tam skutečně dochází k masivním atakům kůrovce, ke kterým v˙historii Šumavy zatím ještě nikdy nedocházelo. Vezměme v˙potaz jenom to, že v˙minulém roce bylo v bezzásahových zónách NP Šumava ponecháno bez zásahu 500 000 kůrovcem napadených stromů. To je zdroj kůrovce pro letošní rok, kdy tito kůrovci vylétávající z˙nezpracovaných stromů atakují další statisíce, možná miliony stromů v˙navazujících území, které jsou určena k˙zásahu, tedy zásahová. A to je stav, který na Šumavě zatím nepamatujeme.
Moderátor
Pane Kyzoure, podle vás se žádná katastrofa takových rozměrů nekoná?
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Co se týče NP Šumava, tak je třeba se podívat, jak přistupují k˙ochraně lesů v˙ostatních Národních parcích ve střední Evropě. Když se podíváme do Národních parků, kde mají stejně jako na Šumavě horské lesy, tak třeba je naprosto běžné, že v˙Německu v˙Národních parcích jako je Berchtesgaden nebo Bavorský les, v˙Rakousku v˙Národním parku Kalkalpen nebo i na polské straně Tater jsou velká bezzásahová území, kde se nezasahuje a tento princip, to je podstata národního parku. Mít tam velké území, kde se..
Moderátor
Na šumavské lesy se valí kůrovcová kalamita tisíciletí, jak dnes zaznělo do vedení Národního parku.
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Já si myslím, že jsou to do velké míry velká bombastická prohlášení. Když se podíváme třeba na současné výzkumy, které se na Šumavě provádějí, tak se ukazuje, že podle pylových analýz k˙nějakým větším kalamitám kůrovce docházelo v posledních tisíciletích, v˙cyklu, který trval 200 let, takže ty velké kůrovcové kalamity probíhali už na Šumavě v˙minulosti, i když je samozřejmě pravda, že třeba lidským působením, změnami podnebí atd. se můžou třeba ty kalamity opakovat častěji. Každopádně ty lesy na Šumavě proděly v˙minulosti velké kůrovcové kalamity, přesto tam zůstala zachovaná zalesněná krajina.
Moderátor
Pane náměstku, skutečně se na šumavské lesy valí kůrovcová kalamita tisíciletí? Vy jste to dnes uvedli v tiskové zprávě. Nejsou to tedy bombastická vyjádření, která vám mají připravit půda na invazi do šumavských lesů.
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
Ne,ne,ne, to já si skutečně nemyslím. Já bych chtěl říct tolik, že podle dispečinku a informací, které my každý týden shromažďujeme o kůrovcové kalamitě, dnes jsem si vytáhl čerstvá čísla, jsou ohromující a zneklidňující. Za poslední týden, který právě uplynul, nově napadené stromy kůrovcem, bylo jich spočteno 25 000. To je číslo, které převyšuje kůrovcem napadené stromy za celé roky 2002 a 2003.
Moderátor
Počkejte, řekněte mi, jak jste spočítali toho tisíciletého kůrovce, to mě opravdu zajímá. Jak jste přišli na to, že to je kalamita tisíciletí?
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
To je podle mě jednoduché. My pamatujeme kalamitu z roku 1870,kdy padla větrná kalamita a následovala kalamita kůrovcová.
Moderátor
To je 150 let, jestli dobře počítám, rozhodně to není tisíc. Já se vás ptám na to, jestli skutečně to není bombastické vyjádření, které má vyděsit veřejnost a připravit si půdu pro invazi. Protože tisíciletý kůrovec to tedy není? Jak jste spočítali tisíciletého kůrovce?
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
Tisíciletý kůrovce jsme tedy nespočítali, můžeme se podívat do historie 500 let zpět.
Moderátor
Takže to je bombastické vyjádření, která má mírně vyděsit veřejnost, viďte.
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
Ne, rozhodně to nemá vyděsit veřejnost,má to popsat stav, jaký na Šumavě v˙současné době je.
Moderátor
Ale teď jste sám řekl, že tisíciletý kůrovec to není, že to je tedy minimálně 500letý kůrovce. Tak se ptám na to, proč jste vlastně použili ten termín 1000 let? Já se nechci zaseknout na maličkosti, na banalitě, ale mě spíš jde o podstatu té otázky, jestli skutečně nejde o to, aby jste si připravili půdu pro invazi do šumavských lesů nějakým invazivním působením proti kůrovci.
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
Ne,ne, určitě to není žádná připravená půda. My a to bych chtěl říct, ono to možná z˙toho nevyplývá a pan kolega Kyzour to tak pojal. My v národním parku plně respektujeme bezzásahová území, kterých máme vytyčeno 26% z˙lesa, která správa Národního parku Šumava obhospodařuje. Takže na tomto území se proti kůrovci nezasahuje a zasahovat nebude. A ani se proti tomu a ani se k˙to mu nebudou vydávat žádné výjimky, tak jak se tomu dělo v˙minulých letech. My skutečně respektujeme poměrně velké bezzásahové území a musíme pracovat tak, jak nám zákon ukládá v˙těch územích zásahových a očekáváme, že to množství kůrovcem napadených stromů převýší i ty těžby, které byly loni, protože zdroj kůrovce z˙loňského roku, který zůstal nezpracovaný v˙bezzásahových zónách je tak velký, který Šumava nepamatuje.
Moderátor
Pane Kyzoure, pokud tedy zůstanou v˙mnoha bezzásahová území, jak tady řekl pan náměstek, tak se vlastně nic moc neděje.
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Ten problém spočívá v˙tom, že stále ta bezzásahová území na Šumavě jsou poměrně fragmentována, nejsou to tak velké celky, jak by bylo třeba, tudíž i ta hranice mezi tím bezzásahovým a tím zásahovým je poměrně dlouhá a samozřejmě tím pádem, jak není tam dostatečný prostor, aby v˙těch bezzásahových území proběhla přirozeně ta kůrovcová gradace a sama od sebe odezněla, tak samozřejmě se ten kůrovce dostane do těch zásahových území a vznikají tam v˙okolí těch bezzásahových území velké holiny. Což je problém, upozorňuje, je to problém, s kterým se NP Šumava potýká od 90. let. V˙letošním roce navíc došlo ke částečnému zmenšení bezzásahových území. Přitom například Světoví svaz ochrany přírody, když Šumavu navštívil v˙roce 2003, tak jeho experti doporučili, aby se ta bezzásahová území zvětšila na plochu asi 30-40 %.
Moderátor
Dobře pan Kyzoure, nehněvejte na mě v˙tuto chvíli, ale pokud jsme slyšeli, že tedy se na Šumavské lesy valí kalamita, nikoli tisíciletého rozsahu, ale 500letého rozsahu, pak se vás ptám, pokud nevyšla ta opatření s bezzásahovými oblastmi, jestli není lepší udělat tedy z˙velké části Šumavy mrtvé území s˙rozlezlým broukem?
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Já bych jenom chtěl zareagovat, že v˙tom případě se nejedná, když tam budeme mít velká bezzásahová území o nějaká území bez života. Když se půjdete podívat do toho lesa, kudy prošel kůrovec, tak vidíte, že to bylinné patro je poměrně zachováno, je tam velké množství ptáků, brouků a z˙hlediska té biodiverzity, je to příznivější přístup než když se tam nasadí technika.
Moderátor
Ale neznamená to, že se podařilo toho kůrovce nějakým způsobem umenšit, na to se vás ptám. Pokud ta předchozí opatření nevyšla, tak asi je řešením přijmout nějaké jiné opatření, třeba i intenzivnější, invazivnější, které by tedy toho brouka zastavila.
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Jak jsem říkal, ten problém vyplývá z toho, že ta bezzásahová území jsou do velké míry fragmentovaná, čili NP Šumava by měl směrovat k˙tomu, aby ta území se postupně zcelovala. Tím budou i ty zásahy proti kůrovci v˙těch okrajových částech, nikoli v˙těch jádrových, kdy by skutečně měl platit ten bezzásahový princip, tak ta opatření proti kůrovci pak budou samozřejmě efektivnější a není sporu o tom, že třeba při hranicích NP směrem do vnitrozemí by mělo vzniknout, jak to je právě v˙těch ostatních národních parcích, jako nárazníkové pásmo, kde se skutečně bude důsledně zasahovat proti tomu kůrovci a bude se bránit, aby se dostával do lesů mimo národní park.
Moderátor
Pane náměstku, můžete nám tedy teď říci ta aktuální opatření, která se chystají v˙boji proti kůrovci v˙Šumavských lesích?
Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:
V˙první řadě je to velmi včasné vyhledávání kůrovcem napadených stromů a za tímto účelem my jsme najmuli více než 50 vyškolených, lesnicky vzdělaných odborníků, kteří napomáhají včas vyhledávat kůrovce. Ve chvíli, kdy ten kůrovcový strom je vyhledaný, tak dochází k jeho pokácení a odvezení kmene z˙lesa ven. To je základní metoda. A samozřejmě je doplňována obrannými opatřeními v podobě lapáků a lapačů. To jsou standardní klasické lesnické metody, kterými se proti kůrovci v˙národním parku Šumava postupuje. Já bych chtěl ještě reagovat na to, co říkal kolega Kyzour ve vztahu k˙těm pufračním pásmům. My máme dobré zkušenosti z˙Bavorský les, kde jsou velmi rozdílné podmínky od těch podmínek na území Národní parku Šumava, kdy i správci Národního parku Bavorský les, tak aby ochránili lesy ve vnitrozemí, tak museli dělat pufrační pásma, kde vykáceli veškerý smrk, a ty pufrační pásma jsou v šíři 500-1200 metrů. Nicméně tam je tam hodně buků, tudíž nedošlo k˙tomu, že se tam odlesnili plochy a vznikly tam holiny. U nás je situace jiná, kdy prakticky stále je na Šumavě smrk. A ve chvíli, kdy se my necháme a nechaly se velká bezzásahová území člověkem přetvořený v˙kulturních smrčinách v horských oblastech Šumavy, tak a do vnitrozemí nám fouká vítr, tak ten kůrovec se nám šíří daleko hlouběji než do českého vnitrozemí se šíří daleko hlouběji než je tomu v˙Národním parku Bavorský les. A ty holiny, jakožto daň za vyhlášené bezzásahové území jsou daleko větší než v˙Národním parku Bavorský les a to je to nejhorší, co my považujeme, že se v˙NP Šumava může vůbec stát. Považujeme to za nepříliš slučitelné s režimem národního parku.
Moderátor
Pane Kyzoure, stručná reakce na konec na toto?
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Obvykle právě v˙těch Národních parcích považované za dostatečné, aby to pufrační pásmo mělo, jak říkal pan Mánek, asi tak 500 až tisíc metrů.
Moderátor
Co je to pufrační pásmo?
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
To je to pásmo, kde se bude striktně na okraji Národního parku zasahovat proti tomu kůrovci, k˙ochraně právě těch lesů, ležící mimo Národní park, ale potom je pro mě zcela nepochopitelné, proč třeba zpráva Národního parku plánuje i zásahy na Moravsku, kde ta vzdálenost od té hranice toho národního parku je několik km, to nemá žádné opodstatnění z˙hlediska ochrany těch lesů ležící mimo Národní park.
Moderátor
Pánové, já vám děkuji za účast v˙komentovaných Událostech. Nashledanou.
Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:
Nashledanou.
Zdroj: ČT24, Události komentáře, Autor: Aleš Hazuka, Moderátorka: Daniela Drtinová, Hosté: Jiří Hůlka, Jaromír Bláha, Jan Koukal, Jiří Zimola, Jan Stráský, Václav Klaus, Jiří Mánek,
http://www.ceskatelevize.cz/...ti-komentare/211411000370614/
