Skoro to vypadá, že podnikání s biomasou je jakási charita, jež se krutě nevyplácí. Soudě aspoň podle tvrzení firem, které se stávají největšími dodavateli dřevní štěpky pro teplárny a elektrárny.
Jenže mnohem pravděpodobnější je, že tyto firmy nechtějí provokovat a chlubit se, že se jim podařilo do perspektivního byznysu nastoupit včas a za velmi výhodných podmínek. Po zkušenostech se solárním průšvihem se snaží vše držet pod pokličkou.
O tom, že výroba energie z biomasy - a dřevní štěpky konkrétně - může být velmi lukrativní, svědčí totiž nejlépe fakt, že se do nového byznysu zapojují velmi významní hráči.
Jurečko i Křetínský
Na straně energetických firem, které lesní biomasu mohou díky zvýhodněným výkupním cenám zelené energie přetavit v slušné zisky, nechybějí jména známá i z kontroverzního solárního boomu: gigant ČEZ vedený Martinem Romanem, holding EPH spoluvlastněný skupinami PPF, J&T a Danielem Křetínským, dále firmy Dalkia nebo E.ON.
Nejde v tomto případě o překvapení. ČEZ a další velké energetické firmy se pustily do využívání biomasy naprosto logicky - vždyť je to akce státem dotovaná.
Podle stejné logiky šla do byznysu například i společnost Plzeňská teplárenská. Západočeská firma, v jejímž představenstvu figuruje i »kmotr ODS« Václav Jurečko (více viz Ekonom č. 47/2010), instalovala dosud největší kotel na spalování biomasy.
Právě s Plzeňskou teplárenskou je ale spojena také ta část byznysu týkající se přístupu ke zdrojům biomasy.
Velmi rozdávačné Lesy
Plzeňská firma chtěla už před rokem uzavřít s Lesy ČR smlouvu, jež by jí zaručovala stabilní dodávky štěpky.
Státní podnik však nečekaně od téměř podepsané smlouvy ucukl. A zakázku dal lesnické společnosti LST, ovládané bývalým šéfem Chemapolu Václavem Junkem, jemuž finančně vypomáhá i známý zbrojař Richard Háva (více viz Ekonom č. 51-52/2010).
»Nejde o lukrativní podnikání. Spíše nás kvůli tomu čekají velké investice, kolem sto milionů korun. A až zhruba za pět let bychom mohli mít roční zisk kolem deseti milionů,« snaží se snížit význam smlouvy sám Junek. Připouští však, že by chtěl štěpku dodávat například gigantu ČEZ.
Na zakázku nebyl vypsán žádný tendr. Ředitel státních Lesů Svatopluk Sýkora argumentuje tím, že o »sběr klestí« neměl nikdo zájem. V době uzavření smlouvy s LST zhruba před rokem podle něho nebyla lesní biomasa vůbec atraktivní.
Není však pravda, že by o štěpku z Lesů už dříve nikdo nestál.
Zatímco Jurečko ostrouhal a Plzeňská teplárenská se o smlouvu na dodávky biomasy snaží dodnes marně, vedle LST se podařilo se státními Lesy dohodnout jinému kmotrovi ODS - známému »knížeti z Hluboké« Pavlu Dlouhému.
Společnost Lesy Hluboká nad Vltavou, kde sedí Dlouhý v dozorčí radě, získala smlouvu na vyčištění porostů od zbytků dřeva také bez tendru.
Šéf firmy Miloš Balák odmítá, že by Hluboká měla u Lesů ČR protekci. »Smlouvu s Lesy jsme uzavřeli někdy v roce 2008 nebo 2009 po dohodě s Jihočeským krajem a Regionální agrární komorou. Cílem bylo zajistit, aby lesní biomasa nemizela z našeho regionu,« vysvětluje Balák.
Není ovšem divu, že firma Lesy Hluboká měla regionální podporu. Pavel Dlouhý je považován za člověka, bez něhož se v jižních Čechách politika nedělá. A v Regionální agrární komoře Jihočeského kraje je navíc předsedou představenstva.
Po Junkově vzoru se přitom také Balák snaží popírat, že by dodávky štěpky byly výhodným podnikáním.
»Média to zkreslují. Když chcete zpracovávat dřevní zbytky na štěpku, znamená to především obrovské investice - například na kapacitu 25 tisíc tun štěpky je to zhruba 30 milionů korun,« tvrdí Balák.
»Nejspíše je to byznys pro ty, kdo pak námi dodávanou štěpku spalují - ale ne pro nás,« říká.
Dodává přitom, že Hluboká zatím podstatnou část produkce vyváží, hlavně do rakouského Gmündu.
»Ale máme už uzavřeny smlouvy o smlouvě budoucí jak s chystanými energetickými kapacitami ve Strakonicích, tak v Českých Budějovicích. Až tu bude dostatek domácích kapacit, bude mít obor opravdu perspektivu,« přiznává Balák nakonec, že lesní biomasa zřejmě pouhou charitou nebude.
(mm)
