Kontrola v Budvaru je zastírací manévr
Národní podnik Budějovický Budvar, čtvrtý největší pivovar v Česku, zažívá jednu z největších krizí ve své historii. Spory mezi vedením Budvaru a jeho zřizovatelem, ministerstvem zemědělství, už se netýkají jen výtky ministra Petra Bendla na pomalý postup řešení sporů o známku Budweiser Bier s americkým pivovarnickým gigantem Anheuser Busch. Teď jde také o právoplatnost kontroly, kterou ministr Bendl v Budvaru nařídil a vedení pivovaru zpochybnilo. "Snažíme se hájit zájmy pivovaru," tvrdí ředitel Budvaru Jiří Boček.
- HN: Proč jste odmítli vydat kontrole požadované doklady?
Protože jsme zatím nedostali reakci ministerstva na naše námitky, že pověření kontrolního týmu vykazuje právní, procesní a formální vady.
- HN: Z čeho v těchto námitkách vycházíte?
Z našeho prostudování pověření, které se opírá o zákon o finanční kontrole, o státní kontrole, o zákon o státním podniku, status našeho podniku i příkaz ministra zemědělství. Tím vším se musí taková kontrola řídit.
- HN: V čem konkrétně se podle vás pověření kontrolorů zákony neřídí?
Nebyl ustanoven hlavní cíl kontroly. Nebylo určeno kontrolované období a kontrolovaná kritéria. Další věc, která je v rozporu se zákonem – v kontrolním týmu není žádný zaměstnanec ministerstva. Z přehledu přizvaných expertů není patrný zaměstnavatel těch lidí ani jejich kvalifikační předpoklad. A také namítáme možnou podjatost a konflikt zájmů u vedoucího kontrolní skupiny, JUDr. Tomáše Jindry, který navíc není ani zaměstnancem ministerstva. Podle zákona přitom musí být členové kontrolního týmu zaměstnanci tohoto resortu. Tohle zkrátka nebylo splněno a my na to musíme upozornit.
- HN: Jakého střetu zájmů by se mohl podle vás poradce ministra zemědělství doktor Jindra dopustit?
Je spojován s osobou lobbisty Ivo Rittiga, který je zase spojován s různými obchodními případy, obecně medializovanými v tisku. Proto není vyloučeno, že by mohlo dojít k podjatosti doktora Jindry.
- HN: Čeho se ale obáváte? Jaké riziko představuje kontrola pro Budvar?
Tahle kontrola je zastírací manévr pro projekt, který tady v určitých obměnách existuje už 20 let. Vytvářejí ho majoritní vlastníci sousedního Budějovického měšťanského pivovaru, vedeni snahou uspokojit poptávku společnosti Anheuser Busch. Zaznělo to už někdy začátkem devadesátých let: Spojte nám oba budějovické pivovary a pak nám je prodejte. A to proto, aby Anheuser dosáhl celosvětové exkluzivity pro značku Budweiser. Majoritní vlastníci Budějovického měšťanského pivovaru si od té doby pohrávali s touto myšlenkou. Krátce po každé změně majitele Budějovického měšťanského pivovaru přišly vždy útoky na Budvar. Byly to různé výpady kvůli údajné nekalé soutěži a snahy zlikvidovat a vymazat Budvar z obchodního rejstříku.
- HN: Nedávno Budějovický měšťanský pivovar přešel do rukou společnosti Anheuser Busch. Souvisí s tím podle vás i nynější spory mezi Budvarem a ministerstvem?
Nepřekvapuje mne, že teď, krátce poté, co se opět změnil vlastník Budějovického měšťanského pivovaru, nastal znovu rozruch kolem Budvaru. Cílem je ovládnout rozhodovací pravomoc ředitele Budvaru v oblasti volných finančních zdrojů a především v oblasti nakládání s duševním vlastnictvím. Obě tyhle věci z velké části ovlivňuje ředitel podniku. A šlo by tak i rychle vyřešit celou otázku vztahů mezi Budvarem a Anheuserem – poté, co Anheuser Busch spolu s Budějovickým měšťanským pivovarem koupil i jeho část držených ochranných známek Budweiser. Druhým krokem je ovládnout duševní vlastnictví Budvaru. K tomu stačí, aby ředitel, který tu sedí, respektoval jejich požadavky na rozdělení ochranných známek a rozdělení obchodních teritorií. To by znamenalo rychlé narovnání soudních sporů. Ta dohoda by ale byla k neprospěchu Budvaru. Také by bylo možné manipulovat s volnými finančními zdroji našeho podniku.
- HN: O jak velkou částku volných prostředků jde?
Přes dvě miliardy. To jsou peníze, které jsou v tomto pivovaru k dispozici. K těm se může někdo dostat. Anheuser je nepotřebuje. Ale může to s Budvarem dopadnout jako s Českými aeroliniemi. Najednou začne Budvar vykazovat ztráty, nepřiměřené investice, náklady...
- HN: Kdo by to podle vás mohl udělat?
Naše obavy vycházejí z toho, že lidé z českého prostředí, kteří se podíleli na transakci s Budějovickým měšťanským pivovarem, spolupracují se společností Anheuser Busch a slíbili jí, že jí umožní ovládnout duševní vlastnictví Budvaru. A to společnosti Anheuser Busch stačí. Je to nejlacinější varianta, které můžou dosáhnout. Jestli se bude jednou dělat nějaká veřejná soutěž na už transformovaný Budvar, mohlo by to být pro Anheuser zbytečně drahé. Je lepší ve stávajícím podniku ovládnout duševní fond prostřednictvím známkoprávní dohody. Tím pádem se hodnota podniku smrskne, a až se bude Budvar privatizovat, nebude to muset Anheuser Busch vůbec zajímat. Bude plně uspokojen známkoprávní dohodou a nemusí čekat, zda dostane z Budvaru nějaké peníze. Je totiž možné, že by pak volné finanční zdroje Budvaru ovládly nějaké skupiny z českého prostředí.
- HN: Koho máte na mysli? Můžete být konkrétnější?
To už nechci komentovat.
- HN: Pokud by došlo k jakési dohodě o územním rozdělení značky Budweiser ve světě, tedy o tom, kde by ji prodával Budvar a kde Anheuser Busch, tím by ale přece Anheuser značky Budvaru nezískal.
Určitě by to nebylo tak, že by se značka převedla. Ale Budvar by se zavázal k nějaké dohodě, jako to bohužel udělal například v roce 1939, že nikdy nebude prodávat pod touto značkou v Americe. Proto jsme tam museli vyvinout značku Czechvar. Anheuser se tak na věčné časy zbavil naší konkurence v Americe. A něco podobného by mohlo nastat nyní. A zřejmě ve větším měřítku.
- HN: Ministr Bendl nedávo řekl, že chce kromě auditu v Budvaru také dosáhnout dohody, tedy urychleně dořešit spory s Američany. Lze toho docílit jinak než teritoriálním rozdělením sféry působnosti obou rivalů? A co by to znamenalo pro Budvar?
Bylo by to nejrychlejší řešení. Ale kdybychom takovou podobnou dohodu uzavřeli například v roce 1991, když jsem nastupoval do řídící funkce a kdy jsme prodávali v 18 zemích, tak by zůstal tento stav zakonzervovaný a nezvýšili bychom prodeje do celkem 60 zemí, jak se nám to dosud podařilo. A navíc – kdyby byla teď třeba uzavřena dohoda, že Budvar může prodávat pod značkou Budweiser například jen v Česku, na Slovensku nebo ještě v Rakousku, narušili bychom tím naše smlouvy s veškerými ostatními obchodními partnery. Těm totiž garantujeme, že jim po celou dobu kontraktu budeme dodávat pivo pod značkou Budweiser nebo Budějovický Budvar. To by vyvolalo nebezpečí, že by naši partneři oprávněně vymáhali náhradu škody.
- HN: Mluvil jste už o těchto rizicích s ministrem Bendlem, který je ve funkci od loňského října?
Ne, pan ministr si mne od svého nástupu nepředvolal, abychom spolu mluvili o záležitostech kolem Budvaru. Ať se to týká prací kolem zahájené transformace, sporů s Anheuserem, strategických cílů nebo hospodaření Budvaru.
- HN: Když je řeč o transfomaci a případné privatizaci, jste pro to, aby stát Budvar prodal?
Pro firmu je podstatný předmět podnikání. Vlastník je také důležitý, ale především záleží na tom, co ten vlastník chce dělat. Zda se chce věnovat předmětu podnikání a v tom duchu firmu také vede. Anebo zda firmu vede nějakým spekulativním způsobem nebo způsobem, který bude znamenat postupné zhoršování obchodního postavení a následné hospodářské problémy. Pokud dojde k odstátnění, přál bych si, aby se Budvar dostal do takových rukou, které budou garantem jeho dalšího rozvoje.
(MIROSLAV PETR)
zdroj: Hospodářské noviny, 9. 2. 2012
