-
Teplárna
-
Parent Category: Kauzy
-
Thursday, 19 May 2011 20:46
-
Hits: 7557
Vážení přátelé,
včera mě vzal pan Černý, který pro Vás připravil seriál o Teplárně, na malou projížďku. Podívali jsme se na Teplárnu, na její nové chladicí věže a na odkaliště. Odkaliště je moc pěkný pozemek mezi Blažkovými Starými Hodějovicemi a Jelenovou Pohůrkou. Omlouvám se všem obyvatelům těchto obcí za můj pokus o vtip.
Na kopci by měla vést dálnice.
Jedná se o velice zajímavý a lukrativní pozemek. Dokud jsem jej neviděl, ani mi to tak nepřipadalo, ale nyní již chápu, proč se zavírá odkaliště, které mohlo ještě dvacet let v klidu pojmout popílek z teplárny. Místo toho se pozemek velice nákladně rekultivuje a nové odkaliště se buduje přímo v areálu teplárny. Ekonomické počínání vedení českobudějovické teplárny má podle mě jen jeden cíl. Dostat teplárnu do ztráty tak, aby její cena klesla a aby ji následně někdo mohl výhodně koupit. Jestli to bude ČEZ nebo pan Lamich nevím, ale o to se asi ještě bude vést boj. Možná že na Teplárnu čeká ještě někdo další. Jisté však je, že levnější teplo nás nečeká v žádném z těchto možných případů. Současné vedení teplárnu přivádí do ztráty, noví majitelé pravděpodobně vyvinou snahu vydělat nějaké peníze.
Dalším důvodem k na první pohled nesmyslným obchodním krokům může být snaha o vyvedení majetku a financí z teplárny do soukromých rukou. Turbogenerátor TG 6 je investice nesmyslná, kotel na biomasu je investice výhodná možná pro dodavatele biomasy z Hluboké, ale ne pro nás občany. Zavření odkaliště a rekultivace pozemku je podle mně ekonomicky také nesmyslné. Na rekultivaci asi vydělá nemalé peníze firma Rekka, která si účtuje na jedné straně za odvoz hmoty, na straně druhé za dopravu a následně potřetí za další prodej vyvezené hmoty.
Zajímalo by mě, jestli touto hmotou náhodou nezaváží také ekologickou katastrofu MAPE, kam je údajně skládána zemina z prohrnutého říčního dna Vltavy, jež bylo placeno z fondů EU. Tato zemina asi není tím, co by na likvidaci ekologické zakázky mělo být použito, ale někdo vydělává. Po městě kolují historky o tom, že řidiči nákladních automobilů nejen že tankují v jedné určené čerpací stanici, ale také odvádějí za každou odvezenou várku tisíc korun do pokladny našeho hlubockého podnikatele.
Teplárna je silným politicko-ekonomickým tématem Budějovic a připadá mi zajímavé, jak se o teplárně hezky mlčí. Zaměstnanci mají za své mlčení takřka dvojitý plat, manažeři si pořídili zlaté padáky, politici zřejmě vedou tichou válku o provize za budoucí prodej teplárny a audit? Audit prý našel nějaká malá pochybení ve fakturách směrem k hokejovému klubu, ale v pátém patře panuje klid. Prý jde jen o nějaké drobnosti. Jsem opravdu zvědavý na výsledek auditu, protože spekulací přibývá ze všech stran.
A na závěr, než si přečtete jasný důkaz o ekonomické nesmyslnosti investice do TG 6 v podání pana Giannettiho, bych Vám rád ukázal fotku automobilu pana ředitele českobudějovické teplárny. Fotografii jsem pořídil z vrátnice teplárny, vrátný měl nechtěl pustit do areálu. Mohl jsem sice argumentovat pozváním radního Průchy, ale nakonec si myslím, že i takhle z dálky je vidět, že pan ředitel nejezdí služebním vozem Škoda Superb který mu byl s vyšší výbavou zakoupen před dvěmi léty a který rezne v teplárenské garáži. Ředitel teplárny Zdeněk Blažek užívá Mercedes Benz S500 4matic, jehož základní ceníková cena je 2 800 000 Kč. Touto luxusní limuzínou vystřídal svůj předchozí terénní Mercedes Benz GL, který se prodává od 2 100 000 Kč.
Toto je současný automobil pana ředitele městské teplárny:
Zdroj google:
Předchozí automobil vypadá takto:
Zdroj google:
Váš Ladislav Vrábel
Kalkulace návratnosti Turbogenerátoru TG 6
Minulý týden v Českobudějovickém deníku vyšel článek manažera výroby TČB pana Houfka, v kterém tvrdil, že je projekt turbogenerátoru TG6 návratný v době mezi 10 a 20 lety. Toto stanovisko považujeme za zcela nereálné, spekulativní a zaujaté a zřejmě bez rozumné znalosti dané problematiky. Proto jsme se rozhodli zveřejnit prostou a ověřitelnou kalkulaci, ze které vyplývá, že TG6 za enormní cenu za kterou byla postavena, se nemůže zaplatit dříve než za 20 let ani za předpokladu, že bude fungovat bez jakékoliv údržby a nákladů na provoz. Standardní doba návratnosti DOBROVOLNÉ INVESTICE (tj. investice, kterou dělá firma kvůli zisku jako je tato) je v energetice přitom 8 -12 let.Životnost turbíny je 20-25 let. Kalkulace je v příloze tohoto článku: čtěte dále
Upozorňujeme, že tento odhad je minimální a doba splácení investice se může dle našeho názoru už jenom prodlužovat:
Vstupní údaje:
a) Výkupní cena elektřiny: 1100kč/Mw zdroj: Pan Houfek v rozhovoru pro Právo
b) Výkon turbíny: 12MWe (Cenia)
c) Účinnost turbíny: 90% (standardní účinnost podobných turbín)
d) Počet hodin, které je možné turbínu používat: 1470h (EIA)
e) Oficiální cena investice: 368 mil. Kč zdroj: veřejné zakázky,
Kalkulace:
Roční zisky z prodeje elektřiny (náklady na údržbu a provoz 0Kč):
Výkon turbíny v MW za hodinu X počet hodin kdy je v provozu X účinnost turbíny X cena elektřiny za megawatt = 12MWe x 1470h x 1100Kč x 0,9 (účinnost)= 17 463 600 Kč/ročně
Prostá návratnost:
Cena projektu (368 mil Kč) děleno roční zisky z prodeje elektřiny (17,5 mil.) = 21 let
Do této návratnosti není započítána ani 1,5% inflace ani případné úroky z půjčky, ze které je kryto financování „investice“ ani další náklady, které jistě v souvislosti s touto investicí teplárně vznikly.
Na závěr:
Vložili byste vy dobrovolně Vaše peníze do termínovaného vkladu na 20 let s tím, že do té doby tyto peníze nevydělají ani korunu?
Pro srovnání, kdyby představenstvo vložilo tyto peníze na standardní sporožirový vklad (2% úrok per annum na 20 let – což rozhodně není nejvýhodnější a ani námi preferovaný způsob investice) tak po 21 letech by mělo na účtu 557 765 214,55 Kč bez jakéhokoliv rizika, což by při současné inflaci kolem 1,5 procenta ročně byl pouze střídmý, ale na rozdíl od reality alespoň pozitivní výsledek.
Místo toho budeme mít za dvacet let turbínu na pokraji životnosti a pouze chabé výhledy na to, že se vložené peníze vůbec vrátí.
Za Forum Energy
Giuliano Giannetti
