MAFIEvKRAVATACH.cz

Zdeněk Řeřábek se sice trochu změnil fyzicky - zeštíhlel do podoby krasavce, dalo by se říci až do vzhledu fotomodela z časopisu "Život začíná po padesátce" s postavou tanečního mistra - ale po stránce psychické na tom asi příliš lépe nebude. Zdeněk Řeřábek je ve své funkci druhým dnem a již druhý den se zabývá odpadovým hodpodářstvím Fresh Pizzerie u Žáby. Osobně dohlíží na vývoj šetření, osobně vydává příkazy a osobně hledá možnosti, jak provozovatele Fresh Pizzerie u Žáby postihnout. Celou záležitost konzultuje s vedoucím oddělení ochrany ovzduší a odpadů Osvaldem Šimůnkem a společně hledají možnosti, jak a na čem "dostat Vrábela". Jejich poslední taktikou je naše chyba v (ne)evidenci odpadů a v chybějící smlouvě na likvidaci plastů.

Člověk by si řekl, že jde o naprostou malichernost a také jde. Na chování úředníka Šimůnka podáme stížnost primátorovi města. U jeho návštěvy pizzerie jsem sice nebyl, ale čtyři pracovníci mi svorně potvrdili, že se úředník Šimůnek choval neslušně, dokonce křičel na jednu zaměstnankyni, když se jej zeptala, co potřebuje. Rozhodně jsem Fresh Pizzerii u Žáby nestavěl proto, aby si měli kam chodit vybít zlost a svůj pocit nadřazenosti úředníci magistrátu.

Na Zdeňka Řeřábka podáme stížnost také. Nejen že se opět zaměřuje na Fresh Pizzerii u Žáby, což považuji za nepřípustné, protože orgány státní správy mají přistupovat ke všem subjektům netranně, a tedy kontrola právě "této lokality", tedy Piaristického náměstí, je v rozporu s nestranností, dokonce bych řekl, že jde o šikanu, ale konkrétně tajemník magistrátu nemá pravomoc k zasahování do správního řízení Odboru ochrany životního prostředí. Notabene poté, co jsem na něj v souvislosti s Fresh Pizzerií u Žáby a mou osobou podal námitku podjatosti a ta byla přijata primátorem města. Pokud si dobře pamatuji, tuto námitku podjatosti uplatnil i sám Zdeněk Řeřábek, když se nám v loňském roce snažil s vedoucím odboru dopravy Mrázem zabránit v otevření předzahrádky.

Dnes jsem mluvil asi 45 minut s jedním mým kamarádem z kriminální policie a ten mi vysvětloval některé souvislosti potřebné k naplnění podstaty přečinu Zneužití pravomoci úřední osoby. Já osobně si myslím, že Zdeněk Řeřábek tenhle paragraf porušuje. Posuďte sami. Zdeněk Řeřábek je úřední osobou. Osobně, opakovaně nařizoval kontroly svého souseda, Fresh Pizzerie u Žáby různými odbory magistrátu, dožadoval se nejen že udělení pokut, ale také různých nepovolení nebo zákazu činnosti. Dokonce jednou požadoval po úředníkovi, aby nám nařídil odstranění předzahrádky, přičemž úředníkovi ukládal, aby si důvod vymyslel. Jeden nesmyslný důvod dokonce i navrhl. S úřeníkem Mrázem došli až tak daleko, že společnosti Fresh CZ uložil odbor dopravy pokutu Kč 200 000,-, slovy dvě stě tisíc korun českých za to, že jsme otevřeli předzahrádku u Fresh Pizzerie u Žáby bez povolení odboru dopravy. Odbor dopravy ovšem neměl jediný důvod, proč nám předzahrádku nepovolit a když pominu to, že při vydání rozhodnutí o nepovolení podle mě překročil svou pravomoc, pořád je tu ještě rozhodnutí Krajského úřadu o tom, že toto nepovolení bylo v rozporu se zákonem. Pokutu Kč 200 000,- Krajský úřad také zrušil.

Zdeněk Řeřábek se pokusil přesvědčit jeden z orgánů samostatné působnosti Statutárního města České Budějovice, tedy radu města, že provozovatelé Fresh Pizzerie u Žáby provozují podnik "načerno", bez platného živnostenského oprávnění a bez platného nájemního vztahu. Naši geniální radní mu na tento špek skočili a vypověděli nám nájemní smlouvu, přestože k žádnému pochybení nedošlo. Nyní město musí platit soudu i advokátům, protože Statutární město České Budějovice prohrálo soudní spor. Je mi to líto, ale tato platba jde z peněženek nás všech a já jsem byl první, kdo soudné spor všem zástupcům města rozmlouval. Podle mě je tedy na zváženou, jestli tajemník Řeřábek nezpůsobil vážnou poruchu v činnosti orgánu samosprávy.

Svými činy se snaží způsobit provozovatelům Fresh Pizzerie u Žáby škodu, a to ne malou. Ukončení provozu pizzerie je pro společnost Fresh CZ likvidační.

O nezkušenosti jiného, viz. písm. e) bychom mohli také polemizovat, minimálně pokud nejvyšší úředník města řekne svému sousedovi, který se v úředních věcech a věcech samosprávy absolutně neorientuje, že jej zlikviduje, a o to se také snaží. Také bych si mohl vzpomenout na právní analýzu, kterou Zdeněk Řeřábek rozdával radním ve snaze o ukunčení provozu pizzerie. Tato právní analýza byla vyprácována právním oddělením magistrátu, ovšem nebyla označena tak, jak to ukládá zákon. Co víc, nebyla označena vůbec, byla rozdávána radním za zavřenými dveřmi a nebýt jednoho radního, který se s těmito praktikami nechtěl smířit, nikdo kromě radních by o tomto pochybení proti zákonu nevěděl.

Zdeněk Řeřábek je  jen střípkem v polomafiánské mozaice Jižních Čech, kterou bych rád rozbil, ovšem tak nějak mi připadá, že tento střípek má pro ostatní kamarády od Huberta velký význam. A není se co divit. Dotace z EU se příliš nedaří, na obzoru se rýsuje dalsí velká kauza s penězi za zavážení ekologické katastrofy MAPE a peníze není kde brát. Zbývá nám už jen několik větších "kšeftíků". Prodej Teplárny, stavba letiště a stavba dálnice. Organizovaná skupina se snaží udržet si trh magistrátu. A to máme stavební povolení, povolení od odboru dopravy, povolení od životního prostředí, bez kterých nelze stavět, a další ... Ani se mi o té vší korupci nechce psát. A nad celou státní správou magistrátu už zase stojí Zdeněk Řeřábek. Jen těžko si dokážeme uvědomit, jak tihle "pánové", kteří už dnes ovládají z velké části magistrát, Krajský úřad, Hospodářskou komoru, Policii, Státní zastupitelství, Úřad RR Jihozápad a další, ničí naší společnost. Jak moc ničí naši ekonomiku svými mafiánskými manýry, korupcí a dnes už v podstatě vybíráním výpalného, tedy pokud se tak dá nazývat to, že pokud zaplatíte, dostanete práci jako subdodavatel na veřejné zakázce...

Ladislav Vrábel

Trestní zákoník (EVK), 1.vydání, 2009, s. 2873 - 2880

§ 329

Zneužití pravomoci úřední osoby

(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch

a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,

b) překročí svou pravomoc, nebo

c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,

b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,

d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,

e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo

f) způsobí-li takovým činem značnou škodu

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

(4) Příprava je trestná.

Související ustanovení: § 14 odst. 3 – zvlášť závažný zločin, § 20 – příprava, § 55 a násl. – odnětí svobody, § 66 – propadnutí majetku, § 73 a 74 – zákaz činnosti, § 114 – speciální subjekt, § 127 – úřední osoba, § 138 – hranice výše škody a prospěchu, § 177 – útisk, § 330 – maření úkolu úřední osoby z nedbalosti

Související předpisy: ústavní zákon č.  1/1993 Sb. , Ústava České republiky; usnesení předsednictva ČNR č.  2/1993 Sb. , o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky – zejména čl. 39 LPS (zásada zákonnosti – nullum crimen, nulla poena sine lege) a čl. 40 odst. 6 LPS (zákaz retroaktivity přísnějšího zákona); zákon č.  218/2003 Sb. , o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže); zákon č.  6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích); zákon č.  283/1993 Sb. , o státním zastupitelství; zákon č.  128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení); zákon č.  129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení); zákon č.  585/2004 Sb. , o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon); zákon č.  219/1999 Sb. , o ozbrojených silách České republiky; zákon č.  221/1999 Sb. , o vojácích z povolání; zákon č.  220/1999 Sb. , o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze; zákon č.  273/2008 Sb. , o Policii České republiky; zákon č.  153/1994 Sb. , o zpravodajských službách České republiky; zákon č.  154/1994 Sb. , o Bezpečnostní informační službě; zákon č.  555/1992 Sb. , o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky; zákon č.  13/1993 Sb. , celní zákon;

________________________________

s. 2873

________________________________

zákon č.  238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů; zákon č.  361/2003 Sb. , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů; zákon č.  553/1991 Sb. , o obecní policii; zákon č.  120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti ( exekuční řád ) a o změně dalších zákonů; zákon č.  358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád); zákon č.  229/2002 Sb. , o finančním arbitrovi; zákon č.  289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon); zákon č.  114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny; zákon č.  449/2001 Sb. , o myslivosti; zákon č.  99/2004 Sb. , o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

Obsah výkladu:

Obecně:

I. Předmět ochrany

1

II. Subjekt – úřední osoba

2

K odst. 1:

I. K subjektivní stránce

3

II. Výkon pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu

4

III. Překročení pravomoci

5

IV. Nesplnění povinnosti vyplývající z pravomoci

6

K odst. 2:

I. Opatření značného prospěchu

7

II. Spáchání činu pro rasovou či národnostní příslušnost nebo pro politické či

náboženské přesvědčení

8

III. Způsobení vážné poruchy v činnosti orgánu veřejné moci

9

IV. Způsobení vážné poruchy v činnosti právnické nebo fyzické osoby – podnikatele

10

V. Zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti

11

VI. Způsobení značné škody

12

K odst. 3:

I. Získání prospěchu velkého rozsahu

13

II. Způsobení škody velkého rozsahu

14

K odst. 4:

Trestnost přípravy

15

Vztah k jiným ustanovením 16

Obecně:

I. Předmět ochrany

1: Objektem tohoto trestného činu je zájem státu na řádném výkonu pravomoci úředních osob , který je v souladu s právním řádem, a na ochraně práv a povinností fyzických a právnických osob.

II. Subjekt – úřední osoba

2: K naplnění této skutkové podstaty se vyžaduje, aby se činu dopustil pachatel – úřední osoba [ 127 ] jako speciální subjekt (§ 114), a to jednou ze tří taxativně uvedených forem jednání:

________________________________

s. 2874

________________________________

a) výkonem své pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,

b) překročením své pravomoci, nebo

c) nesplněním povinnosti vyplývající z její pravomoci.

Z hlediska zavinění musí úmysl pachatele [ 15 ] kromě jednání zahrnovat i úmysl způsobit někomu škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.

K pojmu úřední osoba srov. komentář k § 127.

Organizátor, návodce a pomocník může být i osoba, která není úřední osobou – srov. § 114 odst. 3.

K odst. 1:

I. K subjektivní stránce

3: Oproti úpravě v trestním zákoně č.  140/1961 Sb. přináší trestní zákoník určité upřesnění vymezení subjektivní stránky této skutkové podstaty. Nejedná se však o nějakou zásadní změnu, protože zákonodárce pouze do tohoto ustanovení promítl výklad pojmu škoda v ustanovení §  158 zákona č.  140/1961 Sb. podávaný soudní judikaturou. V důsledku toho jedná-li pachatel v ú myslu způsobit jinému škodu, jedná s úmyslem způsobit jinému materiální škodu, tj. škodu vyčíslitelnou v penězích. Jedná-li pachatel v úmyslu způsobit jinému jinou závažnou újmu, je pod touto újmou třeba rozumět újmu imateriální, jako je škoda na právech, na zdraví, morální škoda, poškození v zaměstnání, v rodinném životě apod. Škoda může být způsobena jakékoli fyzické nebo právnické osobě bez ohledu na její vztah k veřejnému činiteli.

Znak v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu charakterizuje pohnutku pachatele, takže k dokonání činu není třeba, aby škoda nebo újma skutečně vznikla.

Úmysl opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch zahrnuje každé neoprávněné zvýhodnění materiální (majetkové) nebo imateriální, na které by pachatel nebo jiná osoba neměla právo (protiprávní zvýhodnění při přidělení bytu, při přijetí na vysokou školu, nestíhání pachatele trestného činu apod.).

K úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu a opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch srov. přiměřeně R 25/1975.

II. Výkon pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu

4: U pojmu vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu jde o porušování nebo obcházení konkrétního zákona nebo právní normy na podkladě zákona vydané. Pachatel jedná úmyslně aktivně v rozporu s takovou právní normou anebo úmyslně konkrétní právní normu obchází.

III. Překročení pravomoci

5: O překročení pravomoci jde, když pachatel vykonává činnost, která patří do pravomoci jiné úřední osoby, popř. jiného orgánu, a to buď nadřízeného, nebo též podřízeného, nižšího, pokud úřední osoba nemá právo vztáhnout vyřízení věci na sebe. Patří sem i případy, kdy úřední osoba jedná bez zvláštního zmocnění, pokud je právní řád vyžaduje (srov. R 19/1981, s. 110 a 111).

Úřední osoba, která s úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch překročí svoji pravomoc [§ 329

________________________________

s. 2875

________________________________

odst. 1 písm. b)], se nemůže stát beztrestnou jen proto, že nadřízený orgán, do jehož pravomoci jinak věc patří, dodatečně její konání schválil anebo s ním vyslovil souhlas, ledaže by vzhledem k okolnostem případu nešlo o případ společensky škodlivý a bylo třeba uplatnit zásadu subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2). Jestliže úřední osoba s úmyslem způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svoji pravomoc způsobem odporujícím zákonu [§ 329 odst. 1 písm. a)], schválení nebo souhlas nadřízeného orgánu s jednáním úřední osoby nepřichází vůbec v úvahu – srov. R 43/1978.

Jestliže příslušník Policie ČR překročí svoji pravomoc a uskutečňuje zákrok, k němuž není podle zákona oprávněn, nepožívá ochranu úřední osoby podle § 325 a 326. Útok na jeho zdraví, jestliže občan překročí hranice nutné obrany, je možno případně posoudit jen jako trestný čin proti zdraví – srov. R 47/1980 a též R 54/1970.

IV. Nesplnění povinnosti vyplývající z pravomoci

6: O nesplnění povinnosti vyplývající z jeho pravomoci jde, když pachatel nesplní povinnost uloženou mu zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona a případně konkretizovanou jeho pracovní nebo funkční náplní. Jednání pachatele má formu opomenutí (srov. R 19/1981, s. 110 a 111). Povinnost nesplní i ten, kdo ji úmyslně opomene splnit, je si vědom možných následků své nečinnosti a je s nimi srozuměn.

Příslušníci Policie ČR jsou povinni v mezích zákona zakročit, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení zákroku, zejména je-li páchán trestný čin nebo přestupek (srov. §  10 odst. 2 zák. č.  273/2008 Sb. ) , a to i tehdy, když nevykonávají službu. Z ustanovení zákona však nevyplývá, že by zmíněná povinnost platila i v případě, kdy příslušník policie je sám pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu – srov. R 48/1980.

Formy jednání uvedené v ustanovení § 329 odst. 1 písm. a) až c) se nepřekrývají a navzájem se vylučují, takže jeden útok nemůže být podřazen pod víc alternativ. Zneužívání pravomoci může být spácháno i více útoky, které mohou mít různé formy uvedené pod písmenem a) až c). Je-li dán jednotící záměr pachatele a blízká časová souvislost, jde o jeden pokračující trestný čin bez ohledu na to, že jedním skutkem pachatel opatřuje prospěch sobě, jiným skutkem opatřuje prospěch jiné osobě, eventuálně způsobuje jinému škodu.

K odst. 2:

I. Opatření značného prospěchu

7: Pokud jde o  značný prospěch , vyplývá z ustanovení § 138 odst. 1, 2, že činí nejméně 500 000 Kč, poněvadž se na jeho určení vztahuje obdobně výkladové pravidlo pro určení výše škody [ 138 ]. Značný prospěch může být pachatelem získán jak „pro sebe“, tak i „pro jiného“, a to činem uvedeným v odstavci 1. Další vyšší hranicí je prospěch velkého rozsahu [srov. § 329 odst. 3 písm. a)].

Pod pojmem prospěch se podle praxe, byť to nyní vzhledem ke znění § 138 odst. 1, 2 vzbuzuje pochybnosti, rozumělo jakékoli protiprávní zvýhodnění úřední osoby nebo jiné fyzické nebo právnické osoby. V tomto smyslu by mohl mít značný prospěch i charakter prospěchu nemateriálního. V takovém případě by však jeho závažnost měla mít stejný rozsah jako materiální prospěch ve výši nejméně 500 000 Kč.

Pokud jde o  zavinění u tohoto následku, postačí ve smyslu § 17 písm. a) nedbalost [ 16 , 17 ].

________________________________

s. 2876

________________________________

II. Spáchání činu pro rasovou či národnostní příslušnost nebo pro politické či náboženské přesvědčení

8: K zvlášť přitěžující okolnosti „na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání“, viz marg. č. 18 k § 140 odst. 3.

Pokud je jednání pachatele motivováno skutečnou nebo domnělou rasovou, etnickou nebo národnostní příslušností osoby, na které je čin spáchán, nebo jejím politickým (ať skutečným nebo domnělým) přesvědčením, vyznáním nebo proto, že je (skutečně nebo domněle) bez vyznání, je naplněna tato okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Zákonodárce ve snaze odstranit pochybnosti o naplnění této okolnosti podmiňující přísnější právní kvalifikaci v případech, kdy se pachatel jednající z této pohnutky, v otázce rasy, etnické příslušnosti, národnostní příslušnosti atd. osoby, na které čin spáchal, mýlil, zakomponoval do dikce této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby i domnělou rasovou, etnickou, národnostní nebo jinou příslušnost ke skupině lidí.

K pojmům rasa, etnická skupina, národnost, politické přesvědčení, vyznání srov. také výklad k § 352 odst. 2.

III. Způsobení vážné poruchy v činnosti orgánu veřejné moci

9: Vážnou poruchou v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci je takový stav, kdy tato instituce není po jistou, ne úplně zanedbatelnou dobu, schopna řádně plnit své úkoly. Porucha nemusí nastat v orgánu, v němž pachatel pracuje. Může se projevit v orgánech podřízených, nadřízených nebo kooperujících apod. Podmínkou je, aby mezi jednáním pachatele podle odstavce 1 a následkem byla příčinná souvislost a dáno zavinění pachatele.

Pokud jde o  zavinění u tohoto následku, jako zvlášť přitěžující okolnosti, postačí ve smyslu § 17 písm. a) nedbalost [ 16 , 17 ].

IV. Způsobení vážné poruchy v činnosti právnické nebo fyzické osoby – podnikatele

10: Naplnění znaku vážná porucha v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, vyžaduje, aby činnost dotčeného podnikatelského subjektu byla zasažena v oblasti jeho základních úkolů. Vážnou poruchou v činnosti takového podnikatelského subjektu je takový stav, kdy právnická nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, není po jistou, ne úplně zanedbatelnou dobu, schopna řádně plnit své úkoly.

Pokud jde o  zavinění u tohoto následku, jako zvlášť přitěžující okolnosti, postačí ve smyslu § 17 písm. a) nedbalost [ 16 , 17 ].

V. Zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti

11: Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby zde spočívá ve spáchání činu uvedeného v odstavci 1 pachatelem, který přitom zneužil bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného.

Bezbranností se rozumí stav, v důsledku kterého není osoba schopna účinné obrany proti jednání pachatele. Může být způsoben fyzickým zdravotním stavem, psychickým zdravotním stavem, omamnými prostředky, věkem apod.

________________________________

s. 2877

________________________________

Závislost je stav, ve kterém se osoba nemůže svobodně rozhodovat, protože je v určitém směru odkázaná na pachatele. Stačí faktický vztah závislosti.

Tíseň je stav vyvolaný nepříznivými okolnostmi omezující volnost rozhodování. Většinou jde o stav přechodný.

Rozumová slabost je snížení inteligence pod standardní, obvyklou úroveň, v důsledku které si postižená osoba není schopna o věci udělat adekvátní úsudek a přiléhavě hájit své zájmy.

V případě nezkušenosti zákon nemyslí nezkušenost s konkrétní situací, ale obecně určitou nevyzrálost a z ní plynoucí neschopnost dostatečně pochopit souvislosti a přiměřeně jednat.

Při páchání činu v odstavci 1 při zneužívání některého z uvedených stavů jedná pachatel úmyslně [ 15 ] – arg. „…zneužívaje bezbrannosti, závislosti…“.

VI. Způsobení značné škody

12: Značnou škodou je škoda ve výši nejméně 500 000 Kč, což vyplývá z výkladového pravidla v § 138 odst. 1 pro určení hranic výše škody [ 138 ]. Další vyšší hranicí je škoda velkého rozsahu [srov. § 329 odst. 3 písm. b)].

Pokud jde o  zavinění u tohoto následku, postačí ve smyslu § 17 písm. a) nedbalost [ 16 , 17 ].

K odst. 3:

I. Získání prospěchu velkého rozsahu

13: Pokud jde o  prospěch velkého rozsahu , vyplývá z ustanovení § 138 odst. 1, 2, že činí nejméně 5 000 000 Kč, poněvadž se na jeho určení vztahuje obdobně výkladové pravidlo pro určení výše škody [ 138 ]. Prospěch velkého rozsahu může být pachatelem získán jak „pro sebe“, tak i „pro jiného“, a to činem uvedeným v odstavci 1. Jde o nejvyšší hranici prospěchu podle trestního zákoníku.

Pokud jde o  zavinění u tohoto následku, postačí ve smyslu § 17 písm. a) nedbalost [ 16 , 17 ].

II. Způsobení škody velkého rozsahu

14: Škodou velkého rozsahu se rozumí škoda ve výši nejméně 5 000 000 Kč, což vyplývá z výkladového pravidla v § 138 odst. 1 pro určení hranic výše škody [ 138 ]. Jde o nejvyšší hranici škody podle trestního zákoníku.

Pokud jde o  zavinění u tohoto následku, postačí ve smyslu § 17 písm. a) nedbalost [ 16 , 17 ].

K odst. 4:

Trestnost přípravy

15: Příprava není obecnou formou trestné činnosti, a proto musí trestní zákoník ve zvláštní části její trestnost u příslušného trestného činu stanovit, jako to činí u zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, jímž je tento trestný čin s ohledem na stanovenou trestní sazbu jen v § 329 odst. 2 a 3. V § 20 odst. 1 je totiž stanoveno, že jednání,

________________________________

s. 2878

________________________________

které spočívá v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu (§ 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou, pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu, jen jestliže to trestní zákoník u příslušného trestného činu výslovně stanoví [ 20 ].

Vzhledem k tomu, že trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 2, 3 je zvlášť závažným zločinem , ve smyslu § 14 odst. 3 je jeho příprava trestná. Příprava tu je trestná podle stejné trestní sazby jako zvlášť závažný zločin, ke kterému směřovala (§ 20 odst. 2).

Vztah k jiným ustanovením:

16: K ustanovení o trestném činu sabotáže podle § 314 je ustanovení o trestném činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 subsidiární, a proto jednočinný souběh je vyloučen.

Jednočinný souběh trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 s trestným činem přijímání úplatku podle § 331 je možný. O takový jednočinný souběh trestného činu přijímání úplatku podle § 331 odst. 1, 3 písm. b), popř. podle § 331 odst. 2, 3 písm. b) s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 půjde tehdy, když úřední osoba kromě toho, že přijala nebo si dala slíbit nebo žádala úplatek, zneužila ještě pravomoci úřední osoby s úmyslem uvedeným v návětí § 329.

Jednočinný souběh trestných činů úplatkářství (§ 332 odst. 2, § 333), s návodem k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 bude přicházet v úvahu tehdy, jestliže pachatel úplatek poskytl, nabídl nebo slíbil úřední osobě proto, aby jednala způsobem naznačeným v § 329 odst. 1 písm. a), b) nebo c) – srov. R 17/1978.

Podle § 329 se posuzuje i  zneužívání pravomoci úřední osoby spáchané vojáky .

Jednočinný souběh trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 s  trestnými činy proti životu a zdraví podle § 140, 141, 143, 145, 146, 147 a 148 je možný. Rovněž je možný jednočinný souběh tohoto trestného činu s  majetkovými trestnými činy podle § 205, 206, 207, 209 a 214.

Z judikatury:

R 25/1975 Trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) TrZ se dopustí úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému jakýkoliv neoprávněný prospěch nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci. Přitom se zde rozumí újmou nejen škoda materiální, nýbrž i újma imateriální, zejména např. poškození práv fyzické nebo právnické osoby. Stejně tak neoprávněným prospěchem se rozumí nejen prospěch majetkový, nýbrž i jakákoliv jiná výhoda, na kterou nemá pachatel nebo jiná zvýhodněná osoba právo. Znak „v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch“ charakterizuje pohnutku pachatele, takže k dokonání trestného činu postačí, když pachatel, veden touto pohnutkou, nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci úřední osoby, a není třeba, aby škoda skutečně vznikla anebo aby pachatel skutečně opatřil sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.

R 43/1978 Úradná osoba ktorá s úmyslom spôsobiť inému škodu alebo zadovážiť sebe alebo inému neoprávnený prospech prekročí svoju právomoc [§ 329 ods. 1 písm. b) TrZ], nemôže sa stať beztrestnou len preto, že nadriadený orgán, do ktorého právomoci inak vec patrí, dodatočne jej konanie schválil alebo s ním vysloví súhlas, ibaže vzhľadom na okolnosti prípadu nejde o čin společensky škodlivý (§  12 odst. 2 TrZ ). Ak úradná osoba s úmyslom spôsobiť inému škodu alebo zadovážiť sebe alebo inému neoprávnený prospech vykonáva svoju právomoc spôsobom odporujúcim zákonu [§ 329 ods. 1 písm. a) TrZ], schválenie alebo súhlas nadriadeného orgánu s konaním úradnej osoby neprichádza vôbec do úvahy.

________________________________

s. 2879

________________________________

R 48/1980 Policisté jsou povinni v mezích tohoto zákona zakročit, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení zákroku, zejména je-li páchán trestný čin nebo přestupek, a to i tehdy, kdy nevykonávají službu.

Ze zákona však nevyplývá, že by zmíněná povinnost platila i v případě, kdy policista je sám pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu.

R 15/1981 Ak páchatel trestného činu podplácania podľa § 332 TrZ poskytne, ponúkne alebo slúbi úplatok úradnej osobe v súvislosti s obstarávaním veci všeobecného záujmu len preto, aby úradná osoba konala v rámci svojich poviností a oprávnení, nedopúšťa sa súčasne návodu na trestný čin zneužitia právomoci úradnej osoby podľa § 24 odst. 1 písm. b), § 329 TrZ . Návodu na tento trestný čin sa dopúšťa vtedy, ak poskytne, ponúkne alebo slúbi úplatok úradnej osobe za to, aby úradná osoba s úmyslom spôsobiť inému škodu alebo zadovážiť sebe alebo inému neoprávnený prospech zneužila svoju právomoc niektorým zo spôsobov uvedených v § 329 odst. 1 písm. a) až c) TrZ a úradná osoba sa o to aspoň pokúsi.

R 43/1987-III. Jednočinný souběh trestného činu přijímání úplatku podle § 331 odst. 1, 3 TrZ s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 TrZ je možný za předpokladu, že úřední osoba, která v souvislosti s výkonem své pravomoci přijala úplatek, zároveň poruší svoje povinnosti způsobem a za podmínek stanovených v ustanovení § 329 odst. 1 TrZ .

R 31/2004 Příslušník Policie České republiky se může dopustit trestného činu vydírání podle §  175 odst. 1 TrZ , jestliže poškozeného hrozbou možností zahájení trestního stíhání a uplatnění zajišťovacích institutů (např. vazby) nutí k zaplacení dluhu, neboť v takovém jednání lze spatřovat pohrůžku jiné těžké újmy (srov. přiměřeně R 27/1982 ).

Dopustí-li se policista takového jednání při výslechu v rámci prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, tj. při plnění úkolů Policie České republiky, může spáchat trestný čin vydírání v jednočinném souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) TrZ . Přitom z hlediska naplnění zákonného znaku trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby spočívajícího v opatření neoprávněného prospěchu jinému není významné, zda vyslýchaná osoba vymáhanou částku skutečně dluží, či nikoli.

NS 13/2002- T 324 . Národní galerie v Praze není orgánem státní správy nebo samosprávy ani jiným orgánem veřejné moci ve smyslu §  127 odst. 1 písm. d) TrZ . Proto jednání zaměstnance Národní galerie, který v rozporu s příslušnými právními předpisy povolil vývoz předmětů, jež jsou kulturní památkou, resp. předmětů muzejní hodnoty, nelze posoudit jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 TrZ .

TR NS 1/2004- T 641 . Pro závěr, že obviněný jako strážník obecní (městské) policie jednal v postavení úřední osoby ve smyslu §  127 odst. 1 písm. e) TrZ (srov. R 8/1995 ), není rozhodující, že jej poškození znali jako strážníka, že vůči nim vystupoval ve služebním stejnokroji, popřípadě že poškození měli i subjektivní představu, že v tomto postavení vůči nim jedná.

Trestní odpovědnost obviněného jako úřední osoby ve smyslu § 329 TrZ za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby totiž přichází v úvahu tehdy, jestliže obviněný jako strážník obecní (městské) policie protiprávně jednal v souvislosti se svou pravomocí a odpovědností. Musí jít tedy o situaci, kdy obviněný skutečně vykonával úkoly (práva a povinnosti) pro něj vyplývající z příslušných ustanovení zákona č.  553/1991 Sb. , o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

TR NS 2/2004- T 660 . Trestného činu vydírání podle §  175 odst. 1 TrZ se může dopustit i příslušník Policie České republiky, jestliže poškozeného pod hrozbou možnosti zahájení trestního stíhání a uplatnění zajišťovacích institutů (např. vazby) nutí, aby zaplatil dluh. V takovém jednání lze spatřovat pohrůžku jiné těžké újmy (srov. R 27/1982 ).

Dopustí-li se policista uvedeného jednání při výslechu v rámci prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, tj. při plnění úkolů Policie České republiky [§  61 odst. 1 zákona č.  273/2008 Sb. , § 329 odst. 1 TrŘ], může spáchat trestný čin vydírání v jednočinném souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) TrZ .

TR NS 18/2005- T 819 . Ředitel finančního úřadu je v postavení úřední osoby podle §  127 odst. 1 TrZ při výkonu své pravomoci vyplývající ze zákona č.  337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 TrZ ani jeho pokusu podle §  21 odst. 1 TrZ se však bez dalšího nemůže dopustit, pokud využije svého oprávnění k prominutí příslušenství daně (daňového penále) do stanovené výše a zároveň navrhne Ministerstvu financí prominutí příslušenství daně nad uvedený rámec.

ÚS 8/2000-u. S ohledem na znění § 329 odst. 1 písm. a) TrZ tvrzení o nezbytnosti zjištění výše škody či neoprávněného majetkového prospěchu pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby neobstojí (usnesení ze dne 23. března 2000 sp. zn. III. ÚS 6/2000 , uveřejněné pod č. 8 ve sv. 17 Sb. nál. a usn. ÚS ČR).