MAFIEvKRAVATACH.cz

Vážení přátelé, článek není záležitostí českobudějovickou, ale pravdou je, že tuto kauzu poprvé, alespoň co si pamatuji, zveřejnil právě náš novinář, pan Vlasák z Deníku. V souvislosti s vysokou společenskou a morální úrovní táborského místostarosty Nývlta (ČSSD) bych Vám rád sdělil jeden postřeh. Před vstupem do unie jsem byl zásadně proti, a to i přesto, že jsem tou dobou po Evropě hodně cestoval. Můj názor byl takový, že mnohem lepší, než mít společnou vládu a společnou kasu, by byla nějaká forma volného pohybu osob a bezcelního obchodu. Většina našich spoluobčanů ovšem slyšela na velký přísun peněz z EU a politici měli zálusk jak na nové dotační programy, tak na nová místa v rámci infrastruktury evropské vlády, takže Česká republika vstoupila do otevřené náruče Evropské unie s takřka jednomyslnou vůlí.

 

Nevím, jak jsme mohli být tak naivní, abychom si mysleli, že budeme dostávat a nebudeme muset vracet. Jsme malou zemí, nakonec je docela pravděpodobné, že větší země budou mít i větší pravomoci a tudíž i větší výhody díky silnějšímu lobbingu většího trhu. Nyní se ve společnosti začínají objevovat názory, že nechceme finančně pomáhat ostatním zemím EU, tedy Řecku, Portugalsku a dalším, u kterých se žádosti o pomoc předpokládají. Jistě, Řekové mají přebubřelou státní správu a lhali při zveřejňování svých dluhů. I u Portugalska si najdeme nějaký ten důvod proč nechtít pomoci. Připadá mi to trochu nespolečenské. Stále čerpáme z EU peníze, tuším, že dohromady to má být 740 miliard korun v rámci regionálních operačních programů, a už nyní nechceme přidat do společné kasy na pomoc našim "soukmenovcům". Předpokládám, že v okamžiku, kdy si opravdu budeme muset sáhnout do kapsy, se začnou objevovat spekulace o rozpuštění EU. A právě v tomto okamžiku bude tato možnost, tedy rozpuštění EU, pravděpodobně tím nejméně šťastným řešením z hlediska světové politiky. O naší schopnosti pomoci těm, kteří pomohli nám myšlenky rozvíjet nebudu, ale i na sobě jsem si všiml, že tuto vlastnost někteří z nás trochu opomíjejí.

Obyvatelům Tábora přeji, aby se co nejrychleji zbavili zastupitelů, kteří zastupují občany takto nízkou úrovní chování.

Ladislav Vrábel

3. května 2011 11:44

V Táboře se opět nemluví o ničem jiném, než o výběrovém řízení na firmu, která vyčistí nádrž Jordán. Zastupitelé v pondělí po dvouhodinové vzrušené debatě nakonec posvětili výběr sdružení kolem firmy Daich, jejíž cena je výrazně dražší než nabídka druhého uchazeče o zakázku. Právě proto při jednání zazněly z úst představitelů města i skutečné perly.

S výsledkem tendru se těžko smiřuje část veřejnosti i zastupitelů. Vítězné sdružení Daich, Metrostav a Zvánovec Jordán vyčistí za 400 milionů korun. V konkurzu ale byla i nabídka sdružení firem Strabag, Swietelsky a Pavel Hron, která je levnější o více než 100 milionů korun. Prý je to ale podezřele nízká cena a tak tato nabídka byla z výběrového řízení vyřazena. Jedinou podmínkou přitom byla paradoxně cena.

Ptáte se, proč tedy dá město přednost dražší nabídce, ač i při výběru levnější firmy by se odtěžovalo stejné množství bahna, za stejnou dobu a podle stejné smlouvy? Odvážné vysvětlení nabídl na zasedání zastupitelstva místostarosta města Emil Nývlt z ČSSD.

"Kdyby se to mělo platit z městského rozpočtu, tak bych také byl pro nejnižší nabídku, ale když jsou to peníze z Evropské unie, tak by byla škoda část dotace vracet," řekl před zhruba třiceti obyvateli města, kteří na sebe zůstali jen nevěřícně koukat, někteří se chichotali, jiní drželi za hlavu.

Za tento názor jej okamžitě smetla zastupitelka Michaela Petrová z uskupení Jinak! "To je opravdu úzkoprsý názor. Jsou to veřejné peníze. Doporučuji schválně peníze označit a uvidíme, kam až doputují," namítla Petrová a naznačila, že za výběrem vítěze mohou být jiné zájmy.

Debatám chtěl udělat přítrž starosta města Jiří Fišer z hnutí Tábor 2020. "Nesouhlasím s panem místostarostou, peníze jsou jen jedny," komentoval. To už ale měl další úvahu připravenou opět místostarosta Nývlt.

Čeká se, zda se některá z neúspěšných firem odvolá

"Víme opravdu, kolik bahna je na dně Jordánu? Nebylo by lepší mít opravdu těch 100 milionů korun navíc?" podruhé rozesmál lidi v sále. Starosta Fišer opět jeho slova hasil. "Toto byla velmi riskantní slova," řekl a zadíval se na své koaliční partnery Fišer.

Dvě hodiny takto zastupitelé debatovali, někteří upozorňovali, že jediným kritériem ve výběrovém řízení byla cena a přesto nejlevnější firma nevyhraje, což se jim zdá podivné. Vysvětlit situaci a zdůvodnit, proč firmy kolem Strabagu byly vyřazené, se snažil i vedoucí odboru investic radnice Karel Hotový.

"Všichni samozřejmě dávali nabídku na stejné množství práce. Podle posudku profesorky z Českého vysokého učení technického se ale zakázka za tyto ceny, jak nabízí Strabag, udělat nedá," řekl Hotový.

S tím se ale nesmířil zastupitel a architekt z TOP 09 Jan Stach. "Kantoři na vysokých školách jsou teoretici a rozhodně ne znalci tržního prostředí," doplnil.