13,5 roku za pokus zavraždit
Vážení přátelé a čtenáři tohoto webu, obvykle se věnuji politickým tématům, či tématům, jež přímo ovlivňují náš život na úrovních veřejných a společných. Dnes mě zaujal článek v Českobudějovickém deníku. Obžalovaného z pokusu o vraždu zastupuje advokát, jenž zastupoval město v jednom z našich soudních sporů. Magistr Tomáš Rada. Příběh? Třiatřicetiletý kluk (napsat muž se u tohoto případu nehodí) dlužil známému osmdesát tisíc a aby mu dluh nemusel splatit, pokusil se veřitele zabít nožem. Nebýt diskuze pod článkem, asi bych takto primitivní způsob jednání ani nekomentoval. Z příspěvků níže ale situace může vypadat tak, že půjčit peníze je vlastně zločin a pokusit se ubodat svého věřitele je jen takové neudržení se, když vás někdo psychycky vydírá.
Můj pohled na věc je jiný. Půjčit peníze vnímám jako věc neutrální. Motiv může být různý, od snahy vydělat až po tendenci pomoci. Ani snahu vydělat na půjčce nepovažuji za špatnou, pokud jsou oběma stranami vědomě dohodnuty podmínky a tyto se dodržují. Oproti tomu vlákat někoho na schůzku, přijít ozbrojený, s rukavicemi a následně se věřitele pokusit zabít, považuji za promyšlenou nedokonanou vraždu. Dokážu si představit, pokud by někdo dlouhodbě znásilňoval a týral mou dceru nebo ženu, nebo bych měl bránit více lidí před psychopatem, že bych reagoval tvrdě, ale pokusit se zavraždit věřitele z důvodu "vyřešení" osmdesátitisícového dluhu je pro mě neomluvitelné. Ladislav Vrabel
Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/13-5-roku-za-pokus-zavrazdit-20120403.html
13,5 roku za pokus zavraždit
03.04.2012 15:12
České Budějovice – K trestu odnětí svobody na třináct a půl roku do věznice se zvýšenou ostrahou odsoudil v úterý krajský soud 33letého Václava Prokeše.
Loni 3. října ve 20.30 hodiny napadl v Římově nožem o délce čepele 7,7 cm pana Radka (43) v úmyslu takto zakrýt dluh 80 000 Kč, který u něho měl. Domluvil si s ním schůzku prostřednictvím SMS, připravil si rukavice, nůž a vyčkal jeho příjezdu. Když se věřitel chystal vystoupit z auta, přistoupil, otevřel dveře řidiče zaútočil na něho. Zasadil mu 24 bodnořezných ran. Jedna pronikla do dutiny hrudní a bez včasné a specializované pomoci život zraněného bezprostředně ohrozila. V dalším útoku zabránili Václavu Prokešovi náhodní svědci.
Obviněný skutek doznal. V pozadí činu byly vysoké dluhy obviněného, podle něho v celkové výši 1,6 milionu. K závazkům u peněžních ústavů si půjčoval i od fyzických osob, mj. u poškozeného. Ten samozřejmě naléhal na splacení závazků. V situaci, kdy Václav Prokeš nestačil splácet a hrozily mu exekuce, se rozhodl tohoto věřitele se zbavit.
Obžalovaný se svědkovi před soudem omluvil. Řekl také, že děkuje lidem, kteří na místo přiběhli, protože jinak by zřejmě v útoku pokračoval. Svědek, který tehdy na místě zasáhl, mimo jiné uvedl, že Prokeš přivolaným policistům přitakal, že měl v úmyslu poškozeného zabít, nechat ho na místě vykrvácet...
Prý jen strašil
K dotazům obhájce Mgr. Tomáše Rady k charakteru užitého nože obžalovaný uvedl, že měl pochopitelně doma víc větších nožů i jiné zbraně, ale vzal ten zavírací, protože prý panu Radkovi nechtěl ublížit, chtěl ho prý jen vystrašit.
„Spoustu věcí jsem měl řešit jinak, nejen ten večer,“ řekl. „Stále myslím na to, co se stalo, nedokážu se srovnat s tím, co jsem udělal. Jsem zklamán sám sebou, selhal jsem...“
Potvrdil, že všechny jeho závazky později uhradil jeho otec.
Znalec psychiatr řekl, že pro obžalovaného to byla naprosto neznámá, výjimečná, kritická situace, hledal východisko a udělal něco, „co mu nesedí“. K „nadbytečnému“ počtu ran, které zasadil, znalec řekl, že se s tímto jevem setkávají právě u lidí, jimž je takový projev násilí, agrese, cizí. Znalec psycholog rovněž potvrdil, že Václav Prokeš obecně není agresivní osobou. Prognóza jeho resocializace je velmi příznivá i vzhledem k dobrému rodinnému zázemí. K jeho útoku poznamenal, že byl projevem vůle. Do afektu se dostal, až když první rány, které vedl na tělo poškozeného, nebyly „úspěšné“.
Obhájce Mgr. Tomáš Rada zapochyboval o právní kvalifikaci posuzovaného skutku jako úmyslné usmrcení s rozmyslem či po předchozím uvážení. Argumentoval tvrzením obviněného, že do poslední chvíle chtěl věřitele jen vystrašit, aby mu posečkal. Připomněl požadavky poškozeného na vrácení peněz pod hrozbami smluvní pokuty 1000 korun denně a „řešením problému“ s rodiči dlužníka. V tu dobu byl také pod silným tlakem své přítelkyně.
Čin byl proveden „naprosto amatérsky“, uvnitř obce a nepříliš účinnou zbraní, mínil Mgr. Rada. Poukázal i na nelogičnost, proč by jeho klient odstraňoval právě muže, u něhož měl jen menší pohledávku – jeho situaci to neřešilo. Navrhl uložit Václavu Prokešoví trest maximálně kolem deseti let.
Soud kvalifikoval skutek jako pokus zvlášť zavrženíhodného zločinu vraždy. Obžalovaný útok připravoval s cílem poškozeného usmrtit. Vzal si rukavice, připravil si nůž, na poškozeného překvapivě, ze zálohy, zaútočil velkým počtem ran. Jednal pro majetkový prospěch, zakrýt dluh.
Hrozil mu trest v sazbě 15 až 20 let, nebo trest výjimečný. Čin ale nebyl dokonán a to umožňuje ukládat trest pod spodní hranici, pokud soud dojde k názoru, že bude k nápravě obžalovaného postačující. V tomto případě senát posoudil závažnost skutku, způsob jeho provedení, to, že jej nespáchal v silném rozrušení ani v těžkých osobních poměrech, že jej plánoval. Přihlédl ale i k rodinným, osobním a jiným poměrům obviněného, který dosud nebyl trestán a je dobře hodnocen, k posudku znalců, kteří čin označili za zcela výjimečný exces člověka beze sklonů k násilí, k tomu, že Václav Prokeš napomáhal skutek objasnit a upřímně činu litoval. Uložil mu proto trest pod spodní hranici sazby. Poškozeného odkázal s požadavkem na náhradu škody na řízení občanskoprávní.
Rozsudek není v právní moci.
Autor: Vladimír Majer
