Seriál: Teplárna České Budějovice a.s. – Díl IV. – Odškvárování kotlů a rekultivace složiště.
Vážení přátelé,
dostáváme se ke čtvrtému, předposlednímu dílu seriálu o Teplárně České Budějovice v podání pana Ing. Pavla Černého, majitele firmy, která s naší teplárnou obchoduje. V tomto díle pan Černý vcelku nenápadně naráží na několik zásadních témat. Tématem nejzajímavějším je z mého pohledu ekologická zátěž Mydlovary. Do Mydlovar zamíří nejen popel z teplárny, ale také zemina z koryta řeky Vltavy. Akce se splavňováním Vltavy tak ve světle miliard na Ekologickou zakázku získává nové obrysy. Uvidíme, jak se pánové Dlouhý a Kalousek vyrovnají se statistikami, které hovoří o zvýšeném výskytu rakoviny v oblasti Mydlovar. Škoda, že jediný novinář Deníku, který by byl s to tuto zakázku rozklíčovat, z novin odchází.
Dalším, na co pan Ing. Černý naráží, je propojení firem REKKA - AVE a právní kanceláře JUDr. Průchy, radního za ČSSD a předsedy představenstva teplárny. Tady nevidím pouze spekulaci o střetu zájmů, tady samozřejmě střet zájmů je, a to obrovský. Měli bychom si uvědomit, že v této na zakázku šité zakázce na rekultivaci pozemků je převážen materiál, který lze, stejně jako v případě úpravy koryta řeky Vltavy, dohledat, dopočítat jen velmi těžko. Spíše bych řekl, že nelze. Zakázka fimy REKKA a AVE by se mohla vyšplhat podle odhadů až na 170 milionů korun.
Je třeba si uvědomit, že ČSSD není s ODS spojena pouze na Kraji ve velké koalici. ČSSD a ODS je propojena přes vrcholné politiky města a kraje. Tyto dvě strany spolu velice čile obchodují. Otázkou je, jestli se k nim přidá i TOP 09. Mezi kmotrovskou ODS a kmotrovskou ČSSD není příliš rozdíl, minimálně na úrovni vedení města České Budějovice a na úrovni teplárny nevidím žádný.
Ladislav Vrábel
Seriál: Teplárna České Budějovice a.s. – Díl IV. – Odškvárování kotlů a rekultivace složiště.
Problematika „odškvárování“ kotlů a rekultivace složiště (odkaliště) Hodějovice jsou propojené nádoby, proto opět na začátek trochu nudný technologický popis. Teplárna České Budějovice používala pro odvod „popele“ od kotlů tzv. mokrou cestu. V praxi to znamenalo, že odebraný „popel“ od kotlů se promíchal s vodou a tato „hmota“ byla pomocí výkonných tzv. bagrovacích čerpadel a instalovaného potrubí odváděna do již několikrát zmiňovaného složiště. Současné vedení se rozhodlo změnit tuto technologii pouze na tzv. suchou cestu, což je přímý odvoz „popele“ od kotlů sjednanými dopravci.
Z jakého důvodu bylo učiněno toto rozhodnutí, to je otázka. Původní technologie byla funkční, nově zvolená varianta není ekonomicky výhodnější, ekologicky to samozřejmě není úplně „super“ řešení, ale nikde jsem nenašel, že by byla teplárna nucena složiště v dohledných letech rušit a majitel teplárny (město České Budějovice) tohle nežádal, takže to musí být rozhodnutí vedení společnosti, že?
Ač toto nevypadá, toto rozhodnutí je z ekonomického pohledu docela veliká zátěž a velmi by mě zajímalo, jaké konkrétní důvody vedly vedení teplárny a představenstvo společnosti k tomuto kroku. Já sám mohu shrnout pouze fakta, která jsou veřejně k dispozici a případně přidat svůj názor nebo názor lidí, kteří se této problematice věnují. Teď tedy konkrétně ke krokům, které se realizují a budou realizovat (bohužel nemohu použít podmiňovací způsob, protože podle mých informací jsou dopravní cesty a čerpací stanice již demontovány, tudíž je toto nevratná změna) v rámci této akce:
· Rekultivace odkaliště (složiště) popelovin Hodějovice
Jedná se o rozsáhlé území ve velikosti cca. 37 ha, které je ve vlastnictví Teplárny České Budějovice a.s. a rozkládá se na katastrálních územích České Budějovice (6 ha), Srubec (16 ha) a Staré Hodějovice (15 ha). Spolu s rozhodnutím o změně způsobu „odškvárování“ kotlů vedení teplárny rozhodlo o rekultivaci celého odkaliště a to v období roků 2011 – 2017. Nevím kolik přesně bude tato investiční akce stát teplárnu, ale pokud se podívám na ceny rekultivací v dostupných dokumentech na internetu tak to může být až 2,5 milionu za 1 ha plochy dle typu rekultivovaného pozemku. Takže to asi bude v desítkách miliónů korun (podle mě dostupných informací by se měla konečná cena vyšplhat až k 100 mil. Kč) a s tím vystává otázka o dalším využití takto rekultivovaného pozemku. Má město České Budějovice jako hlavní vlastník teplárny již jasnou představu jak využije tuto rekultivovanou plochu a jestli se investované peníze nějakým způsobem vrátí ? Protože pokud ne pak nechápu proč se musel ukončit provoz odkaliště, jehož úložná kapacita byla dostatečná pro dalších 15 let ukládání. Nebo snad mám při pohledu na katastrální mapy začít spekulovat o tom, že polovina pozemku leží na katastrálním území Starých Hodějovic (pro neznalé starosta Starých Hodějovic je pan generální ředitel teplárny Zdeněk Blažek), že kolem pozemku povede dálnice do Rakouska atd.? Opravdu jsem strašně moc zvědavý, co se s pozemkem po rekultivaci stane a hlavně kdo ho bude vlastnit a za kolik bude prodán (doufám, že si někdo vzpomene na městské peníze, které bude stát rekultivace), protože si opravdu nedokáži představit důvody, proč by pozemek měl i nadále zůstávat v majetku teplárny. Nechce ho zřejmě využívat a tak by z něj jen platila daň a zvyšovala zbytečně své náklady. Neodpustím si poslední poznámku k této akci, nezdá se mi moc etické, aby se na zakázce významně podílela firma REKKA – AVE, která má obchodní vztahy s advokátní kanceláří patřící JUDr. Průchovi, předsedovi představenstva společnosti, ale to asi taky nikomu nevadí i když tohle je podle mě klasický střet zájmů, který v případě pana JUDr. Průchy trvá již řadu let.
· Změna technologie „odškvárování“ kotlů – tzv. suchá cesta
Tak na úvod co tato změna znamená. Pomocí sběrného pásového trubkové dopravníku se škvára dopraví do akumulačního zásobníku a odtud bude nákladními auty odvážena z areálu k odstranění nebo případně k jinému využití. Plánovaný objem odpadu je cca. 40 000 tun za rok, průměrně se počítá 110 tun denně. Takže nám přibude pár kamionů denně na tak již přetížené Novohradské ulici a ty budou odvážet škváru na jiné místo v okolí Českých Budějovic, ví se vůbec kam ? Není to trochu zbytečné, rekultivujeme jednu plochu a zároveň stejný odpad odvážíme na jiné místo a ještě za to budeme zřejmě platit. Navíc v létě se bude muset zajistit kropením či jinou technologií snížení prašnosti, protože okolí by asi nebylo spokojeno s touto skutečností. Ovšem to zvýší objem odpadních vod a to zhruba o 20 000 m3 za rok, což také nebude zadarmo. Kolik bude stát roční provoz této technologie nevím a ani si to netroufám odhadnout, ale v tomto odstavci snad nejde ani tak o ekonomický pohled, spíše mě zaráží z jakého důvodu se musela změnit technologie tak rychle. Nemohlo to chvíli počkat, dokud nebude jasná celková budoucí koncepce teplárny? Docela rád bych slyšel vysvětlení tohoto kroku a důvody, které k tomu vedly a případně kdo ho doporučil. Opět si na závěr neodpustím poznámku, firma zajišťující tuto akci je REKKA – AVE, ale to snad ani nikoho nepřekvapí, že? Nebo snad toto vše můžeme vysvětlit tak, že firma REKKA (nyní AVE, ale jsou to stále ti samí lidé) nutně a dá se říci i zásadně potřebuje tento materiál (popeloviny) k rekultivaci uranové těžby v blízkosti obce Mydlovary? Mimochodem říká se, že tento státní tendr tato firma v minulosti vyhrála přinejmenším za záhadných okolností, ale zázraky se dějí…… Ono totiž sehnat v současné době popeloviny v dostatečném množství (když dochází k útlumu spalování uhlí) je velký problém. Je tedy tlak pánů z firmy REKKA na rekultivaci a ukončení plavení popelovin na složiště jenom náhoda? Další otázkou je, proč se firmě REKKA vůbec platí za odvoz popelovin – neměla by tato firma spíše platit teplárně – byť symbolickou korunu? Ale na to určitě odpoví forenzní audit…
· Investiční akce spojené se změnou technologie
Pro úplnou změnu technologie jsou naplánovány další nutné investiční akce, které budou realizovány v nejbližších letech:
o Likvidace odpadních vod – výstavba čistírny odpadních vod
o Usazovací nádrž a kalolis
o Rekonstrukce bagrovací stanice
Opět musím říci, že neznám konkrétní rozpočty těchto investičních akcí, ale i kdyby to bylo pouze „pár desítek miliónů“, nezdá se Vám to zbytečné ? Mě tedy ano. Zrušíme technologii, která mohla ještě nějaký rok sloužit a nahradíme ji variantou bez výrazných výhod. Naopak toto řešení přináší obrovské nevýhody:
- Pouze jeden způsob likvidace popelovin – v případě, že se cokoliv stane, co zabrání odvozu popelovin, tak je nutné teplárnu odstavit a nebo ji provozovat pouze na plyn. Proto bylo ideální mít kombinaci obou způsobů likvidace. Tímto dochází ke zvýšení provozního rizika.
- A to zásadní – v roce 2002 v době povodní byla technologie odstruskování (která se nyní ruší nebo tedy již zrušila) tou zásadní, která zachránila teplárnu od zatopení důležitých technologických celků (jako např. elektro rozvodny, čerpadla, motorů, rozvaděče atd.). Důvod byl prostý – záplavová voda byla v maximální míře čerpána bagrovacími čerpadly na složiště, čímž došlo k záchraně technologie teplárny a k odvrácení škody v řádu cca 50 mil Kč. Tato možnost již nikdy nebude – tento krok je tedy výrazným zvýšením provozních rizik a já se opět ptám –„ je toto péče řádného hospodáře“?
Stejně jako v minulém díle seriálu se musím obrátit na představitele města a statutární orgány společnosti, jsou tohle opravdu efektivně využité finanční prostředky a opravdu jste spokojeni s vedením městské společnosti? Já osobně o tom nejsem přesvědčen.
Pro Ty, kteří by si chtěli přečíst dokument, který obsahuje mnoho zajímavých informací ohledně investicí Teplárny České Budějovice a.s. a ze kterého jsem čerpal i já do svých příspěvků, můžete na této adrese:
www.kraj-jihocesky.cz/shelf/file.php?id=28149
Takže, každý seriál jednou skončí J, příště bych si dovolil shrnout již řečené skutečnosti a doplnit o pár skutečností, které jsem zatím neuváděl …
