Stamiliony dotací prověří ti, kdo je mizerně rozdělili

Evropská unie zastavila peníze na regionální projekty Ústeckého aKarlovarského kraje, dokud Česká republika nevyvrátí podezření, že se ztrácejí v neprůhledných korupčních obchodech.

Český stát přitom pověřil kontrolou politiky a úředníky, kteří jsou zodpovědní za to, že Brusel odmítá dotace pro region Severozápad posílat.

Audit ústeckých a karlovarských projektů se totiž uskuteční podle plánu, který má předložit tamní regionální rada.

A v jejím řídícím výboru zasedají například ústečtí radní Jiří Šulc (ODS) a Petr Benda (ČSSD), kteří se osobně podepsali pod půlmiliardovou zakázku na předražený nákup přístrojů v Krajské zdravotní.

Šulc v roli hejtmana připravil výběrové řízení pro předem určeného zájemce a Benda jako šéf nemocnice předražené přístroje odebral. U zmíněného projektu je přitom už jisté, že ho Evropská komise neproplatí.

Šulcovým a Bendovým kolegou v řídícím výboru je pak karlovarský sociální demokrat Jakub Pánik. Zároveň je spolumajitelem firmy Prefa-Beton, která získala stomilionovou zakázku na přestavbu Becherovy vily v soutěži, kde byla jediným účastníkem.

Pytláci v roli hajných

Informace Aktuálně.cz, že právě tito lidé se budou na kontrole podílet, potvrdil náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, který má metodický dohled nad všemi evropskými dotacemi.

Petr Holub

"Výběr projektů, které se zkontrolují, bude v gesci regionální rady," popsal náměstek očekávaný přínos Šulce, Bendy, Pánika a dalších krajských politiků.

Samotný audit udělá ministerstvo financí. Také jeho úředníci projekty ze Severozápadu průběžně a bezvýsledně kontrolovali už v minulých letech.

Šéf ministerského auditu Václav Štraser dokonce zasedá v regionální radě Severozápad jako člen monitorovacího výboru.

Podezřelí jsou skoro všichni

Ze seznamu projektů přidělených regionální radou Severozápad vyplývá, že naprostá většina evropských peněz byla na Ústecku a Karlovarsku rozdělena neprůhledným způsobem.

Kontrola se jim však vyhne, pokud je neoznačí právě ti, kteří peníze rozdělovali.

Aktuálně.cz prověřilo 30 nejdražších projektů. Evropská komise na ně má přispět 6,5 miliardami korun, tedy třetinou částky, kterou má severozápadní region v letech 2007 až 2013 k dispozici.

Když byly z tohoto seznamu vyřazeny projekty na nákup přístrojů ústeckou Krajskou zdravotní a Karlovarskou krajskou nemocnicí, které už dnes vyšetřuje protikorupční policie, zůstaly v žebříčku pouze stavební projekty na rekonstrukci silnic, revitalizaci veřejných budov a výstavbu sportovních či kulturních zařízení.

Významné potíže při evropské kontrole jdou předem vyloučit pouze u dvou z nich.

Předem známý vítěz

Evropský účetní dvůr zakázal už v květnu proplatit projekt zdvihacího železničního mostu v Kolíně s odůvodněním, že neproběhla spravedlivá soutěž. Zadávací dokumentace připustila jen dva zájemce a jeden z nich přitom sloužil jako tzv. křoví.

U dvaceti ze třiceti největších zakázek Severozápadu bylo předem určeno pět firem, které se smějí soutěže účastnit. Pokud se jich přihlásilo víc, byli přebyteční zájemci vyloučeni tzv. "losovačkou".

Tento model důsledně využívá Ústecký kraj s ústeckým a chomutovským magistrátem, které vedle karlovarského kraje vypsaly nejvíc soutěží.

Ústecké a chomutovské zakázky také dostával stále stejný okruh stavebních společností, které jsou personálně propojeny. Firmy EDS holding, Silnice Group, AZ Sanace, Insky, Joel, Stavby holding nebo Metall Quatro spolu tradičně spolupracují, některé mají anonymní akcie na doručitele a některé prokazatelné vazby na místní politiky.

Dvě bílé vrány

Dohodám mezi stavebními firmami a politiky nasvědčují samotné výsledky soutěží. V osmnácti ze třiceti "vysoutěžily" krajské úřady, resp. magistráty vyšší cenu, než původně požadovaly. V osmnácti případech také zaplatily stavebníkům tzv. vícepráce. Z dvanácti, kde žádné vícepráce nejsou, se šest teprve začalo stavět.

Samotné vícepráce mohou být pro Evropskou komisi dalším důvodem, proč nezaplatit celý projekt. Tento verdikt Evropského účetního dvora dnes hrozí některým stavbám ministerstva dopravy, například obchvatu Nymburka.

Z celkové bilance třiceti největších projektů severozápadních Čech vyplývá, že úplně bez problémů jsou jen dva projekty. O desítky procent se podařilo snížit cenu při stavbě karlovarského plaveckého bazénu a přestavby knihovny v děčínském paláci Atlantik. V obou případech se mohl do soutěže přihlásit každý.

Pokud nechá regionální rada zkontrolovat ze třiceti největších projektů právě tyto dva, bude s výsledkem auditu zřejmě spokojena i Evropská komise.

Projekt splavnění Vltavy - ČRo rozhovor

Moderátor (Filip Černý):

Stovky diváků se sešly o víkendu v českobudějovické čtvrti České Vrbné, aby se zúčastnily slavnostního otevření nově splavněného 9 kilometrového úseku Vltavy mezi Budějovicemi a Hlubokou. Navzdory víkendovým zástupům na břehu je stavba, kterou např. jihočeský hejtman Jiří Zimola nazval "vyhazováním peněz", vnímána kontroverzně. Nový přístav, kotviště, padací most, zdymadlo a prohrábka dna na hloubku 160 cm - to vše totiž stálo 800 mil. Kč, přičemž s jiným než rekreačním provozem se na řece nepočítá. Tyto výtky ale investor - Ředitelství vodních cest - ústy svého pověřeného šéfa Karla Šmerdy nesdílí.

Host (Karel Šmerda, pověřený Ředitelství vodních cest):

Vodní cesta se nedá nikdy srovnávat s klasickou silnicí nebo železnicí. Voda plní vždycky ještě celou řadu dalších úkolů, ať to jsou věci vodohospodářské, ať to je ochrana před povodněmi, ať to je problematika závlah tak samozřejmě i problematika dopravní cesty, kterou samozřejmě sledujeme nejvíce možná.

Moderátor (Filip Černý):

Vraťme se ale o 2 roky zpátky. Tenkrát se v Českých Budějovicích slavnostně otevíralo staveniště na řece a přístav Lannova loděnice. Už tehdy celý záměr splavnění budil pochybnosti zda nejde o zakázku šitou na míru zúčastněným stavebním firmám, která by zároveň uměle zajistila práci pro státní Ředitelství vodních cest. Tehdejší ředitel ŘVC Miroslav Šefara ale projekt obhajoval, jeho hlavním argumentem bylo, že se projekt z větší části zaplatí z Bruselu.

Host (Miroslav Šefara, bývalý ředitel ŘVC):

Všechny naše projekty, které realizujeme, jsou z 85 % hrazeny z evropských peněz, čili my utrácíme z českého rozpočtu pouhých 15 %.

Moderátor (Filip Černý):

Jenže vše je dnes jinak. Miroslavu Šefarovi zlomil krk jiný nesmyslný projekt, padací most na Labi v Kolíně za miliardu a čtvrt. Přičemž zakázka na jeho stavbu byla šitá na míru jednomu konsorciu stavebních firem. Šefara přestal být letos na jaře ředitelem a do kontroly projektů se vložil evropský účetní dvůr. Pro splavnění Vltavy z Budějovic do Hluboké to konkrétně znamená, že osud přislíbených 630 mil. Kč evropské dotace na úsek stavby zůstává nejasný. Výhrady, které má Brusel k celé záležitosti už ŘVC obdrželo písemně. Podle pověřeného šéfa Karla Šmerdy ale není zatím celá věc ještě rozhodnuta.

Host (Karel Šmerda, pověřený Ředitelství vodních cest):

I v nejhorší variantě by mohla EK rozhodnout o tom, že část těch prostředků třeba bude muset být uhrazeno z národních zdrojů, ale není to o tom, že by někde o ty peníze přišel. Musely by být stejně proinvestovány někde jinde.

Moderátor (Filip Černý):

Čili přeloženo: ve splavňování Vltavy se pokračuje, neboť nakonec vše zaplatí daňoví poplatníci a když ne celoevropští, tak určitě tuzemští. Na víkendové slavnosti v přístavu České Vrbné nechyběl ani náměstek ministra dopravy za ODS Ivo Toman, ten veškeré výtky o nehospodárnosti projektu, který má s dalšími plánovanými investicemi přijít na celkové 2 až 3 mld. Kč kategoricky odmítá.

Host (Ivo Toman, náměstek ministra dopravy za ODS):

Prostě to, že tady dneska lidi mají z toho radost, jak chcete tuhle radost spočítat? A já tyhle strohá ekonomická čísla, jestli se to navrátí, neberu zas tak vážně, protože tady to má jiný efekt, tady to pomůže rozvoji regionu, pomůže to turistice, bude sem jezdit víc lidí a všichni z toho potom něco budou mít v Jižních Čechách, jak toto chcete spočítat?

Moderátor (Filip Černý):

Podle kuloárních informací ale evropskému účetnímu dvoru nejvíce vadí, že vůbec nelze mluvit o ekonomické návratnosti investice do splavnění Vltavy. Bez ohledu na to, jestli jsou miliardy určené na bagrování řeky z hlediska státního rozpočtu pakatelem nebo ne, bez ohledu na to zda se na investice vybere jen z českých kapes nebo z kapes všech Evropanů, je ale takový projekt v době, kdy se mluví o prodloužení odchodu věku do důchodu, platbách u lékaře, kdy nejsou peníze na zalátání děr v silnicích - dalším z důkazů, v jak velkém vleku lobbistů je současná vláda a jak marnotratně zachází s veřejnými zdroji.

Zdroj: ČRo - České Budějovice - Bez obalu 14. 6. 2011, hosté Karel Šmerda, Miroslav Šefara, Ivo Toman, Moderátor: Filip Černý

Plavba lodí na Hlubokou: zábava za stamiliony

Sobotní zahájení plavby od Dlouhého mostu na Hlubokou bude mít hořkou příchuť. Evropská komise vzkázala, že na projekt vytoužené peníze nedá.

Pro hodně obyvatel, politiků a manažerů firem to bude poněkud nešťastná letní slavnost. V sobotu 11. června přestřihnou pod budějovickým Dlouhým mostem pásku a otevřou plavební dráhu k Hluboké nad Vltavou. Devítikilometrový kanál stál tři čtvrtě miliardy korun. Většinu peněz měla zaplatit Evropská unie. Teď to odmítá. Na slavnosti nebude jihočeský hejtman Jiří Zimola. Z principu. „Od začátku pochybuji o prospěšnosti projektu,“ řekl.

Co se nelíbí Evropské komisi? „Audit Evropského účetního dvora zjistil u projektů Ředitelství vodních cest chyby. Týkají se dělení zakázek a diskriminací při výběrovém řízení,“ naznačil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.

Na třiatřicetikilometrový kanál projektovaný mezi Budějovicemi a Týnem nad Vltavou měla unie dát jeden a půl miliardy. Část z Budějovic do Hluboké chtěla podpořit 630 miliony. Podle Ptačinského peníze snad nepropadnou. Mohou se použít narychlo na jiné projekty. Za chyby v zakázkách zaplatil v dubnu hlavou i šéf Ředitelství vodních cest Miroslav Šefara. Před třemi lety stavbu v Budějovicích předával pražskému Metrostavu. Teď bude jeho tým vysvětlovat chyby v zakázkách policistům.

Splavnění Vltavy podporuje hlubocký starosta Tomáš Jirsa z ODS. Také českobudějovický primátor Juraj Thoma, přestože se vloni rozloučil s ODS kvůli údajným mafiánským praktikám ve straně týkajících se právě Hluboké.

Nesrovnalosti v zakázkách navíc zabrzdily čerpání dalších peněz z evropského operačního fondu Doprava. Pod dohledem protikorupční policie je i operační program Jihozápad, ze kterého hodně získalo město Hluboká nad Vltavou. „Informace o zastavení peněz na splavnění jsou fámy. Projekt přinese užitek. Například Baťův kanál ve Zlíně ročně využije na čtyřicet tisíc turistů,“ hájí záměr Jirsa.

Kromě výletní lodi pro třicet lidí bude plavby od Dlouhého mostu až pod hlubocký zámek zajišťovat větší loď pro devadesát cestujících nesoucí jméno významného budějovického podnikatele v lodní dopravě Vojtěcha Lanny. Licenci na lodní dopravu zde získala firma Štěpána Macharta z Budějovic. Základní cena jízdenky bude zhruba 120 korun na hodinu.

Podle Jirsy už má Hluboká balík žádostí o kotvení od soukromníků. Po vzoru Baťova kanálu vznikne mezi Hlubokou a Budějovicemi ráj pro hausbóty a malé motorové lodě. Třiapadesát kilometrů dlouhý Baťův kanál ve Zlíně spravuje obecně prospěšná společnost složená z měst a obcí na jeho povodí. Vloni vydělala 5 800 korun. Provoz stál 1,8 milionu. Jen sedm set tisíc jí poskytl Jihomoravský kraj.

Antonín Pelíšek

Zdroj: http://www.sedmicka.cz/ceske-budejovice/clanek?id=254507

Kraje musí zaplatit 245 milionů pokutu kvůli čerpání dotací

Pokud se ovšem hejtmanství obou krajů nezaručí, že pokuty zaplatí, evropské peníze už neuvidí. Sporné dotace pocházejí ze druhé a třetí výzvy regionálního operačního programu Jihozápad.

"Ta částka je doslova šokující, 150 milionů nenajdete jen tak někde na ulici, nenajdeme je ani v krajské kase," řekl pro Českou televizi jihočeský hejtman Jiří Zimola za ČSSD. Peníze ale prý najde, jinak by ohrozil čerpání dotací ostatních příjemců.

Může za to bývalé vedení?

Plzeňský krajský náměstek pro evropské fondy Ivo Grüner (opět ČSSD) svádí vinu na bývalé vedení, které podle něj dávalo přednost projektům v obcích, odkud pocházelo. Stavěl se tak například aquapark ve Kdyni nebo nový pavilon nemocnice Privamed. Bývalý ekonomický náměstek Plzeňského kraje Vladislav Vilimec (ODS) to ale odmítá. "Považuji to za naprostou urážku ne mě, ale celého města," řekl na adresu Grünera.

Podle hejtmana Milana Chovance (ČSSD) se Plzeňský kraj rozhodl částku rozdělit do splátkového kalendáře, aby se nemusely snižovat investiční akce. Splátkový kalendář musí ještě schválit zastupitelstvo, rozhodnout by mělo ve čtvrtek 9. června.

Rozdělování dotací vyšetřuje policie hlavně kvůli podezřelé 5. výzvě. Přehodnotit se muselo všech 670 projektů. Skoro po roce výbor regionální rady regionu Jihozápad schválil po přehodnocení 140 projektů, které celkem získají 2,6 miliardy korun.

Autor: pan

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/199025.aspx

Moc nízký trest za pokus o podvodné získání evropské dotace?