Budějovický manifest Martin Vochozka
Nejprve si shrneme situaci:
„Situace už mě štve. Platim daně, makám, z platu mi zbejvá čim dál míň, důchody čim dál menší. Stát by furt jen víc a víc vybíral, ale aby dával míň a míň šmejdum, to ne.“
„Štvou mě cikáni. Vlastně ne ani tak cikáni, štvou mě všichni, co nemakaj, ale cikáni jsou tak nějak odlišitelný a taky nemaká skoro žádnej. Platěj jim bydlení. Za mý prachy se mi smějou, že já se dřu jak vůl. Do školy nechoděj, je to pakáž.“
„Chci protestovat. Říct to kámošum na fejsbuku je fajn, ale já chci, aby mě bylo vidět, aby mě viděli ty pitomý politici. Chci řešení, hned! Politici měli času dost, dojdem si to s hnědejma vyřídit, teďka! Páč jinak to blbě dopadne, cikáni a flákači nám tu začnou vládnout“
Přátelé, mám pro vás špatnou zprávu: blbě už to dopadlo, právě teď nám vládnou. Sluníčkoví lidé, kteří milují nepřizpůsobivé a dělají jim vyslance, jsou všude, v úřadech, v komisích, ve vládě. Kradou nám peníze a následně používají sociální dávky jako nástroj pro udržení ovcí v klidu a k nákupu hlasů a sociálního smíru. Věří, že Brusel a eurodotace na integrační programy všechno spraví. Jenže kdo dostává prachy, chce vždycky víc, s teroristy se nemá vyjednávat.
Faktem je, že politici uplácejí nepracující od nástupu sociálně – tržního hospodářství, bohužel se od zajištění základních potřeb jako je jídlo a střecha nad hlavou dostali až k pokusu vybudovat socialismus za naše peníze. Ovšem socialismus jen pro nepřizpůsobivé. Ti za to nemohou, nemá smysl je bít, oni s tím nic neudělají, jen berou peníze z natažené dlaně. Viňme politiky!
Má smysl bít nepřizpůsobivé? Pořádat pochody do ghett? Ne.
Politici dávají nepřizpůsobivým na výběr buď žít na sociálních dávkách, nebo umřít hlady.
Já říkám, že mají mít na výběr možnost PRACOVAT.
Můj návrh řešení
Problém – někteří říkají romský, já tvrdím, že problém všech nepřizpůsobivých – má tedy svůj prapůvod v sociálních dávkách. Proto ZRUŠME SOCIÁLNÍ DÁVKY A NAHRAĎME JE „groundingem“ – základní pracovní průpravou pro lidi, kteří by si jinak zvykli nepracovat. Už Karel IV. nebo F.D. Roosevelt věděli, že stavění hladových zdí nebo mostů je mnohem efektivnější, než rozdávat peníze.
Takový „grounding“ nesmí konkurovat na trhu práce, má sloužit jen jako rezervoár lidí, kteří mají pracovní návyky a jsou schopni prokazatelně pracovat. Kdyby konkurovali trhu, deformovali by ho, protože u pracovníků „groundingu“ nezáleží na hospodářském výsledku, jsou placeni státem.
Ideální by byla nesmysluplná manuální práce – nošení kamení z místa na místo a podobně, zaštítěná obcí. Práce, která má užitek, je na trhu poptávána a tím pádem by tito pracovníci „groundingu“ konkurovali běžně zaměstnaným pracovníkům na otevřeném trhu. Práce by měla být normovaná (a podle normy honorovaná), měla by být odměňována měsíční mzdou a zaštítěna obcí. Mělo by být umožněno pracovat přesčas a efektivně si tak zvyšovat odměnu. Na začátku každé směny by měla probíhat porada (rozdělení práce) – jednak aby se zajel režim, který čeká účastníky ve skutečné práci, a hlavně aby se dal prostor i rozvíjení teoretických dovedností.
K čemu by byl „grounding“ dobrý?
Primárně by se lidé naučili, že nikdo, ani stát, jim nedá nic zadarmo. Tedy že bez práce nejsou koláče. Získali by nebo si udrželi pracovní návyky jako vstávání do práce, dodržování pracovní doby, hospodaření s výplatou, kterou si museli vydělat. Ti, kdo pracovat opravdu chtějí, by se nemuseli cítit jako parazité. A ti, kdo pracovat nechtějí, by byli okamžitě vidět a jako parazity bychom je mohli ze společnosti vyloučit. Naučili by se, že mít více dětí, než uživí, znamená zhoršení životní úrovně a nutnost pracovat přesčas jako ostatní. Že výroba dětí není regulérní výdělečná činnost. Že obírání většinové populace je jako sport nepřijatelné. Že děti je potřeba vzdělat, nebo skončí také na 8 hodin denně u lopaty. Že je potřeba vzdělat sebe, aby dostali víc peněz za lepší práci.
Dále by flákači vybili přebytečnou energii a ubylo by rvaček, nočního poflakování, výtržností, krádeží, protože kdo je v práci, nemá 8 hodin denně čas tipovat a krást. Také by povolila tenze ve společnosti a motivace pracujících by nebyla soustavně snižována.
Komu by zavedení „groundingu“ vadilo?
Některým politikům, kteří by přišli o hlasy nepřizpůsobivých, kteří vyrábí děti jako na běžícím pásu. Cítím zde potřebu dodat, že politici nekonají spíše z lenosti a neschopnosti než ve zlém úmyslu, protože nepřizpůsobiví nejsou právě disciplinovaní voliči. Dále některým úředníkům, protože by přišli o práci spojenou s přerozdělováním dávek hezky v teplíčku a museli by vyjít do terénu a provádět dozor. A spoustě sluníčkových lidí, protože bychom jim vzali iluzi, že lidé všech barev, etnik a vyznání jsou od přírody milí hodní tvorové a nemusejí se vychovávat k práci a prospěchu společnosti.
Jak by „grounging“ omezil útoky skupin na jedince, dětí na děti a podobně?
Nijak. Občané prostě musejí přijmout fakt, že policista prostě nemůže být vždy na místě, když dochází k trestnému činu. Obrana je na jednom každém z nás. Ozbrojte se, naučte se efektivně bránit rukama, minimalizujte riziko napadení tím, že omezíte pohyb v rizikových místech v rizikové hodiny, choďte v partě, ale s cizí pomocí raději nepočítejte. Jak řekl George Orwell: „Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala“. Jestli si myslíte, že nepřizpůsobiví se nebudou ozbrojovat, protože jim dáváme peníze, nenechte se vysmát. A až se nějaký flákač přede mnou objeví se zbraní v ruce, chci, aby šance byly přinejmenším vyrovnané.
Co by měly dělat jednotlivé složky výkonné moci státu?
Obec by měla hlídat pořádek, když už tu máme ty městské strážníky, nabídnout pracovní místa, vyplácet pracovníkům „groundingu“ mzdu, sociální odbor by měl zajistit dohled nad péčí o dítě, které by nadále nebylo živitelem rodiny. Problémy rychle řešit tak, jak je to standardní u většinové populace, bez rasových předsudků.
Policie by měla řešit kriminalitu, kterou stihnou nepřizpůsobiví páchat po pracovní době, případ od případu, bez předsudků, bez rasových rozdílů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo hrát klíčovou roli při vytváření legislativního rámce a zajištění financování „groundingu“
Ministerstvo spravedlnosti by mělo zajistit, aby vězení bylo místem, kterého se nepřizpůsobivý člověk bojí. Kdo nepracuje, omezení jídla na 1500 kilokalorií denně pro ženy, 2000 pro muže, žádná televize, žádné knihy kromě učebnic, žádné rozptýlení, žádné dopisy a telefony, posilovna, nic. Všechny tyto výsady jen pro vězně, kteří se „groundingu“ účastní.
V případě, že dítě nechodí do školy a nemá ostatní základní návyky, pak podle politiků dobře funguje, když se rodičům omezí příjem dávek. V nové praxi bychom sáhli na jejich výplatu. Věřím, že efekt by byl násobně vyšší.
Vydávání průkazů ZTP a schvalování invalidních důchodů by měl dostat do své kompetence úřad, který by zaměstnával na částečný úvazek armádní lékaře. Vojenští lékaři se neleknou vyhrožování tak snadno a ze zkušeností z odvodu branců mohou velmi dobře odhadnout schopnost nemocných pracovat. Pokud bude takový model neprůchodný, je potřeba posudkovým lékařům zajistit adekvátní ochranu před napadáním ze strany lidí, kteří se cítí jejich rozhodnutím poškozeni. Jednou z možností je nechat lékaře posuzovat pouze případy žadatelů, kteří žijí ve značné vzdálenosti od jeho působiště, a minimalizovat tak možnost osobního útoku na lékaře.
Často kladené dotazy:
1) „Přece bys neposlal inženýra po dvaceti letech praxe k lopatě?“
RE: Ano, poslal. 20 let pracoval, má rezervy, ze kterých může žít, a tak nepotřebuje pomoc státu nad rámec podpory v nezaměstnanosti. Pokud zálohy nemá, najde si jistě rychle práci podle svého gusta, protože je přece inženýr, půl roku je velmi dlouhá doba. A pokud ani to ne a přijde žebrat, ať se o něj stát postará, manuální práce je velmi dobrá alternativa a nepáchne.
Pokud se někdo v 80. letech naučil práci s děrnými štítky, není proto dnes ještě odborník IT. Kvalifikaci musí člověk neustále doplňovat. Pokud zaspí dobu, má smůlu. Titul není jízdenka k lepším zítřkům, pokud nemáte adekvátní schopnosti.
2) „Když zrušíme rodičovský příspěvek, z čeho budou matky žít? Není to sci-fi?“
RE: Rozhodně mi uniká smysl systému, kdy pár ve 20 letech věku platí sociální pojištění, ze kterého se platí cizí děti, a až bude mít rodina své vlastní, půjde žebrat na úřad. Že by to bez dávek nešlo? Stejně si je zaplatíte sami a k tomu ještě zbytečnou madam na sociálce a pár nepřizpůsobivých dětí navrch. Jsem pro bezúročné půjčky mladým manželům, které by mohly páry splácet částí sociálního pojištění odvedeného po nástupu zpět do práce. Půjčka by byla vázána na to, že oba manželé při nástupu na mateřskou dovolenou pracují. Další takovou půjčku by manželé mohli čerpat až po splacení té předešlé.
Lidé tedy mají celkem několik možností. Za prvé našetřit si. Za druhé najít si partnera, který je bude živit. Za třetí nemít dítě, pokud na to nemají. Vyhneme se tak situaci, že budeme nepřizpůsobivým matkám živit jejich dítě a ony si pak s radostí udělají další – nehledě na barvu pleti.
Je pravda, že sem tam se nějaká maminka dostane do problémů v podstatě nezaviněně. Proto se nebráním za čtvrté zavedení bezúročných půjček pro matky s dětmi, ale i pro úplné rodiny, ze kterých budou rodiny krýt náklady na děti. Je to mnohem lepší model než nechat rodinu živit ostatními pracujícími lidmi – ani v tomto případě nemůžeme lidi dělit na bílé a barevné. Kdo nemá na to, aby děti uživil, ať si je nepořizuje. Za páté otec – živitel může dostat slevy na dani, a to i v rámci „groundingu“. Sociální stát se má o lidi postarat, ne je podporovat v nicnedělání.
Sci-fi to není, ještě za první republiky tenhle systém perfektně fungoval, jen o půjčce pro ty nezodpovědné nebo sociálně slabé si mohli lidé nechat jen zdát.
3) „Když rozdáme dávky, vrátí se nám do ekonomiky zpět.“
RE: Vážně? Dejte mi 100 mld., slibuju, že je pošlu do ekonomiky zpět. Blbost? Že jo?
4) „Přece není ekonomickej problém, že cikáni berou dávky, v rozpočtu to dělá řádově míň než vyvádění peněz do daňových rájů apod. Hlavně aby nedělali bordel, to je, co nás pálí, přece kvůli tomu nebudem škrtat dávky!“
RE: To je velká pravda. Bohužel když jako podnikatel nebo zaměstnanec vidím, jak nepřizpůsobiví dostávají k užívání nové byty, když ty staré zničí, jak je jim proplácen nájem, kolik peněz dostanou na dávkách a tak dále, je to demotivující. Nepracující lidi by sociální stát neměl nechat umřít hlady, ale neměl by je zároveň nechat parazitovat na slušných pracujících. Nehledě na fakt, že pokud budeme odměňovat rodiny za rození dětí a nicnedělání, budou mít tyto rodiny dětí víc a víc, bude růst jejich podíl v populaci, nebudou mít motivaci získávat vzdělání, nevzdělaní lidé mají obecně horší zdravotní stav, takže časem se rozhodně o okrajový problém jednat nebude – půjde o enormní zátěž pro zdravotní i sociální systém, s horšícím se vzdělanostním profilem populace bude klesat produktivita práce, proto jednejme, dokud je čas.
Pokud se zamyslíte nad tím, proč sociálně vyloučení dělají „bordel“ a pracující lidé ne, dojdete k závěru, že je to hlavně přebytkem volného času a energie. „Grounding“ řeší oboje. A když budou pracovat, k čemu potřebují sociální dávky?
5) „Proč jen neomezit dávky jen na první dvě děti?“
RE: A tři děti jsou špatně? Nebo čtyři? Proč by měly některé být dotované a jiné ne, vždyť je to diskriminace. Klesá porodnost, motivovat lidi k tomu, aby měli právě dvě děti, je špatné, ať mají tři, čtyři, pět, ale ti schopní, co je uživí…
6) „Pochybuju, že se tenhle systém změní.“
RE: Já ne, jenže jej buď změní politici odvážnou reformou, nebo lidé na obrovských krvavých demonstracích. Případně se nezmění nic a nepřizpůsobiví nás ovládnou počtem. Tak si vyberte.
7) „Nepovede takový systém k vyšší kriminalitě nepřizpůsobivých?“
RE: Ano, dočasně se může opravdu stát, že se nepřizpůsobiví budou snažit domoci peněz, kterými jsme je dosud upláceli, i potom, kdy jim řekneme, že bez práce koláče nedostanou. Což ovšem není důvod pro to platit a platit, ale pro to, aby policie byla v pohotovosti. Raději ubrat peníze nepřizpůsobivým a přidat je policistům.
8) „Proč by nepřizpůsobiví nemohli dělat něco užitečného?“
RE: Pokud uznáme, že je práce užitečná a potřebná, potom na trhu existuje subjekt, který je ochotný ji vykonat, a také takový, který je ochotný ji zaplatit. Pokud na podobnou práci pošleme nepřizpůsobivé, budou brát práci tržnímu subjektu a nic se nevyřeší, nehledě na to, že taková praxe otevírá obrovský prostor korupci. Navíc nepřizpůsobivý se nemá do „groundingu“ těšit ani si nemá připadat užitečný, musí pochopit, že je to jen jakýsi nezbytný trénink jeho pracovních návyků a příprava na opravdovou práci, kterou bude motivován si sehnat na trhu práce právě proto, že se mu „grounding“ nelíbí.
9) „Není takové výchovné působení obcí zbytečnou byrokratickou zátěží?“
RE: Zátěží je, zbytečnou nikoliv. Nevidím ovšem problém ani v zařízení „groundingových“ programů dotovaných z ESF (Evropský Sociální Fond) v rámci různých občanských sdružení, byly by to rozumně investované dotace.
10) „Co bude se všema těma pracovníkama sociálky a úřadu práce? Kolik jich přijde o místo?
RE: Úkolem státu není péče o státní úředníky. Jsou to zaměstnanci, když jich není potřeba, buď jsou šikovní a zaměstnání najdou jinde, nebo mohou přijít a pracovat v rámci „groundingu“. A ne, ani oni nedostanou sociální dávky. Kolik jich bude propuštěno není dopředu přesně možné spočítat, čím více, tím lépe. Vzhledem ke zkušenostem se tito mohou ucházet o místo koordinátorů „groundingu“.
11) „Prej se množí případy, že nepřizpůsobivá holka jistého etnika určí jako otce svého dítěte stařešinu rodu a po jeho smrti dostane vdovský a sirotčí důchod. Jak se to vyřeší tím tvým systémem?“
RE: Je to jednoduché. Vdova a sirotek dostanou nějaký nepříliš vysoký důchod, za to skutečný otec nebude mít k dítěti žádné závazky a přijde o možnost slevy na dani. Ano, rodina celkem vydělá několik stokorun, je na jejich uvážení, zda benefity převáží nevýhody.
12) „Neklesne porodnost, když lidem sebereme rodičovský příspěvek?“
RE: Ruku na srdce – vzdáte se dětí, protože nedostanete rodičovský příspěvek? Jsem si jistý, že jestli něco klesne, tak rozvodovost. Motivovat lidi k tomu, aby měli děti, lze rozhodně i jinak, než přímo rozdáváním peněz. Například infrastruktura mateřského školství se z trosek sbírá jen velice těžko, daňové zvýhodnění práce na doma je stále sci-fi, neexistuje politická vůle dát se cestou, která by podpořila střední třídu při výchově dětí. Žádejte pro každé dítě školku zdarma, bude pro ně nově místo na úřadech sociální péče ;)
Bydlení stojí mladou rodinu průměrně zhruba 1,5 milionu + úroky z hypotéky + měsíční náklady. Rodičovský příspěvek dělá 0,22 milionu. Tlačte na politiky, ať vám strukturálně pomohou s bydlením, dítě pak už snadno ufinancujete ;)
Vystavil Jaroslava Parilova v 10:46
