MAFIEvKRAVATACH.cz

Říkáte, že Vás nikdo politicky nediskriminuje? Mne bohužel ano.

Náměstka Jocha jsem potkal na chodbě radnice. Myslím, že pan náměstek šel právě z oběda. Pozdravili jsme se a já jsem se náměstka zeptal, jak se má. Šlo o zdvořilostní otázku, která se neodmyslitelně váže k pozdravu v Británii, ze které jsem se včera v noci po týdnu vrátil. Asi jsem se ještě "nepřepnul". Zároveň jsem ale opravdu měl zájem vědět, jak se náš ekonomický náměstek má a asi ze mě byla i tato otevřenost cítit. Dali jsme se do řeči. Panu náměstkovi jsem řekl, že mi připadá jako nejpracovitější osoba na radnici. Je to můj názor a zatím je to, i přes naše dnešní setkání, důvod pro respekt k panu náměstkovi. Pan náměstek mi přitakal, že "se to v baráku povídá". Řekl, že je unavený, ale také mi popisoval, jak od veřejných peněz odřezává některé pijavice. Ptal jsem se, jak to zvládá s firmou. Pan náměstek mi řekl, že vstává každý den velmi brzy ráno, tuším, že v půl páté a nejprve jezdí do své firmy a poté na radnici, kde bývá mnohdy až do devíti do večera. K tomu má doma malá dvojčata. Řekl také, že uvažuje o odchodu ze svého křesla, protože raději položí politiku, než svou firmu. odpověděl jsem s pochopením a souhlasným pokývnutím hlavou. Pan náměstek se optal na oplátku mně, jak se mám. Řekl jsem, že se mám skvěle. Právě jsem takřka dva měsíce cestoval po světě a cítím se skvěle.

Tímto by býval mohl náš rozhovor skončit a já bych si dále myslel, že pan první náměstek primátora Joch je fajn chlapík, mladý, pracovitý, rovný a otevřený. Jeho povolební poznámky o spojování se s komunisty bych mohl brát jako výstřelek, jako drobnou skvrnu na jinak čistém štítu a dále bych mohl být šťastným občanem spokojeným se svým ekonomickým náměstkem primátora, který nekrade a pracuje i za ostatní. I nadále bych mohl věřit v to, že náš ekonomický náměstek dělá pro město dobrou ekonomickou službu, je "rovným chlapem" a dále bych jej mohl podporovat svým volebním hlasem. Jenže je tu to, co ve čtvrtek prohlásil při jednání zastupitelstva města zastupitel Ing. Stanislav Rataj, který při našem setkání minulý týden mimochodem o panu Jochovi hovořil jako o velmi schopném a dohody plnícím muži.

Pan zastupitel Rataj ve čtvrtek v zastupitelstvu argumentoval tím, že pokud s někým udělá dohodu a dotyčný ji nesplní, dále už v něj nemá důvěru. Náměstek Joch se v tomto k panu Ratajovi připojil a trval na tom, že pokud s někým uzavře dohodu a on ji nedodrží, tato osoba se stává nedůvěryhodnou a zastupitelstvo by nemělo další dohody s touto osobou podpořit. Náměstek Joch dokonce prohlásil, že klidně bude riskovat žaloby na město, a město vystaví riziku vysokých sankcí, ale s někým, kdo nedrží slovo, spolupracovat nebude. To mi připadalo jako velmi silné tvrzení a přiznám se, že si myslím, že na taková slova ekonomický náměstek právo nemá. Ona je totiž politická funkce sice politická, přičemž politik jedná především na základě své vůle a přesvědčení, ale i náměstek primátora se musí držet při výkonu své funkce několika zákonných ustanovení. Mimo jiné musí dbát o správu majetku města jako dobrý hospodář. Na toto téma hovoří kupříkladu první odstavec par. 38 Zákona o obcích. Pan náměstek Joch si ovšem dodržení dohody cení tak moc, že je kvůli této zásadě ochotný riskovat blokování stavby v hodnotě desítek milionů, blokovat stavbu, kterou již roky připravují desítky lidí a je ochoten vystavit Město milionovým sankcím. To je skvělé, že první náměstek primátora, ekonomický náměstek Českých Budějovic ctí dohody a tvrdě požaduje dodržení slova. V zastupitelstvu jsme se dokonce doslechli o možnosti přehrát si zvukovou nahrávku této dohody. Já si říkám, co by asi tak řekl náměstek Joch, kdybych občanům města přehrál nahrávku naší dohody s náměstkem Jochem. Nechci se dostávat do podstaty problému Mánesovy a Lidické ulice, jde mi jen o poukázání na princip. Budu pokračovat ve vyprávění o setkání s vrcholným politikem našeho města.

Pan náměstek Joch dále pokračoval v rozhovoru: "Vy jdete asi kvůli žádosti na punčárnu, že? Myslím, že to půjde do rady města." Podíval jsem se s tázavým pohledem. Před dvěma týdny jsem na odbor správy veřejných statků podal žádost o povolení zvláštního užívání za účelem provozu malé zahrádky se stánkem na punč před Fresh Pizzerií u Žáby. Úřednice, která má pronájmy pozemků na starosti, tyto naše žádosti posílá do kolegia primátora. Nejprve mělo být rozhodnuto před týdnem, ale primátor a náměstci na takto složitou operaci neměli čas. Paní Dětáková se správy veřejných statků mne tedy požádala, abych přišel po příletu z Anglie. Šel jsem tedy dnes. Náměstek Joch pokračoval:" No já jsem byl proti protože máte výpověď a my Vás chceme vypráskat, tak Vám nebudeme povolovat žádnou punčárnu. Ale musím říct, že primátor byl pro. Říkal, že Ta punčárna je na tři měsíce, nebo já nevím na jak dlouho přesně, my se s Váma soudíme, přičemž soud do té doby stejně nerozhodne, tak to můžeme povolit a nedělat si zbytečně žádné problémy. Ale já jsem byl pro i minule, tak držím linku." I optal jsem se pana prvního náměstka primátora pro ekonomiku města: "Jak to myslíte .. i minule?" "No já jsem byl pro, abysme Vás vypráskali z toho nájmu," pokračoval žoviálně první náměstek primátora pro ekonomiku Statutárního města České Budějovice Ing. Miroslav Joch, zatímco se opíral rukou o zábradlí schodiště vedoucího do nejvyššího patra budovy č. 2 Magistrátu Statutárního Města České Budějovice a tak trochu na zábradlí polehával. Asi byl opravdu unaven. Rukou si chvílemi zakrýval ústa, ale ne z důvodu zívání či kýchání, spíše bych řekl, že šlo o nekontrolované gesto signalizující, že říká něco, co vlastně ani říci nechce. "Já jsem hlasoval pro, abyste prostory vyklidili." Snažil jsem se, aby nebylo vidět, jak mi padá brada údivem. Stojím na malé chodbě magistrátu s člověkem, který si se mnou přátelsky povídá a následně mi do očí vypráví o tom, jak v tajném hlasování napsal na papírek, že chce zlikvidovat náš byznys. Vzmohl jsem se na krátké "prosím?", ale náměstek Joch měl potřebu se omlouvat, takže jsem jej ani nemusel pobízet. "No já si myslím, že tam uděláme výběrové řízení a když dáte nejvíc, tak to bude Vaše." Říkal jsem si v duchu: "Věřit, nebo nevěřit?" A náměstek Joch pokračoval o tom, že u něj nejde o nic osobního, že on vůči mně žádnou zášť nemá, ale že kolegové z ODS by možná mohli do výběrového řízení někoho nasadit, aby to vyhrál a později smlouvu nepodepsal, jen aby zabránili v získání nájmu mě. Řekl mi, že nepřátel mám hodně, hlavně v řadách ODS. Přemýšlel jsem nad tím, jak moc jde o jeho domněnku jaká je pravděpodobnost, že se toto doslechl třeba od náměstkova kolegy-kamaráda Martina Kuby, ale zlomil jsem v sobě hrdost a zkusil jsem to ještě jednou po dobrém: "Pane náměstku, vy máte svojí firmu, položím jeden argument, pravděpodobně mi budete rozumět. My jsme naší pizzerii museli budovat. To stálo spoustu času, peněz a úsilí. My přece nemůžeme dát stejnou nabídku, jako někdo, kdo přijde bude podnikat v zajetém podniku." "Ale vždyť to budou prázdné prostory a vy máte dobré jméno a značku." Přemýšlel jsem, co tím ekonomický náměstek chtěl říci. Myslím, že každý rozumí tomu, že než se lidé naučí chodit do nějaké hospody, chvíli to trvá. A ono "chvíli trvá" stojí nějaké peníze. Nájmy, výplaty, daně, energie, reklama, atd.. Zdálo se ale, že ekonomický náměstek těmto složitým obchodním výpočtům nerozumí.

Zkusil jsem to tedy po jeho: "Nevím, jestli jste to řekl přesně vy, ale mám vás za člověka, který ctí dohody. Vždyť jsme se, pane náměstku ve vaší kanceláři jasně dohodli. Dohodli jsme se i na stoprocentním navýšení nájemného a vy jste slíbil, že návrh podpoříte." "Já vím, dohodli jsme se, ale já jsem se pak ještě dozvěděl nějaké skutečnosti, já jsem si přečetl na vašich stránkách nějaký článek, který jste napsal, a tak jsem se rozhodl to nepodpořit." Náměstek byl velmi otevřený, ale přes jeho jistotu pramenící z otevřenosti jsem viděl, že začíná ztrácet kontrolu nejen nad držením svého těla, ale i nad tím, co vlastně chce říci a co nechce. I pokračoval jsem v přátelském duchu: "Dobře pane náměstku, změnil jste názor, ale proč jste mi nezavolal a neřekl, že rušíte dohodu?" Náměstek pokýval souhlasně hlavou: "No vidíte, to jsem mohl. Tak já se vám tedy omlouvám." Popřál jsem panu náměstkovi hezký zbytek dne, nechal si od něj otevřít a podržet dveře do chodby s kancelářemi správy veřejných statků a přemýšlel nad tím, jak se může první náměstek primátora města, náměstek pro ekonomiku Ing. Miroslav Joch rozhodnout o tom, že nedodrží dohodu a tajně hlasuje pro bezdůvodnou likvidaci dobře zavedené restaurace v centru města na základě toho, že si přečetl na internetu názor zakladatele oné restaurace.

A co Vy, co si myslíte? Na základě jakých indicií by měla rozhodovat rada města a její náměstci? Možná by bylo lepší, kdybychom na Černé věži měli nějakého otce Furu. Ten by mohl libovolně shazovat své náboje s papírky a radní by hned věděli, co je správné. Třeba by pak nemuseli o takových věcech, jako je výpověď z nájmu, hlasovat tajnou volbou, ale mohli by se vymluvit na to, že si to přečetli na papírku. Rozhodně by se nemuseli obhajovat, že nejde o žádnou osobní zášť, že šlo o rozhodnutí na základě přečtení článku.

Na závěr bych Vás rád poprosil, tedy jestli nechcete být politicky diskriminováni politiky a úřednicky úředníky pro své názory a vyjádření, nepište, nemluvte, nepište, nemluvte, nepište a nemluvte. A hlavně nepiště!

Váš Don Quijote de La. Vrábel