Bavorovice podle CBArchitektura
- Architektura
- Parent Category: Umění
- Wednesday, 14 November 2012 23:01
Vážení přátelé, toto není reklama, či chvála na architektonický projekt. Toto je varování před tím, co pravděpodobně vznikne v těsném sousedství Českých Budějovic. Děkujeme Mirkovi Vodákovi a Tomášovi Zdvihalovi, architektům, kteří se zdarma a z dobré vůle starají o naše město pod značkou CBArchitektura. Ladislav Vrabel
Podle CBArchitektura projekt komerční zóny Bavorovice není v zájmu veřejnosti, protože urbanisticky, ekologicky, ekonomicky a sociologicky poškozuje město a krajinu, nerespektuje přírodní a kulturní hodnoty a není trvale udržitelný.
Pokud si ovšem investor, architekt a zastupitelé Hluboké nad Vltavou myslí něco jiného, měli by tento názor obhájit ve veřejné diskusi v Českých Budějovicích, jejichž katastr začíná hned vedle a na krajské město bude mít samozřejmý dopad. Prezentace ze strany investora by měla
být otázkou morální odpovědnosti ke společnosti. Prezentace architektury a diskuse o jejím významu jsou součástí etického a profesního chování architekta. Naprosto samozřejmá by pak měla být prezentace rozvojových záměrů města pro politiky. Přestože volební období má pouze 4 roky, výsledek jejich rozhodnutí zde zůstane 40 let ...
ing. arch. Miroslav Vodák, ing. arch Tomáš Zdvihal
Urban Sprawl - neboli sídelní kaše - je termín, který popisuje rozrůstání měst a obcí do okolní krajiny. Nové obytné, obchodní a výrobní celky většinou vznikají v sousedství předměstských vesnic. Termín označuje způsob zástavby, kdy neexistuje (nebo není respektován) zastavovací plán a jednotlivé budovy jsou rozmísťovány bez ohledu na další stavby. Malý nebo žádný důraz není kladen na veřejná prostranství, často vznikají monofunkční rozsáhlé oblasti bez potřebné občanské vybavenosti. Průvodními projevy sídelní kaše je mizení zemědělské půdy a zvýšená dopravní zátěž kvůli dojíždění.
Víte o tom, že strategický plán Jihočeského kraje obsahuje v analýze SWOT / 3.4 Ohrožení, tyto fráze ?
Negativní ekonomické dopady globalizačních procesů / Prosazování jiných forem dopravy (zejména individuální automobilové) na úkor veřejné dopravy / Nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody / Růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu / Negativní vliv emisí a hluku z automobilové dopravy na zdraví lidí a životní prostředí / Nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability / Urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD) / Další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů ...
Víte o tom, že Green Mall bude půdorysně největším podobným projektem v jižních Čechách ?
Negativním důsledkem expanze hypermarketu je devastace přirozeného městského prostředí. To, že se obchody přesouvají na periferii, vede k vylidňování městských center. Tradiční ulice, lemované výklady, které dodávaly městům jejich ráz, postupně mizí, hlavní ulice přestávají přitahovat chodce. Ještě před pár desítkami let tvořilo tržiště pod širým nebem spolu s množstvím drobných obchůdků typickou součást veřejného prostoru většiny západoevropských měst. Tento prostor, ve kterém se mohli lidé potkávat přímo a v blízkosti svých domovů, se vylidnil a proměnil v průjezdní zónu pro potřeby automobilistů. Zbyl jen ostrůvek pěší zóny určený spíše pro turisty. Na tento nežádoucí trend upozornilo již v roce 1998 ve svém odborném materiálu "Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí v území" MPO: "Je žádoucí přirozenou obchodní funkci center měst zachovat. Nerespektování této hmotné a současně významné sociální dimenze města v konečném důsledku přispívá k postupnému obchodnímu umrtvování městského prostředí, včetně jeho centra." Filip Fuchs a kol. / Přelet nad hypermarketovým hnízdem Víte o tom, že Green Mall by způsobil obrat zhruba 12 000 jízd IAD denně, z toho 3/4 do Budějovic ? Individuální doprava se stala jedním z největších problémů v soudobém plánování měst. Zatěžuje totiž svým hlukem, emisemi, ale i plošnou a finanční náročností. Čím více prostoru je ponecháno autům, tím dále je nutno stavět domy od komunikací a tím delší jsou ve výsledku vzdálenosti, kvůli kterým se komunikace stavějí. Čím jsou potom vzdálenosti delší, tím silnější je argumentace pro další výstavbu „rychlejších“ komunikací. Výsledkem je, že město ztrácí městský charakter a definitivně se rozdrobí v městské periferie. Roztříštěná zástavba měst nemilosrdně vytváří závislost na automobilu. Jestliže je určitá oblast navržena a vystavěna tak, že ji lze obsloužit pouze automobilem, je volba dopravního prostředku pro všechny její obyvatele předem striktně určena. Mluvíme o oblastech, kde pěšky není kam dojít, cyklostezky chybí a veřejná doprava nefunguje. Není z čeho vybírat – prostředí je určující, nesvobodné a neměstské. Pavel Hnilička / Nový prostor 290 Víte o tom, že Green Mall zastavuje pouze třetinu pozemku investora ? Co a kdy vznikne na zbytku ? V řadě západoevropských zemí dnes urbanisté, sociologové, geografové a ekonomové sestavují podrobné plány, kolik si město může dovolit hypermarketů a supermarketů a za jakých podmínek, aby minimalizovali jejich negativní dopady. Například ve Francii rozhoduje o všech nových projektech na výstavbu obchodu s prodejní plochou nad 1 500 m2 ministerská komise pro rozvoj obchodu. V Belgii musí žadatel o výstavbu doložit stanovisko sociálního a hospodářského výboru, který posuzuje, jaký bude mít obchod dopad na stávající obchodní síť, zabývá se počtem nových pracovních míst a vlivem na konkurenční prostředí s cílem zachovat rovnováhu mezi jednotlivými druhy obchodu. V Itálii se k výstavbě nových prodejen vyjadřují mj. i zástupci regionu, profesních komor, ministerstev a zaměstnaneckých svazů. V Německu je třeba dbát o uzemní plán, což je vlastně zátěžová studie. Ta zjišťuje, jaké obchody jsou v okolí, jaký mají sortiment, jak jsou velké (RIA - Retail Impact Assessment). Filip Fuchs a kol. / Přelet nad hypermarketovým hnízdem Zdroj: http://cb-arch.blogspot.cz/2012/11/bavorovice-podle-cbarchitektura.html 
