Až k likvidaci Národního parkuŠumava by mohly podle odborníků vést kroky, které chystá nový ředitel Jan Stráský. Česká společnost pro ekologii proto minulý týden odeslala dopis představitelům vlády a parlamentních stran, v němž varuje před plánovanou těžbou dřeva a prolomením hranice bezzásahovosti. Prohlášení již podpořila řada vědeckých instuticí i uznávaní odborníci ze zahraničí.

„Nesouhlasíme s vyhlášením kalamitního stavu, který umožní kácení i v bezzásahových zónách a masivní těžbu. Je to v příkrém rozporu s podstatou parku a jediným výsledkem bude jeho poškození,“ uvedl Josef Fanta, odborník na lesní hospodářství a emeritní profesor univerzity ve Wageningenu. Zkušenosti z Beskyd nebo Jeseníků, kde se trvale kácí, podle něj dokazují, že tyto postupy nefungují.

Vědci také zdůraznili, že důvodem k razantním opatřením není ani kůrovec. „Tvrzení, že kvůli kůrovci odumřou ekosystémy, je naprostý nesmysl. Naopak dochází k přirozenému omlazení lesa. To těžba způsobí nenapravitelné škody,“ vysvětlil Fanta.

Zástupci vědeckých institucí nesouhlasí s použitím chemických prostředků na velkých plochách Národního parku Šumava. Jakmile se totiž rozstříkají, zničí i užitečný hmyz a ohrozí kvalitu vodních zdrojů. Odborníci poukazují na negativní zkušenosti z dřívějška. „Když se v Krkonoších rozmnožil obaleč modřínový, použili lesníci na české straně velkoplošně insekticidy, zatímco Poláci neudělali nic. Výsledkem bylo, že v Čechách přibyli další škůdci a v Polsku zůstal les nedotčený,“ vzpomněl František Sehnal, ředitel Biologického centra Akademie věd. Důvodem podle něj bylo, že chemický prostředek vyhubil přirozené nepřátele škůdců.

Někteří vědci včera také vyslovili domněnku, že plány nového vedení parku možná skrývají jiné než jen čistě ekologické zájmy. Naznačili, že by tu roli mohlo hrát ekonomické a politické ovlivňování. Proti tomu se ale ostře ohradil hejtman Jiří Zimola. „Argumenty o ekonomickém ovlivňování považuji za ubohé a podpásové,“ řekl.

Zimola navíc připomněl, že plány počítají pouze s výběrovou těžbou v první zóně, nemělo by tedy jít o celoplošné kácení. Vědci ale mají výhrady i k dalšímu bodu, a to výsadbě mladých stromků v místě těžby. To je podle nich zbytečné, protože les se zmlazuje přirozeně. Průzkumy ukazují, že na jeden hektar připadá až několik tisíc zmlazených stromků, což potvrzuje, že lesy na Šumavě neodumírají, ale naopak mají schopnost se přirozeně obnovovat.