MAFIEvKRAVATACH.cz

Konec muzea motorek na Piaristickém náměstí

Dnes ukončilo svůj provoz Muzeum motocyklů na Piaristickém náměstí. Pro mě naprosto nepochopitelná věc. Do muzea jezdí zájemci o expozici z celého světa, jelikož jsem na Piaristickém náměstí velmi často, vím to z vlastní zkušenosti. Muzeum obsluhují starší pánové, kteří určitě město nestojí peníze, které by bylo možno považovat za velké, obzvlášť, když srovnám, kolik do městské pokladny platí naše pizzerie jen za nájem pozemku pro předzahrádku. Pana Hošťálka jsem se ptal, co bude dělat a on mi řekl, že muzeum otevře jinde. Jinde než v Českých Budějovicích. Ono totiž jde o celkem uznávané muzeum. Proč se jej zbavujeme, když jde o velmi levný provoz, je pro mě záhadou. Člověk, kterým je pan Hošťálek by měl být placen zlatem. V Českých Budějovicích si ovšem více vážíme zlodějů na radnici, než lidí, kteří pro město opravdu něco dělají. Asi proto, že pracují skoro zdarma. K muzeu nám napsal krátký komentář pan Ing. Arch. Filip Dubský, který je také nadšencem do motorek. Děkujeme mu za něj.

Ladislav Vrábel

Komentář pana Ing. Arch. Filipa Dubského

Pan Petr Hošťálekje dnes znám jako "cestovatel na motorce". Napsal na toto téma nyní několik knih a v poslední době ho českobudějovičáci mohli vidět v Jihočeském muzeu, na souborné výstavě cest pana Hošťálka a slavné Hedvábné stezky s výpravami po ní v jedné stopě i slavný závod Peking-Paříž 1907. Tento cestovatelský sen si splnil ve svém pokročilém věku na své vlastní sajdkárové motorce Kawasaki W650 se sajdkárem Velorex. Cestu podnikl po vlastní ose do Číny a zpět do Francie, aby znovu zdráv zakončil tuto pouť na náměstí v Českých Budějovicích. Cesta tak nadchla výrobce Čínských motorek, že si jí zopakoval další rok znovu a to v partě Čínských motorkářů. Nakonec přes peripetie na sólovém stroji značky Yuki (evropské značení) o obsahu pouze 200ccm přijel do Českých Budějovic a následně dál cestu dokončil za mého doprovodu u Holandského Amsterodamu a slavné "Big gate". Bylo mi tehdy ctí být u toho.

Tento českobudějovičák dělá svému městu ve výše uvedeném dosti velkou službu, dále pak jako správce a majitel sbírky v Jihočeském motocyklovém muzeu. Do Českých Budějovic přišel v 90-tých letech jako do města, kde byla silná veteránská základna a prakticky zde začal od nuly. Rozsáhlou sbírku sebou komplikovaně vždy v životě převážel do lokací svých kamarádů nebo nově koupených statků a domů. Sbírka byla vždy k vidění pro veřejnost. Naposledy na Lidické třídě v soukromém objektu a následně v nynější Solnici, kde Petr Hošťálek funguje jako hlavní údržbář, správce, průvodce, atd... Je za toto placený městem formou drobného obnosu, kterým nemůže pokrýt náklady na provoz muzea a město dále zapůjčuje tento prostor. Návštěvnost má úctyhodnou, každým rokem narůstající, do letošních cca 7-8tis návštěvníků. Dá se říci, že unikátních (ne jako sportovní utkání, kam chodí stále ti stejní). Já jsem například v muzeu  cca 3x za léto a nejsem spolu s dalšími desítkami dobrovolníků počítán. Muzeum navštěvují celoevropští (světoví) motorkáři, ženy, děti, dokumentaristé, badatelé, atd....
Petr Hošťálek tedy není pouze sběratel, cestovatel a motorkář. Já jsem pana Hoštálka poznal jako dobrého znalce techniky, konzultanta veteránistů, kreslíře. Ti, kteří plánují ukončit sbírku v Solnici by si měli uvědomit následující. Petr Hošťálek pochází z Liberce, kde studoval vysokou školu zaměřenou na design a strojní výrobu. Nařízením vlády byla tato škola transformována na textilní a strojní, přičemž byl zrušen lákavý obor designu. Petr Hošťálek v té době psal dopis do Mladoboleslavské automobilky s podivením se nad neexistencí muzea. Školu přerušil a na výzvu vedení automobilky Škoda začal vytvářet jako první ředitel mladoboleslavské muzeum. Znám toto z vyprávění u piva, ale pochopil jsem, že se jednalo opět o architekta expozice, opraváře strojů i průvodce muzeem. Do Českých Budějovic tedy přišel člověk, který má za sebou nynější muzeum v Mladé Boleslavi a dnes nás reprezentuje stále v Národním technickém muzeu v Praze nejen tématickými výstavami, ale opět propagací českobudějovických strojů.

Jihočeské motocyklové muzeum má ještě jeden velký potenciál vztahující se k městu České Budějovice. V Motoru se koncem padesátých let vyvinul moped Stadion a začal se zde i vyrábět. Po revoluci přešla továrna do soukromých rukou. Nikdy zde neexistovala sbírka a nebylo možné spatřit ani unikáty, které závodily v době pro motocyklové nadšence težké.Nyní je toto vytvořeno v Solnici ve druhém patře jako souborná sbírka. Vedle toho zde je k vidění neuvěřitelný výrobek, motocykl Hurican, který Petr Hošťálek vlastní ve 3 expemplářích a v případě zavření muzea jej uvidí už pouze vyvolení.

Zavřít Solnici a její muzeum je srovnatelný počin jako jít zavřít (neexistující) muzeum Budvar, zrušit slepé rameno, sundat z kašny Samsona, změnit trolejovou trakci na diesel atd. Koneckonců hodně věcí nám, českobudějovičákům dělali nacisté, komunisté a jiní. Co je tedy obyvatelům města zde svaté a cenné? Možná je to pivo na stole v Masných krámech nebo obchodní dům Prior, Lannova třída. Existují však důležité věci, které budete jednou ukazovat dětem. Jen aby bylo, co jim ukazovat....

Filip Dubský

• < Prev