MAFIEvKRAVATACH.cz

Soudní jednání č. 3

     Dnes od 10.15 hodin probíhalo soudní líčení. Jednání soudu byli přítomní novináři MF dnes a  Českobudějovického deníku. Paní soudkyně byla přívětivá a věcná a když jsem něco nevěděl, vždy mi vše pečlivě vysvětlila. Řekněme, že prokázala velkou dávku trpělivosti. O právním zástupci JUDr. Toufarovi se ovšem moc hezky vyjádřit nemohu. Původně milý pán, ze kterého jsem měl pocit, že nám jde všem o společnou věc, tedy spor urovnat s co nejmenšími ztrátami a poškozením na obou stranách, se najednou ukázal jako z mého pohledu advokát bez špetky smyslu pro fair play. Doktor Toufar podal na soud vyjádření k problematice. To, co nedokázal při minulém jednání soudu, protože při minulém jednání mu došli argumenty. Proč mluvím o nečestnosti? Protože své vyjádření podal k soudu včera v 16.00 hodin, tedy tak, aby náš právní zástupce získal nevýhodu v tom, že se s materiálem, narozdíl od soudce, neměl možnost seznámit a neměl možnost připravit se na něj. Myslím, že Mirek Dušín by byl značně zklamaný.

     Co tedy tento materiál říká? Spekuluje s tím, že existuje něco jako běžná nájemní smlouva na dobu neurčitou a snaží se zpochybnit úmysl pronajímatele. Naprosto popírá logiku věci a to tu, že byste přece neinvestovali 1,5 milionu do podniku, kdyby Vám mohli během měsíce podat ruku ve dveřích. Nájemní smlouva je jasně sepsaná a pokud vím, byla uzavřena dobrovolně, na základě svobodné vůle obou stran. Proto přece existuje něco jako smlouva a zákon, aby se doržela dohoda, kdyby jedna ze stran začala tvrdit něco, co není pravda. JUDr. Toufar namítá, že rada města neschválila omezení výpovědních důvodů a že smlouva tudíž není platná. Píše: "Omezením výpovědních důvodů, kterým argumentuje žalovaná zde nebylo radou města schváleno a nebylo by tudíž ani platné." Asi si nevšiml, že smlouva žádné výpovědní důvody neomezuje, naopak, smlouva výpovědní důvod ujednala ve článku č. 4, kde se říká: "V případě prodlení nájemce s placením nájemného delší jak 1 měsíc, má právo pronajímatel vypovědět nájemní smlouvu v 1 měsíční výpovědní lhůtě, která počne běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy byla doručena písemná výpověď nájemci." Není tohle jasně ujednaný výpovědní důvod?

     Dále JUDr. Toufar píše: "...úmyslem a vůlí smluvních stran bylo uzavření běžné nájemní smlouvy na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou, kterou by bylo možné ukončit i bez udání důvodů v jednoměsíční výpovědní lhůtě." Zákon jasně říká, že smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou lze vypovědět bez udání důvodu, pokud není dohodnuto jinak. Jak by vypadala nájemní smlouva, kdyby byla vůle obou stran taková, jak tvrdí JUDr. Toufar? Jednoduše. Prostě by nestanovila žádné pevné výpovědní důvody. Pak by bylo možné ji vypovědět bez udání důvodu. To, že se ovšem strany dohodly na výpovědním důvodu, je právě stvrzeno tím, že tento výpovědní důvod je pevně zakotven samostatným odstavcem ve smlouvě. Tento odstavec je součástí smlouvy jen a jen proto, aby stanovil výpovědní důvody. Je zcela jasné, že stanovení výpovědního důvodu mělo nějaký účel a to ten, že se stanovily výpovědní důvody.

     Doktor Toufar dále spekuluje o tom, že pokud by byla smlouva platná tak, jak byla v souladu se zákonem sepsána, dala by se vypovědět pouze dohodou. Ano, to je důvod, proč všechny vydělané peníze už čtyři roky vracíme zpět do podniku, do vylepšování pizzerie, do reklamy, atd. Náš podnikatelský záměr byl dlouhodobý. Je zvláštní, že půl roku tvrdím ty samé věci a Zdeňkovi přátelé neustále zkouší nové spekulace. JUDr. Toufar zkouší ještě další nepodložené spekulace, které nebudu zmiňovat, protože nejen že nemají žádnou právní váhu, ale ani nedávají smysl. Jedna perlička se ale u Zdeňkových přátel objevila. V roce 1999, kdy byla uzavřena původní smlouva, údajně existovala povinnost k uzavření nájmu. Souhlas národního výboru. A ten prý neexistuje. Proto nájemní smlouva nikdy nebyla platná. Připomíná Vám národní výbor něco? Něco povědomého?

     Tak to považuju za lumpárnu nevídanou. Po deseti letech nájmu tvrdit, že nikdy neexistoval. V každém případě je to ze strany statutárního města nízké a řekl bych, že se to k takovému subjektu ani nehodí.

     Nemyslím si, že by šlo o nějakou významnou věc v kauze. I kdyby toto tvrzení bylo pravdivé a nějak se mi nechce věřit, že by deset let starý souhlas národního výboru mohl popřít deset let úspěšného nájemního vztahu, kde je řádně placeno nájemné, vodné a stočné a kde bylo vydáno několik souhlasů s přestavbami a úpravami pronajímatelem nájemci. I kdyby tento národně výborový úskok měl nějakou právní váhu směrem k roku 1999, jakou právní váhu by mohl mít k roku 2005, kde rada města rozhodla, že jsem novým nájemcem nebytových prostor. V roce 2005 jsem s městem uzavřel další smlouvu, tedy dodatek k nájemní smlouvě. Zde se mimojiné praví, že od 7.9.2005 je nájemcem Ladislav Vrabel a to za stejných nájemních podmínek. Pokud by tedy i byla pravda to, že někdy v roce 1999 Správa domů pochybyla, možná nezáměrně a původní nájemce už toto povolení skartoval, máme tady rozhodnutí rady města z roku 2005, kdy rada města, jako jediný orgán k tomu oprávněný zákonem, 7.9.2005 rozhodla, že novým nájemcem je Ladislav Vrabel a to za stejných nájemních podmínek, jako byl Jaroslav Šmída. Toto bylo stvrzeno 14.9.2005 podpisy. Mým a ředitelem Správy domů Volfem. Ten den jsme jako Vinnetou a Old Shaterhand zpečetili svůj věčný svazek.

• < Prev
• Next >