Hluboká nad Vltavou - Zde bude ráj. Platí EU
Zde bude ráj. Platí EU
Hluboká nad Vltavou je českým dotačním šampionem. Příklad této obce ukazuje, že při rozdělování peněz z Evropské unie byly vždy nejdůležitější kontakty, nikoliv kvalita projektu.
Stojíme v městečku pod nádhernýmzámkem přestavěným podle anglického Windsoru. Ani ne pětitisícová Hluboká nad Vltavou přetéká penězi.
Leží kousek od Českých Budějovic, pro něž je zhruba tím, čím Beverly Hills pro Los Angeles. Na dobrou adresu se stěhují úspěšní podnikatelé, lékaři, umělci, sportovci. Zlaté město však nevzkvétá jen díky nim, zámku či zoologické zahradě a skoro půlmilionu turistů každý rok. Hluboká je hlavně naprostým rekordmanem v získávání dotací z Evropské unie.
Od roku 2007 doposud přiteklo z Bruselu do Hluboké dohromady rekordních 410 milionů korun. A to na celkem devatenáct projektů - ať už byla žadatelem radnice, nebo firma. To je zdaleka nejvíc v přepočtu na obyvatele. Konkrétně 85 tisíc korun na hlavu.
Před námi je osmnáctijamkové golfové hřiště na břehu Vltavy. Skoro od všech jamek máte výhled na známou bílou siluetu zámku. Hlubočtí hřiště postavili, aby přitáhli návštěvníky i mimo letní turistickou sezonu. Rozhodli se, že získají dotaci pět milionů korun z Unie na propagaci hřiště.
Golf proti drogám, lázně proti stresu
Jenže jak to udělat, aby Brusel přiklepl veřejnou podporu něčemu, co by se bez ní evidentně obešlo a má pověst zábavy pro horních deset tisíc? Je nutné geniální zdůvodnění: svůj projekt nazvali Golfem proti drogám.
"V dnešní době, kdy drogy volně pronikají již mezi mládež školou povinnou, nabídneme atraktivní alternativu trávení volného času.Heslo projektu zní: Žádný alkohol, žádné drogy, hraj s námi golf!" napsali do žádosti - a uspěli, miliony dostali. Na tohle v Bruselu slyší, za to je hodně bodů při hodnocení žádostí.
Silnice od golfových greenů odděluje lázně, jak všichni místní říkají právě dokončenému Relaxačnímu a regeneračnímu centru. Představují vůbec největší získanou eurodotaci - 142 milionů korun.
Původní záměr postavit opravdové lázně v Hluboké ležící v třináctikilometrovém ochranném pásmu kolem Jaderné elektrárny Temelín byl ovšem moc i na pružná unijní pravidla. Voda ze zkušebního vrtu nepřesvědčila úřady, že je dostatečně mineralizovaná, teplá a obsahuje přírodní léčivé prvky.
Proto se projekt musel předělat na kardiocentrum s lázeňskými službami, zaměřenými na prevenci onemocnění kardiovaskulárního systému a zvýšenou odolnost organismu vůči stresu.
Údiv, proč jsou z veřejných peněz štědře subvencovány na úkor jiných, budí celá řada dalších ziskových hlubockých podniků. Třeba přes 10 milionů korun pro luxusní Wellness Centrum Knížecí Dvůr, 12 milionů na opravu hotelu Podhrad anebo 35 milionů korun do jezdeckého Dvora Vondrov.
Dlouho šlo tak hladce nasávat dotace, jako by už Hlubočtí nevěděli, nač si je vymýšlet. Vzpomněli si, že někdy v 16. století byla ve městě tradice vinařství, tak proč si ji nepřipomenout. Na akci nazvanou Jihočeské slavnosti vína s průvodem, cimbálovou kapelou, mažoretkami a ukázkami lidových řemesel si řekli o 4,6 milionu. A samozřejmě je dostali.
Ponechme teď stranou podezření z manipulace, korupce či tunelování eurofondů, které v jižních Čechách prošetřuje policie. Je i bez toho vůbec správně, aby se z veřejných peněz mocně podporovalo místo, jemuž se daří i bez dotací? Proč raději nedotovat stavbu chybějící kanalizace v zapadlé šumavské vesničce nebo děravou střechu na základní škole?
"Obecně samozřejmě platí, že stát by měl dotovat především oblasti méně vyspělé, a to ať už jsou důvody primárně sociální, ekonomické nebo politické," říká Vladimír Žítek z katedry regionálního rozvoje Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
Existují i hlasy pro podporu vyspělých oblastí s tím, že odsud se bohatství bude šířit do zbytku regionu - ve vlnách, jako když hodíte kámen do vody. "Ze společenského hlediska je však takový přístup jen obtížně obhajitelný, a proto také mechanismy rozdělování prostředků EU v rámci regionální politiky jsou nastaveny ve smyslu podpory zaostávajících oblastí," upozorňuje Žítek.
Hlubočtí svůj úspěch vysvětlují tak, že se prostě jen snaží. Místní populární starosta Tomáš Jirsa - intelektuál, majitel antikvariátu a též senátor za ODS - dokonce v žertu odmítá mluvit o úspěchu. "Na to, jak čerpat peníze z EU, jsme se poctivě připravovali dávno před vstupem země do Unie. Jezdili jsme se to učit do partnerských měst, najali zaměstnance. Umíme to, podáváme daleko nejvíce projektů. Já bych si dokonce přál, abychom měli vyšší procento úspěšnosti našich žádostí," vysvětluje charizmatický Jirsa ve své kanceláři na radnici.
"I syn se mě ptal, jestli jsem kmotr"
Pro jiné vysvětlení se musíme přesunout do lovecké restaurace Hubert u parkoviště. Na zdi mezi parožími, vycpanými jeleními hlavami a mysliveckými trofejemi visí fotografie prominentních hostů, kteří už podnik navštívili.
Přijeli sem za štamgastem Pavlem Dlouhým, vlivným a obávaným mužem, jemuž je přikládaná až mytická moc. Všechny jeho funkce by zabraly samostatný článek - člen výkonné rady ODS, hlubocký místostarosta, předseda jihočeské agrární komory, sedí v představenstvech nebo dozorčích radách dalších podniků a institucí...
Chcete-li něco zařídit, musíte právě sem. Kvůli tomu všemumáDlouhý přezdívku "jihočeský kmotr ODS", ale raději má jinou - "kníže z Hluboké".
"Označení kmotr je pro mne úsměvná záležitost. Přišel s ní ze školy i můj desetiletý syn Pavlík, kterého se na to děti ptaly. Tak jsem mu připomněl, jak jsme v kostele byli na křtu malého chlapečka jednoho mého známého. Kmotrem jsem dokonce několika dětem," směje se Dlouhý. "Jsem zvyklý na to, že se říká, že za všechno může Dlouhý. On to zařídil, tvrdí někteří lidé. Mám vliv na hodně věcí a je to vliv legitimní. Zacházím s ním ale tak, jak se má."
Bratranci to zařídí Jak to tedy dělá?
V souvislosti s eurodotacemi je nutné zmínit Dlouhého funkci v takzvaném monitorovacím výboru Regionálního operačního programu Jihozápad. Tady nejen dohlíží nad rozdělováním dotací z EU v Jihočeském a Plzeňském kraji, ale také schvalují kritéria pro výběr financovaných akcí.
Prozíraví Hlubočtí se na dotace z Bruselu začali chystat už v roce 2002, kdy na radnici zaměstnali mladého právníka Jana Šmidmayera, který právě dokončil školu. Tehdy, po povodních, pomáhal získávat státní dotace na opravy. Pak ho vyslali na stáže do partnerských měst vNěmecku a Rakousku, aby se od nich naučil, jak získat eurodotace. Pětadvacetiletý Šmidmayer se vrátil, aby na radnici ihned podal výpověď.
Ze Západu si totiž přivezl úplně jinou zkušenost - že největší kšeft je zprostředkovávat dotace. Zjistil totiž, že stostránkové žádosti o peníze jsou administrativně tak složité, že je málokdo zvládne sám vyplnit a podat. Za provize to tam dělají zprostředkovatelské agentury a velmi dobře z toho žijí. V létě 2003 proto Jan Šmidmayer zakládá vlastní společnost G-Project.
O pár let později následuje další důležitý krok. Šmidmayerův bratranec Jiří Trnka, rovněž obyvatel Hluboké nad Vltavou a taktéž právník, je v březnu 2007 dosazen jihočeskou ODS do funkce ředitele Úřadu regionální rady regionu Jihozápad. To zrovna začíná evropská sedmiletka, která pro "Trnkův region" v období 2007 až 2013 vyčlenila sumu na dotace 620 milionů eur, v přepočtu 15,5 miliardy korun.
Role Jiřího Trnky byla klíčová. Jako řediteli mu podléhají zaměstnanci úřadu, mimo jiné takzvaní hodnotitelé. To jsou lidé, jimž skončí na stole stovky nejrůznějších žádostí měst, obcí či firem o evropské dotace na vše možné. Mají ohromnou moc. Šanci uspět má v průměru tak čtvrtina a oni rozhodují, komu miliony přiklepnou, a komu ne. Lze to nějak ovlivnit? Nejprve politici stanoví oblasti jako školství, silnice nebo třeba cestovní ruch a rozdělí na ně peníze.Oty pak soupeří žadatelé. Jejich projekty posuzují hodnotitelé tak, že jim - hodně subjektivně - přidělují body od 0 do 100. Kritérií je mnoho a mají různou váhu. Dva hodnotitelé se mohou lišit klidně o čtyřicet bodů.
Jsou sice nezávislí a jejich nadřízený Trnka jim nic nemohl vnucovat, ale teoreticky bohatě stačilo, aby se před nimi jen tak mimochodem zmínil, který projekt se mu zrovna líbí a který ne.
Šmidmayer vždy říkával, že "bodíkům je třeba jít naproti". Chcete-li třeba golfové hřiště, pak nejlépe jako rekultivaci bývalé skládky, v přilehlé restauraci zaměstnat nejlépe postižené ženy z menšiny a na střechu dát solární zdroj energie.
Nevinný fotbálek, nebo spolčení?
Sám Trnka coby vášnivý fotbalista chodil v Hluboké na pravidelný fotbálek, kde se občas ukázal bratranec Šmidmayer, starosta Jirsa či místostarosta Dlouhý. O rok později, v létě 2008, už v tom rozčarovaní starostové ostatních obcí začali vidět spolčení.
Zvlášť když Jan Šmidmayer rád s chutí připomínal, že ředitel Trnka je jeho bratranec. Jako by nepřímo vzkazoval, že kdo nepodá projekt skrz jeho agenturu, nemá šanci uspět a získat peníze.
G-Project byl ze všech zprostředkovatelů opravdu nejúspěšnější, vyřizoval většinu hlubockých dotací. "Byl největší zpracovatel projektů v regionu, podával jich třikrát víc než druhá nejaktivnější agentura. To, že jsme příbuzní, nebylo tajemstvím a pro mne to bylo spíše přítěží a komplikací kvůli nejrůznějším podezřením," říká dnes Trnka.
Jenže asi padesátce starostů došla trpělivost, když opakovaně neuspěli s žádostmi o peníze na opravy škol nebo ulic. "Navíc evropské peníze měly snižovat rozdíly mezi venkovem a městy. Jak je potom možné, že jdou hlavně do měst?" zlobil se starosta Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku Karel Matějka.
Starostové podepsali protest a případem rozdělování unijních peněz na jihu Čech se začali zabývat policisté. Odposlouchávali Jiřího Trnku a šéfa hodnotitelůMartina Půlpytla, oba později obvinili z manipulací. Na půl roku se zastavil tok peněz z Unie do celého regionu a všechny projekty se znovu musely přebodovat.
To už se vyměnila jihočeská krajská vláda, regionální volby vyhrála ČSSD a hejtmanem se stal Jiří Zimola. Jeho snaha odvolat Jiřího Trnku nevyšla, protože sociální demokraté museli do koalice s ODS a ta ho podržela.
Hladoví sociální demokraté po letech v opozici přišli s tím, že po tučných letech pro Hlubokou a další modré obce teď chtějí dotace pro změnu pro ty své, oranžové. Jenže to udělali moc přímočaře a natvrdo, žádná nevinná debata u piva po fotbálku.
Metody nového krajského vedení v minulém týdnu popsala MF DNES. Zimolův tajemník Petr Podhola předložil Trnkovi seznam s projekty, které mají dotace dostat. K jeho smůle si tento nátlak Trnka skrytě nahrál - a záznam teď zveřejnil jako svůj trumf, že na něj tlačili sociální demokraté.
On sám to považuje za důkaz, že jeho policejní obvinění je jen pomstou sociální demokracie za to, že jejím přáním nevyhověl. A že tedy není stíhaný kvůli přihrávkám dotací do Hluboké. Tak či onak, vláda nad dotacemi dnes už není v Trnkových rukou. Co to bude znamenat pro Hlubokou?
(Václav, Dolejší, redaktor, MF DNES)
---
Dotovat úspěšné místo jako Hluboká je obtížně obhajitelné, protože základním principem rozdělování peněz EU je podpora zaostalých oblastí.
