Problematika této kauzy je natolik obsáhlá, že jsme se rozhodli poskytnout vám potřebné informace formou malého „seriálu“ na pokračování…

I. Základní fakta

Celá záležitost kolem této zakázky vznikla hluboko v devadesátých letech. Privatizované státní podniky byly často oceňovány způsobem, který byl pro dražitele výhodný. Od ceny privatizovaného podniku se totiž odečítala hodnota ekologických zátěží způsobených do roku 1992, které byly často nadhodnocovány a tím bylo možné získat podnik (někdy i řádově) levněji. Proto se tehdejší vláda rozhodla vytvořit systém garancí na likvidaci těchto ekologických zátěží, aby těmto nekalým praktikám zabránila.
Výše těchto záruk v průběhu doby dosáhla hodnoty 172,8 mld. Kč, z toho se do roku 2008 podařilo vyřešit záruky v hodnotě 46,5 mld. Kč. Tendr se týká téměř 350 lokalit po celém území ČR.
V příslušných smlouvách je uvedeno (tvrdí ministerstvo financí), že tyto ekologické škody musí být odstraněny do roku 2015. Jinak hrozí soudy a arbitrážní řízení. Česká inspekce životního prostředí, která časové limity stanovuje, tvrdí, že to platí jen u části smluv, kde je fixní termín. A v případě potřeby není problém je prodloužit. Někteří právníci navíc tvrdí, že hodnota garancí nemůže v tom kterém podniku převýšit jeho pořizovací cenu, což v mnoha případech nastává.

Podle ministerstva financí je aktuální hodnota garancí 107,8 mld. Kč (některé zdroje ale uvádějí 114 mld. Kč). KAŘDOPÁDNĚ UVEDENÉ SUMY N EJSOU CENOU ZAKÁZKY, ALE HODNOTOU GARANCÍ, KTEROU POSKYTL STÁT.

Klíčová je tedy další otázka: jaké jsou skutečné náklady spojené s likvidací ekologických škod? První publikované odhady se pohybovaly těsně pod hranicí 100 mld. Kč, po medializaci spojené s vyřazením některých soutěžitelů se postupně odhady snižují někam k 50 mld. Kč. Proč asi?

Do médií ale unikla před nedávnem zpráva, že ministerstvo životního prostředí  provedlo analýzu lokalit a vyčíslilo náklady na odstranění ekologických škod v rozpětí 25,3 – 31,7 mld. Kč.
(pokračování příště)